Jaderná fúze přinese hojnost, vakcína proti covidu jako zabiják firem. Projděte si šokující prognózy Saxo Bank

V případě, že by se předpovědi Saxo Bank opravdu naplnily, mohly by pořádně rozvířit finanční trhy, varuje ve svém komentáři k předpovědím Steen Jakobsen, hlavní ekonom banky.

„V roce 2020 jsme si dělali starosti s tím, že se svět tříští na čím dál víc fragmentů. Předpojatá média a algoritmy sociálních médií ženou všechny a všechno do extrémů a vytvářejí paralelní reality. Zdá se, že už je ohrožena i schopnost shodnout se na základních faktech,“ dodává.

Změna kapitalismu

Letošní „šokující předpovědi“ většinou vyjadřují naději, že tyto tendence dokážeme zvrátit. Podle Saxo Bank mají společenské nálady cyklický charakter, a tak věří, že se dokážeme ze svých chyb poučit. Oproti tomu je technologický vývoj ze své podstaty progresivní a postupuje pořád kupředu.

„A tak všechny vyzýváme, aby se v průběhu roku 2021 často dívali do zrcadla a snažili se ze všech sil vymanit ze sevření starých zlozvyků. Trendy minulosti nebudou pokračovat donekonečna. Je třeba si uvědomit, jak rychle se paradigmata mění,“ podotýká Steen Jakobsen.

Technologie jako umělá inteligence (AI), automatizace a blockchain přinášejí revoluci ve všech oblastech. Mizí celé kategorie pracovních pozic a mění se samotná struktura společnosti i její názory na to, co je to vlastně kapitalismus.

Politika a koronavirus

Podívejme se tedy blíže na to, jak k letošním předpovědím analytici banky vlastně došli. „Jistě, mohli jsme se inspirovat u některých starších předpovědí, ale pandemie covidu-19 vyvolala neuvěřitelnou záplavu politických reakcí, a tak se dá reálnému světu v oblasti trhů a politiky jen obtížně konkurovat,“ vysvětluje hlavní ekonom.

V roce 2020 jsme byli svědky nejrychlejšího medvědího trhu i nejrychlejšího zotavení v historii. A také nebývale explozivní expanze fiskálních deficitů a podpory centrálních bank. Snažit se předpovídat, k čemu současná příšerná politická rozhodnutí nakonec povedou, by bylo až příliš deprimující.

Asi nikoho moc nepřekvapí, že rok 2021 přinese „studenou sprchu“ zastáncům myšlenky, že můžeme politiku předstírání a odkládání protahovat „donekonečna a ještě dál“. Zvlášť když trhy právě taková očekávání zohledňují při určování cen.

Zajímavější a možná i šokující budoucnost, na kterou se raději zaměříme my, přijde zároveň s nevyhnutelným selháním jednosměrného uplatňování monetární politiky, jehož jsme svědky od okamžiku, kdy Alan Greenspan v roce 1998 zachránil hedgeový fond Long-Term Capital Management (LTCM). A covid-19 všechny hlavní supertrendy ještě urychlil.

„Rozhodli jsme se vsadit na budoucnost, která začíná už dnes, a doufáme, že se vám bude tento výlet do krajiny spekulací líbit. Ale jako vždy dodáváme: Šokující předpovědi nepředstavují oficiální predikce Saxo ohledně situace na trzích a v politice,“ poukazuje na závěr úvodního slova Jakobsen.

„Letos více než kdy jindy se vás i sebe snažíme vyprovokovat, abychom se zamysleli, zapojili svou kreativitu a začali diskutovat o důležitých tématech, která zde nastolíme. Tak tedy do toho, ať si v té budoucnosti užijeme nějakou zábavu,“ uzavírá.

Deset letošních šokujících předpovědí

1. Amazon si „koupí“ Kypr

Pandemie viru covid-19 byla tím nejlepším, co Amazon kdy potkalo. Celý svět se uzavřel a musel pracovat z domova, to vše zvýšilo vlnu online nákupů. Firmy navýšily kapacity svých cloudů (například i prostřednictvím Amazon Web Services), aby jejich zaměstnanci mohli pracovat na home officu.

V roce 2021 však nejen Amazon, ale i další online monopoly, od Facebooku a Googlu až po
Microsoft, budou stále ostražitěji sledovat vlády a politiky. Ti se totiž snaží informačně-technologickým gigantům srazit hřebínek, protože podle nich začínají být příliš mocní, a přitom platí příliš nízké daně, protože své zisky přesouvají do daňových rájů. Navíc už samozřejmě dlouho zaměstnávají celé armády lobbistů, a někteří dokonce k celé situaci přistupují takříkajíc na vládní úrovni.

V roce 2021 se tak bude stupňovat pozornost, kterou technoobrům věnují oficiální místa, a zejména EU. A tak se Amazon rozhodne přesunout své evropské ústředí na Kypr. Ten uvítá obří korporaci s otevřenou náručí – daňové výnosy mu totiž pomohou snížit poměr veřejného dluhu k HDP, který už dosahuje téměř sto procent.

Navíc země zazlívá EU tvrdé zacházení v průběhu krize veřejných dluhů v letech 2010 až 2012. Kyperský HDP činí zhruba 24 miliard dolarů, což je méně než čtvrtina výnosů Amazonu mimo Spojené státy.

V průběhu roku pak lidé z Amazonu „pomohou“ Kypru přepsat daňové zákony po vzoru Irska (jen zdanění právnických osob a dalších věcí bude ještě nižší). Čelní představitelé země i její obyvatelstvo si to výměnou za nenadálé finanční zisky a nižší daňové sazby nechají klidně líbit.

Evropským regulačním orgánům ale rychle dojde, co se děje, a proti Amazonu zasáhnou. Donutí firmu změnit její praktiky a přimějí Kypr i ostatní země EU harmonizovat daňové zákony. Také USA a další země vytáhnou v roce 2021 proti monopolům a potrestají je za jejich aroganci.

2. Německo vytáhne Francii z bryndy

Francie je jednou z evropských zemí, které budou v následujících letech čelit největší vlně rostoucích dluhů. Už před pandemií se tamní veřejný dluh blížil sto procentům HDP a rychle stoupalo i zadlužení soukromého sektoru.

To dosáhlo skoro 140 procent HDP, což je mnohem více než v Itálii (106 %) či ve
Španělsku (119 %). Pandemie viru covid-19 zadlužování dále zrychlila, takže se očekává, že se veřejný dluh v roce 2021 vyhoupne nad 120 procent HDP.

Zadlužení soukromého sektoru, hlavně korporací, se ve Francii může zvýšit až o další pětinu, rychleji než kdekoli jinde v Evropě. Úvěrové profily francouzských firem navíc patří v evropském prostoru zpravidla k těm rizikovějším a úvěrový spread se rychle rozšiřuje.

Navzdory masivnímu balíčku stimulů v objemu sto miliard eur a úvěrovému plánu, kdy stát přebírá garance až za 90 procent firemních úvěrů, se Francie nevyhne vlně bankrotů. Mnohé firmy ze sektoru služeb se totiž nedokážou vyrovnat se sérií lockdownů.

Obrovské ztráty plynoucí ze státem garantovaných půjček povedou k dalšímu oslabení francouzských bank. Ty byly už v minulých letech tvrdě zasaženy slabým růstem a nízkými úrokovými sazbami (v některých případech také propadem zisků z obchodů s cennými papíry).

Investoři budou ohledně budoucí kapitálové návratnosti čím dál pesimističtější, což povede k hromadnému odprodeji francouzských megabank. Čisté výnosy budou prudce klesat a objem poskytovaných půjček poroste, takže se tržní kapitalizace francouzských bank a poměr P/B propadnou nebývale hluboko.

Veřejné finance se dostanou do příšerného stavu. Zadlužení bude tak obrovské, že Francie nebude mít jinou možnost než poprosit Německo. Na základě jeho souhlasu by pak Evropská centrální banka mohla začít tisknout takovou záplavu eur, která by francouzský bankovní systém zachránila před kolapsem.

3. Blockchain skoncuje s fake news

Fake news zažívají zatím největší boom a pošpiňují tradiční zdroje zpráv, kterým jsme věřili celé desítky let. Šíření dezinformací dál urychlují algoritmy, které předkládají čtenářům extrémní názory bloggerů i články neobjektivních mediálních organizací.

Ještě horší je, že nový výzkum a vývoj v oblasti strojového učení umožňují vytvářet realistické, takzvané deep-fake obrázky a videa politiků a dalších vysoce postavených osob, kde říkají věci, které by nikdy z úst nevypustili.

Takto zfalšovaný a zmanipulovaný obsah si rychle podmaňuje internet. Zároveň stírá hranice mezi tím, co se zdá skutečné, a tím, co skutečné není. Ve snaze zvrátit tento trend budou firmy jako Verizon či IBM pracovat na technologiích, které by proti fake news bojovaly ověřováním pomocí blockchainu.

V roce 2021 dosáhne rostoucí hrozba dezinformací a ochabování důvěry v zavedené zpravodajské organizace kritické úrovně, což vyvolá odezvu na úrovni celého odvětví. Významné mediální domy a sociální platformy budou nuceny nasadit nová opatření proti smyšleným a zavádějícím zprávám.

To jim umožní masivní sdílená blockchainová síť zaměřená na distribuci zpravodajského obsahu – nezfalšovatelných zpráv s ověřenou platností obsahu i jeho zdroje. Díky struktuře sdílených „knih“ bude každá změna obsahu okamžitě zřejmá všem čtenářům. Navíc každou zprávu bude možné vysledovat až k původnímu zdroji. Tím se potlačí dezinformace, které nelze ověřit z jiných zdrojů.

Firmy jako Twitter a Facebook investují do této blockchainové technologie značné prostředky. Motivací jim bude primárně pud sebezáchovy, protože hrozba regulačního dohledu, která se objevila v posledních letech, bude najednou mnohem reálnější.

Z hlavních platforem zmizí alternativní servery šířící konspirační teorie jako třeba QAnon, dezinformace o pandemii, zfalšované důkazy o volebních podvodech a podobně. Realita získá navrch nad lidmi, kteří se navzájem utvrzují ve svých bludech.

4. Nová čínská digitální měna 

Čínská lidová banka (PBOC) zahájila v říjnu 2020 pokročilý experiment s digitální měnou. DCEP (Digital Currency Electronic Payment) má být digitální verze jüanu (CNY) na bázi blockchainu.

V roce 2019 bylo 80 procent všech plateb v Číně realizováno prostřednictvím služeb WeChat Pay a AliPay. PBOC chce zajít ještě dál a prostřednictvím postupného přechodu na bezhotovostní společnost zvýšit účinnost monetární a fiskální politiky s cílem prohloubit finanční inkluzi.

Dalším přirozeným krokem bude využití nové digitální měny jako nástroje k otevírání čínského kapitálového účtu. Ten je v současnosti značně omezený, takže je CNY pro všechny mimo pevninskou Čínu v zásadě nedostupný.

Povolení plného přístupu cizinců na čínské kapitálové trhy do značné míry odstraní hlavní překážku. Ta brání zahraničním investorům používat CNY v obchodě a investicích – zajistí jeho likviditu a přímý přístup k investicím na čínském území.

Stabilita čínské měny a automatická sledovatelnost i dohled, které blockchainová technologie umožní, mezitím v podstatě eliminují riziko úniku kapitálu nebo nezákonných převodů mimo Čínu.

Tato myšlenka je v naprostém souladu s čínskou strategií „Dvojího oběhu“, zlepšuje
transparentnost uvnitř Číny. Zároveň rozšiřuje využití CNY v externích transakcích coby
přitažlivé alternativy k americkému dolaru. Navíc znemožní Spojeným státům využívat dolar jako zbraň. Jelikož se jedná o centralizovanou měnu pod záštitou státu, bude DCEP i nadále vnímána jako „fiat měna“. Nebude tak atraktivní jako decentralizované blockchainové měny, například bitcoin.

Z čínského pohledu nejde o chybu, ale o záměr – digitální jüan umožní záporné sazby pro „hotovost“. Navíc cílení nominálního HDP bude také mnohem jednodušší. Otevření čínského kapitálového účtu a vytvoření rezervní měny konkurující americkému dolaru pomohou posílit čínskou spotřebu, financovat zbrusu nový čínský důchodový systém a prohloubit tamní kapitálové trhy.

5. Revoluční fúzní technologie zajistí lidstvu hojnost energie

Za posledních 250 let stálo za každým dalším stupněm lidského pokroku využití dostupnější a koncentrovanější energie. Koncentrovanější energie, od dřeva přes uhlí po další fosilní paliva, umožňuje nejen vznik nových průmyslových odvětví, ale i vyšší produktivitu a bohatší společnost.

I při pohledu na lákavé technologie budoucnosti, od hyperloopu přes umělou inteligenci až po výrobu vodíku elektrolýzou a desalinizaci vody, je jasné, že hlavním omezením je levnější a koncentrovanější energie.

Pokud má světová ekonomika dál růst stejným, nebo alespoň podobným tempem, bude svět potřebovat mnohem více energie. Na to však nové alternativní a zelené energetické technologie většinou nestačí. Ano, možná jsou šetrnější k životnímu prostředí, ale celosystémové dopady plynoucí z nižší koncentrace energie znamenají ve skutečnosti velký krok zpět.

Svět zoufale potřebuje energetickou revoluci. Přichází rok 2021, kdy pokročilý algoritmus AI vyřeší extrémně nelineární problémy plazmové fyziky, a umete tak cestičku komerčnímu využití fúzní energie. Projekt fúzního reaktoru SPARC z MIT, který byl v roce 2020 ověřen jako schůdná cesta k levnější fúzní energii, je tímto novým modelem AI značně vylepšen.

Odborníci připraví upravený projekt tokamaku SPARC, který přinese zhruba dvacetinásobný nárůst výkonu. Dochází k největší změně energetického paradigmatu od objevu jaderné energie.

A nejen to, díky obrovským investicím z veřejného i soukromého sektoru bude nový projekt fúzního reaktoru uveden do praxe během několika málo let. S ovládnutím fúzní energie přichází svět, který již díky desalinizaci a vertikálnímu zemědělství nebude omezován nedostatkem vody ani potravin.

Bude to svět levné dopravy, plně využívající možností robotiky a automatizace. Současná mladá generace se stane tou poslední, která ještě „musí pracovat“. A co k tomu přihodit ještě nějakou tu sekvestraci CO₂ (zachycování a ukládání CO₂, pozn. red.) a trochu zpomalit, nebo dokonce zvrátit proces klimatické změny?

Nejlepší je, že fúzní energie přinese téměř všem zemím potravinovou a energetickou soběstačnost. Nemluvě o nejrychlejším a nejrozsáhlejším zlepšení životních podmínek v historii.

6. Nepodmíněný příjem vylidní velká města

Pandemie covidu-19 ještě urychlila vývoj ekonomiky ve tvaru K, který přispíval k prohlubování nerovností a štěpil společnost už před nákazou. Mladší generace si už celé roky uvědomuje, že ani dobré vzdělání a správný přístup nestačí k tomu, aby její příslušníci začali stoupat na sociálně-ekonomickém žebříčku (jako to bylo možné po většinu 20. století).

I když se mladým podaří najít práci, financializace ekonomiky znamená, že jeden příjem zdaleka nestačí k uživení rodiny – je třeba hradit pojištění, vzdělání a nájem, případně splácet hypotéku. K tomu přispívají i technologie, které ve formě softwaru, AI a automatizace devalvují mzdy a ukrajují čím dál více pracovních míst z nejrůznějších oborů.

Až obava z rizika, že se společnost rozštěpí, přinese uvědomění, že opatření proti covidu-19 nebyla jen panickou reakcí, ale počátkem nové éry definované základním nepodmíněným příjmem (UBI).

Nepodmíněný příjem povede k zásadním změnám sil a struktur ve společnosti i způsobu, jak se geograficky projevují. Hlavním zdrojem pracovních míst byla po celé generace velká města. V nové éře nepodmíněného příjmu, úbytku pracovních míst kvůli technologickému rozvoji a častější práce z domova, která se stala za pandemie standardem, budou však kancelářské prostory ve městech náhle předimenzované a lze čekat, že budou často prázdné.

Komerční hodnota kancelářských budov se propadne. Stejně tak ceny komerčně využívaných nemovitostí, kde sídlí restaurace a obchody určené lidem dojíždějícím do zaměstnání. Nepodmíněný příjem přinese změny také v tom, jak přistupujeme k rovnováze mezi prací a soukromým životem.

Mnozí mladí lidé tak budou dál žít v komunitách, v nichž vyrůstali. Navíc začnou opouštět velká města odborníci i běžní dělníci, protože se budou vytrácet pracovní příležitosti. A život v malých předražených bytečcích ve čtvrtích s vysokou kriminalitou také ztratí na přitažlivosti.

7. Dividendy z převratných změn putují do Občanského technologického fondu

V nadcházejících letech, možná už během příští dekády, může zmizet zhruba čtvrtina současných pracovních míst. Fyzickou práci nahradí automatizace a čím dál víc zaměstnání z počítačového věku převezme umělá inteligence.

Vědci z Oxfordské univerzity již dříve předpověděli, že do roku 2030 může ztratit smysl až polovina všech pracovních míst v USA. Tím se dál prohloubí nerovnost na trhu práce.

Nezadržitelný nástup technologií a spoléhání na zastaralé principy tržního hospodářství vyvolají oslabení důvěry ve společenskost a budou podrývat i samotné základy civilizované společnosti. Covid-19 tyto trendy ještě urychluje.

Od roku 2021 si bude muset naše společnost najít v politice novou cestu, která zabrání dalšímu prohlubování nespravedlnosti, ale i politickým otřesům, společenským nepokojům a systémovým rizikům. Co tedy dělat?

Každá krize v sobě skrývá energii potřebnou k provedení rázných změn. V roce 2021 čeká politiku generální rekonstrukce a zcela nový přístup ke snižování nerovností. Už nepůjde jen o pár drobných úprav daňových zákonů. Místo toho vznikne Občanský technologický fond, který bude převádět část kapitálového majetku do společného vlastnictví všech. A bonus získají ti, jejichž práci nyní zastávají technologie.

Z rostoucí produktivity digitální éry tak budou mít prospěch všichni. Tato politika se označuje jako tzv. dividendy z převratných změn. Do značné míry zmírňuje ekonomické a společenské obavy lidí, kteří v posledních letech ztrácejí svůj podíl na hospodářských výsledcích.

Dividendy z převratných změn uvolní enormní podnikatelskou energii jednotlivců i komunit. Díky nim budou mít miliony obyvatel více času a energie a nebudou se už muset trápit opakující se činností či stresující prací. Populárnější budou smysluplnější práce spojené s budováním komunity, uměleckými řemesly a výrobou potravin.

Prosperovat budou i sektory spojené s volnočasovými aktivitami, od koníčků až po rekreační sporty a aktivity, ať už reálné, nebo virtuální.

8. Úspěšná vakcína proti covidu-19 přinese konec mnoha firem

Pandemie covidu-19 nepříjemně urychlila nebezpečný vzestup globální ekonomiky, který odstartovala finanční krize v letech 2008 až 2009. Centrální banky ve všech rozvinutých ekonomikách tiskly čím dál více peněz a základní sazby se postupně přibližovaly nule.

Politika zajišťování takřka nekonečné likvidity a rozvolňování finančních podmínek za každou cenu stlačila výnosy státních a investičních firemních obligací na historická minima. Zároveň donutila investory přesunout pozornost k rizikovějším aktivům.

V průběhu roku 2021 neúprosný pokles výnosů přinutí investory sedět na hromadě takřka bezcenných dluhopisů s mizerným poměrem zisků a rizik. Zombie korporace, které pandemii přežily jen díky subvencím a sníženým nákladům refinancování, se budou potácet na pokraji bankrotu.

Rizikový postoj investorů prohloubí naděje na účinnou vakcínu, která s sebou přinese nový ekonomický boom. Skutečnost však nebude tak přívětivá. Nasazení vakcíny proti viru covid-19, přinášející  uvolnění opatření a normalizaci života, povede k rapidnímu nárůstu inflace.

Zpětně se ukazuje, že ekonomika v době pandemie byla extrémně přestimulovaná a v průběhu rychlého zotavení po nasazení vakcíny se bude rychle přehřívat. Inflace bude stoupat a nezaměstnanost bude klesat tak rychle, že Fedu umožní zvýšení výnosů dlouhodobých pokladničních poukázek. Spolu s nimi porostou i výnosy rizikovějších pohledávek.

Fed ale udělá chybu, když umožní příliš rychlé zpřísnění finančních podmínek ve formě vyšších sazeb u dlouhodobějších aktiv, aniž by předtím zavedl kontrolu výnosové křivky. Je totiž příliš posedlý náhlou vidinou čtyř- až pětiprocentní inflace a šesti- až osmiprocentního zvýšení mezd.

Bude tak bankrotovat nejvíc podniků za celé roky. Mezi prvními budou nejzadluženější maloobchodní řetězce, které měly problémy už před pandemií. Poprvé v ekonomické historii povede masivní zotavení k rostoucímu počtu bankrotů.

9. Slunce se usmívá na stříbro

Stříbro bylo pro investory vždycky trochu nepředvídatelné. Hlavně kvůli svému dvojímu charakteru vzácného a zároveň průmyslového kovu. V roce 2021 bude těžit z obou těchto aspektů. Situace ale bude jiná než v roce 2011, kdy se kolem stříbra vytvořila bublina kvůli extrémním spekulacím ohledně padajícího dolaru. A také zdánlivě radikální monetární politiky, kterou provozoval Fed od konce roku 2010 pod názvem kvantitativní uvolňování.

Že by kvantitativní uvolňování někoho děsilo? Časy se evidentně mění. V roce 2021 se objeví „obvyklí podezřelí“, kteří poženou stříbro výš, právě v důsledku jeho dvojího statusu pevného aktiva a drahého kovu.

Americký dolar bude slabší a investoři se budou muset vyrovnat s krutou realitou. Úleva od záporných reálných úrokových sazeb totiž bude v nedohlednu. Situace se ještě zhorší, když náhle začne růst inflace a politici nebudou schopní dostatečně rychle reagovat. Budou totiž chtít svým dosud se zotavujícím ekonomikám zajistit maximální podporu.

Do poloviny roku bude rychle nasazena vakcína proti koronaviru a kombinace nadměrné likvidity s příliš uvolněnou politikou povede ke zvýšení zájmu o všechna pevná aktiva.

Za rapidním růstem ceny stříbra v roce 2020 (dokonce i vzhledem ke zlatu) stála také rychle stoupající poptávka po průmyslovém využití tohoto kovu. Zejména kvůli zelené transformaci a používání stříbra při výrobě fotovoltaických článků solárních panelů.

Dojde dokonce ke skutečné krizi nabídky stříbra, která bude komplikovat plnou politickou podporu investic do solární energie. Za ní bude stát mimo jiné americký prezident Joe Biden, evropský Zelený úděl a čínský cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060.

Dalším problémem na straně nabídky bude i skutečnost, že více než polovina vytěženého stříbra je vedlejším produktem těžby zinku, olova a mědi, takže bude obtížné neúměrně rostoucí poptávku po stříbru uspokojit.

10. Technologie nové generace nastartují rychlý růst rozvíjejících se a frontier trhů

V roce 2021 ekonomové zjistí, že rychlost růstu mnoha rozvíjejících se a tzv. frontier trhů (ještě méně rozvinuté než rozvíjející se trhy, pozn. red.) byla v posledních letech hrubě podceňována. Zejména pokud jde o soukromý sektor a podnikatelské aktivity.

Bližší analýza odhaluje, že za rychlým růstem produktivity soukromého sektoru, jenž výrazně překonává vše, co bylo v posledních desetiletích k vidění na rozvinutých trzích, stojí jisté klíčové technologie.

Za revolucí v kvalitě, ale i v kvantitě růstu bude stát evidentně oživení privátního sektoru a podnikatelského ducha, od stoupající rychlosti a klesajících nákladů internetového připojení až po explozi využívání plateb z mobilních telefonů.

V roce 2021 investorům dojde, že v nadcházejících letech výrazně pomohou nastartovat růst rozvíjejících se trhů zejména tři oblasti technologií.

První z nich bude nástup satelitních systémů zajišťujících přístup k internetu, které vbrzku srazí ceny poskytovaného připojení, zvýší jeho dostupnost i pokrytí, ale hlavně umožní řádově rychlejší stahování. Jejich průkopníkem bude Starlink společnosti SpaceX, který má do konce roku 2021 zprovoznit až 1 500 satelitů. Díky tomu se začne na rozvíjejících se trzích rozvíjet vzdělávání a růst obchodní produktivita.

Druhou oblastí bude probíhající revoluce v oblasti fintech platebních a bankovních systémů, které již prostřednictvím mobilů zajišťují přístup k digitální ekonomice miliardám lidí.

A konečně, stejně jako byly v posledních desetiletích nespolehlivé pevné linky nahrazeny spolehlivými mobilními telefony, dojde k revoluci i v oblasti zásilkových a doručovacích systémů. Využití dronů odstraní mnohé nevýhody a vyšší náklady spojené s životem mimo velká města.

Spolu s automatizací se budou drony využívat také v zemědělství a z takto zvýšené produktivity budou mít největší prospěch četné dosud nerozvinuté venkovské oblasti po celém světě.