Karl Lagerfeld byl výstřední postavou módního byznysu. Pro mnohé kreativní, inspirující, nadčasový tvůrce, pro jiné postrach, jehož výroky a činy měly daleko k politické korektnosti.
Dělal si, co chtěl, což byla ostatně i fráze, kterou si prosadil do smlouvy s módním domem Chanel, který mu v roce 1983 dal kompletní tvůrčí volnost. A ta mu ve funkci kreativního ředitele největšího domu s luxusní módou zůstala až do jeho smrti.
Moucha v mléce
Lagerfeld byl jednoduše jiný, jedinečný. Vyčníval už jako pětiletý. V době, kdy v nacistickém Německu vládl árijský kult krásy, měl Lagerfeld dlouhé havraní vlasy a oblek s kravatou k tomu. Ve společnosti vrstevníků v šortkách a nátělnících zjevně působil jako moucha v mléce.
Jeho vzhled se později stal sám o sobě ikonou. Typického, i když už značně prošedivělého culíku se nevzdal ani v pokročilém věku.
Na veřejnosti vystupoval v černém, dobře padnoucím obleku a nikdy mu nechyběly tmavé brýle, které měly odstínit zraky zvědavců.
Cesta do kolébky vkusu a módy
V roce 1953 opustili s matkou rodné Německo a odstěhovali se do Paříže. O dva roky později, v jeho 22 letech, tam vyhrál s návrhem kabátu soutěž mladých talentů. Díky tomu získal práci u francouzského módního a kostýmního návrháře Pierra Balmaina.
Po třech letech ho přetáhl módní dům Jean Patou, kde se už spolupodílel na haute couture kolekci. „Tam mě to po nějaké době taky přestalo bavit, tak jsem odešel a zkusil zase studovat. Ale nebylo to ono, takže jsem následující dva roky strávil hlavně na plážích – myslím, že jsem tam studoval život,“ řekl v jednom z rozhovorů.
Divoké večírky a nevázaný život si mohl dovolit díky podpoře rodiny. Lagerfeld totiž pocházel z bohatých poměrů. Jeho otec Otto, původem Švéd, v Německu zbohatl na výrobě kondenzovaného mléka.
Díky jeho penězům si Lagerfeld mohl otevřít malý obchod přímo v centru Paříže a v roce 1960 šokovat francouzskou metropoli návrhem těch nejkratších sukní.
Nástupce legendární Coco
Velký průlom v jeho kariéře nastal o čtyři roky později, kdy začal navrhovat pro francouzskou značku Chloé. Pět let nato podepsal smlouvu s italským módním domem Fendi.
Navrhoval také divadelní kostýmy, mimo jiné i pro La Scala v Miláně nebo Burgtheater ve Vídni. V roce 1983 převzal vládu nad módním domem Chanel, jako první návrhář po samotné Coco.
„Oživil jsem ten mrtvý dům. Jeho majitelka Eliane Heilbronnová byla pravá Pařížanka, zvláštní a nepříjemná. Řekla mi: Dělejte si, co chcete. Zapomeňte na mě. Odpověděl jsem: Dobře, ale dejte to ‚Dělejte si, co chcete‘ do smlouvy. A ona to udělala,“ řekl Lagerfeld v rozhovoru se spisovatelkou Christine Angotovou.
Během dalších 36 let proměnil Chanel v nejslavnější módní značku všech dob. Vedle Chanelu a Fendi stačil vybudovat i vlastní značku, nastolil trend designérských kolekcí pro high-street značky, když v roce 2004 uvedl limitovanou kolekci H&M. Vyprodala se za pouhé dva dny.
Když se minulý měsíc neobjevil na haute couture přehlídce Chanelu v Grand Palais, začaly se světem módy šířit zprávy o jeho špatném zdravotním stavu. Svoji neúčast tehdy omluvil únavou. Zemřel 19. února ve svých 85 letech v pařížské nemocnici.
Video: Kdo byl Karl Lagerfeld?