Mohlo by vás také zajímat
Sporná novela upravující veřejné rozpočty. Jde o budoucnost české fiskální politiky?
Michal Skořepa 7. května 2026Sněmovnu čeká závěrečné schvalování novely upravující veřejné rozpočty a sestavování státního rozpočtu. U novely k veřejným rozpočtům budí kritiku především…
Odchodem Spojených arabských emirátů z kartelu k poklesu ceny ropy nedojde. Alespoň ne hned, shodují se odborníci
Libor Akrman 5. května 2026Spojené arabské emiráty opustily Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) i širší skupinu těžařů OPEC+. Podle emirátského ministerstva energetiky to zemi…
Nedělní muzea, galerie a památky „grátis“ nejsou zadarmo. Účet za „bezplatnou“ kulturu teprve přijde
Lukáš Kovanda 25. dubna 2026Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé…
- KOMENTÁŘ
Horší časy tuzemské ekonomiky ťukají na dveře
Čerstvé statistiky o průmyslové výrobě i zahraničním obchodu potvrzují negativní dopady poznamenávající výkon české ekonomiky. Hlavním faktorem zůstávají vysoká inflace, především energií, které dopadají na tuzemské podniky nejvíce.
Automobilový průmysl prochází největší změnou za posledních sto let. Místo spalovacího motoru se totiž musí přeorientovat na alternativní pohony. (Ilustrační foto) Zdroj: Florian Olivo / Unsplash
Průmysl v dubnu šlápl na brzdu a poklesl meziměsíčně o 0,8 procenta, což vedlo k reálnému propadu o 3,8 procenta.
Největší problémy opět hlásí výrobci dopravních prostředků, a to jak automotive (více než -15 procent meziročně), tak i výrobci ostatních dopravních prostředků (-28,2 procenta meziročně).
Nadále sice platí, že mezi odvětvími zůstávají výrazné rozdíly a řada z nich přispívá k průmyslové produkci výrazně pozitivně (výroba oděvů meziročně roste o více než 18 procent). Současně je těchto “pozitivních míst” bohužel stále méně a zdá se, že průmysl bude českou ekonomiku v druhém kvartále jako celek viditelně brzdit. .
GRAF: Vývoj průmyslové produkce
Levý graf ukazuje meziroční srovnání měsíčních dat průmyslové produkce, v procentech. Pravý graf pak ukazuje vývoj indexu ve třech hlavních průmyslových odvětvích, v bodech (leden 2018 = 100).
|
Vývoj průmyslové produkce |
Produkce v třech odvětvích průmyslu |
 |
Zdroj: tradingeconomics.com, Patria/ČSÚ
Podnikatelské nálady včele s indexem nákupních manažerů (PMI) v posledních týdnech ukázaly, že nákladové tlaky v průmyslu přetrvávají a růst vstupních cen je jeden z nejrychlejších v historii. Zhoršují se také časy dodávek.
Hlavním motorem zhoršující se nálady však nově začíná být propad poptávky mezi zákazníky. Vysoké ceny, alespoň podle květnového výsledku indexu v průmyslu, mají svůj odraz ve slabší poptávce – nové zakázky padají třetí měsíc v řadě.
I když domácí poptávka slábne, tak zatím ne dostatečně rychle na to, abychom to viděli v pozitivním vývoji vnější bilance.
Čerstvá dubnová čísla ukázala další výrazné zhoršení zahraničního obchodu. Schodek 28,4 miliard korun byl o 48 miliard horší než před rokem. Zatímco dovoz kvůli vysokým cenám ropy a plynu vzrostl meziročně o více než 13 procent, vývozy bohužel jen odrážejí slabý výkon průmyslu a padají meziročně o 1,3 procenta.
Pokles je za dveřmi
Dubnová čísla tak zatím v souhrnu zatím potvrzují naše sázky na lehký pokles ekonomiky ve druhém kvartále (o 0,5 procenta mezikvartálně). To by nemělo být pro centrální banku ovšem nic překvapivého.
Hlavním číslem tohoto týdne pro ni bezesporu bude květnová inflace. Očekáváme že zejména další nárůst cen energií a potravin dostane inflaci do blízkosti 15,5 procenta. T edy zhruba půl procentního bodu nad prognózu centrální banky.
Pokud tomu tak bude, půjde o další pro-inflační faktor, který může přimět bankovní radu na červnovém zasedání k agresivnějšímu zvýšení sazeb (75 bps a více)…