Až na jednu chybičku se napoprvé uvedla Lagardeová v čele ECB dobře

Řídicí výbor Evropské centrální banky minulý týden rozhodl neměnit nastavení jejích měnově-politických nástrojů. Depozitní sazba, která teď hraje mezi sazbami ECB hlavní roli, tak zůstává na úrovni -0,5 procenta.

Zároveň nákupy aktiv, znovu zahájené v listopadu, pokračují tempem 20 miliard eur měsíčně.

Toto rozhodnutí proběhlo zcela v souladu s tržními očekáváními. Zajímavější proto bylo vidět, jak nová prezidentka ECB Christine Lagardeová zvládne svou první „odbornou“ tiskovou konferenci, která tradičně následuje po měnově-politickém jednání.

Komunikace po svém

Nejprve Lagardeová (stejně jako to činíval Draghi) přečetla úvodní prohlášení shrnující důvody v pozadí daného rozhodnutí. Hned poté ale upozornila, že bude komunikovat po svém – a tedy do jisté míry jinak (rozumí se jinak než její předchůdce). Tím předem ulomila osten případné kritice.

Já osobně jsem ale takřka žádný důvod k takové kritice neviděl a neslyšel. Lagardeová komunikuje živěji a méně formálně než Draghi, obsah nicméně zřetelně horší nebyl.

Na většinu otázek odpověděla vcelku fundovaně – včetně měnově-politických fajnovostí, jako je například problém zařazení cen bydlení a nemovitostí do indexu inflace a nastavení váhy těchto cen (při výpočtu celkové inflace) podle toho, do jaké míry je bydlení investicí versus spotřebou.

Dokonce občas zmínila (snad aby ukázala, jak dokonale je hned od začátku svého mandátu v obraze) nějaké to číslo. Skoro bych řekl víc, než měl ve zvyku její předchůdce.

Drobná vada na kráse

Jediné nenápadné zaváhání, které kazilo celkový „umělecký dojem“, přišlo po její zmínce o tom, že eurozóna podle ECB během několika let dosáhne svého potenciálu.

K tomu totiž paní prezidentka dodala jen tak mimochodem drobnou řečnickou otázku „a proč ho nepřekročit“.

Správný centrální bankéř si ovšem obvykle instinktivně bere za cíl pouze dosažení potenciálu (neboli stálého stavu neboli rovnováhy). A nesnaží se ekonomiku následně posouvat nad tento bod. Takové posunutí totiž zavání vychýlením inflace od inflačního cíle.

Soudě podle výkonu Lagardeové při této první měnově-politické tiskovce je ale pravděpodobné, že si tato dáma centrálně bankovní instinkty brzy hravě osvojí.