Kyrgyzský investiční experiment: 100 gramů zlata pro každého

Kyrgyzstán, země ve Střední Asii známá nádhernými horami, leží mezi Čínou a Kazachstánem. Nyní by se mohla proslavit tím, že bude první zemí světa, ve které bude mít každý její občan úspory uložené ve zlatě. Dosud se místní lidé přitom řídili spíše cenami dobytka.

Guvernér centrální banky Tolkunbek Abdygulov sní o tom, že každý občan šestimilionové země přesune své úspory do zlatých cihel.

Každý Kyrgyz by měl mít alespoň 100 gramů vzácného kovu, který je dlouhodobě považován za komoditu, jež zůstává v případě finanční nestability bezpečným přístavem pro investory i střadatele.

GRAF: Vývoj ceny zlata
Za posledních deset let, v dolarech za trojskou unci.

Zdroj: Tradingeconomics.com

Zlato pro každého

„Zlato může být uloženo po dlouhou dobu. I přes cenové výkyvy na mezinárodních trzích neztrácí svou hodnotu, což platí zejména pro úspory domácností,“ řekl agentuře Bloomberg Abdygulov.

„Snažím se svůj sen realizovat co nejrychleji,“ dodal a jeho slova potvrzují statistiky. Za poslední dva roky centrální banka nabídla občanům k odkupu 140 kilogramů drahých kovů.

O tom, zda lidé v zemi mají o tuto formu úspor a investic zájem, však Abdygulov nic neříká. Doufá ale, že se kyrgyzská populace naučí diverzifikovat úspory, když většina lidí hlavně v zemědělských oblastech je zvyklá „investovat“ do stád dobytka.

Zlato je podle šéfa centrální banky likvidnější než dobytek a také lépe udržuje svou hodnotu.

Navyšování zlatých rezerv

Kyrgyzstán je jednou ze zemí, které v poslední době sázejí na zlaté rezervy a nakupují je. Podobně se chovají Rusko, Čína, Turecko, přestože poptávka ze strany centrálních bank pomalu klesá. Jedno mají tyto ekonomiky společné – jsou náchylnější k výkyvům své měny vůči dolaru.

Největší podíl devizových rezerv ve zlatě pak drží Spojené státy americké. Centrální banka Fed disponuje více než osmi tisíci tunami zlata, vyplývá z dat World Gold Council.

České republice patří 70. příčka s necelými deseti tunami zlatého kovu. Kyrgyzstán je s necelými pěti tunami na 84. místě, ale jeho zásoby v poslední době vzrostly.

V roce 2012 měla centrální banka sídlící v hlavním městě Biškeku 2,6 tuny zlata, na konci 2016 byly zlaté rezervy o 70 procent vyšší.

TABULKA: Země s největšími zlatými rezervami
Jde o stav zlata v držení jednotlivých vybraných zemí ke konci roku 2016.

Zdroj: World Gold Council

Také Indie a Čína se snaží donutit obyvatele, aby své úspory měli uložené v bankách ve zlatě. A například v Turecku prezident Recep Erdogan vyzval obyvatele, aby své úspory v zahraničních měnách vyměnili za turecké liry a zlato.

Na rozdíl od zmíněných zemí je kyrgyzský počin pokrokový v tom, že centrální banka nabízí zájemcům veškerou infrastrukturu pro převedení úspor do zlata včetně investičních modelů. Kyrgyzská centrální banka proto vydává pro obyvatele zlaté slitky již od jednoho gramu až po sto gramů.

Šest set tun zlata

Bankéř je přesvědčen, že jeho cíl, aby každý ze šesti milionů Kyrgyzů vlastnil sto gramů zlata, je reálný. I když to bude znamenat, že mezi lidmi bude kolovat zhruba 600 tun zlata. Což odpovídá třeba výši zlatých rezerv Nizozemska nebo třicetinásobku kyrgyzského HDP. Abdygalov nicméně odmítl uvést časový rámec pro svůj smělý plán.

Zlato by lidé mohli mít v bezpečnostních schránkách v komerčních bankách nebo přímo v centrální bance. Její šéf si však uvědomuje, že část zlata skončí u lidí doma, případně jej zakopají do země.

GRAF: Vývoj kurzu kyrgyzského somu k dolaru
Za posledních 5 let.

Zdroj: Tradingeconomics.com

Nedůvěra k bankám

Lidé v hornaté zemi stále nedůvěřují bankovnímu sektoru, který za posledních deset let prošel mnoha turbulencemi spojenými s krachem některých bank. Proto zlato platí jako pojistka proti jejich krachům.

„Pro Kyrgyzstán je zlato alternativním investičním instrumentem,“ tvrdí centrální bankéř. Země totiž sama zlato těží a exportuje. „Národní banka má dostatek prostředků, aby zlato, které tu bylo vytěženo, také nakupovala,“ vysvětlil.

Žezlo nad úřadem převzal v roce 2014 a současně s tím vláda rozhodla, že navýší zlaté rezervy banky. Ty nyní tvoří necelých devět procent celkových devizových rezerv.

Kyrgyzstán přitom ročně vytěží okolo 20 tun zlata, ale podle Abdygulova by měla být těžba v následujících letech navýšena. Tato hlavní nerostná surovina se těží jak v dolech, ale jak nedávno uvedla ČT, je to i přivýdělek pro farmáře během zimních měsíců.

Tři nohy státních rezerv

Bankéř Abdygulov, který studoval na japonské Nagoya University a americké University of North Texas, sice působí jako bezmezný milovník zlata, ale devizových rezerv v dolarech se vzdát úplně nechce. Podle jeho slov pro Bloomberg se rezervy banky mají opírat o tři nohy: místní měnu, zahraniční měny a zlato.

Sázka na zlato se může v poslední době zdát jako logická volba. Od začátku letošního roku posílilo už o sedm procent v souvislosti s nevyzpytatelnou politikou nového šéfa Bílého domu.

Donald Trump nadále znervózňuje globální finanční trhy. Politika protekcionismu a restriktivní imigrační politika děsí mnoho investorů a v takových dobách cena zlata obvykle stoupá.

„Cena zlata ve střednědobém horizontu se udrží na úrovni současných hodnot. Drobné cenové odchylky jsou možné, ale nebude to nic závažného,“ tvrdí bankéř ze země sedmitisícových hor.

ČTĚTE TAKÉ: Nezbytnost každého investičního portfolia? Rozhodně zlato

Zlato se obchoduje okolo 1 250 dolarů za trojskou unci. Analytici z London Bullion Market Association očekávají, že by pro tento rok měla být průměrná cena okolo 1 244 dolarů za unci.

Bernard Dohdah, analytik banky Natixis, pro Financial Times uvedl, že největší vliv na cenu zlata bude mít předpokládané zvýšení úrokových měr americké centrální banky Fed v tomto roce. Pak by cena zlata šla dolů.