Číně je jedno, kdo vyhraje na Ukrajině. Chce sice mír, ale hlavně dělat byznys

Čína potřebuje mír, aby mohla posilovat svou ekonomiku, a je jí vlastně jedno, jak dopadne válka na Ukrajině. Navíc pokud by se stala mírotvůrcem, který dohodu mezi Kyjevem a Moskvou zprostředkuje, stoupla by i její geopolitická váha na úkor Spojených států amerických.

Tak hodnotí dosavadní počínání komunistického režimu američtí politologové a analytici se specializací na největší asijskou ekonomiku, která je po Spojených státech druhá největší na světě.

Peking chce oslabit Bílý dům

Říše středu ruskou agresi přímo neodsoudila. Spíše se snaží využít ji k oslabení dosud dominantní geopolitické role Bílého domu ve světě. Prezident Si Ťin-pching byl také jedinou hlavou státu z kategorie „těžkých politických a ekonomických vah“, která letos v březnu přijela na státní návštěvu do Kremlu. Od začátku války jezdí do Moskvy především prezidenti postsovětských asijských republik.

Nicméně Čína nově tvrdí, že pošle své emisary také na Ukrajinu, aby začali řešit „krizi“. Ta je ale ve skutečnosti největším vojenským konfliktem v Evropě po roce 1945. Čínští komunisté mají samozřejmě zájem na tom, aby válka okamžitě skončila a globální ekonomika nebyla „zpomalována“ protiruskými sankcemi Západu.

Boj o mír

„Čína se zaměřuje spíš na vybojování míru než na to, kdo vyhraje válku mezi Ruskem a Ukrajinou,“ zdůraznil pro americkou televizi CNBC Ryan Hass, expert na Čínu z vlivného amerického think tanku Brookings Institution.

Komunistický režim chce mít rovněž vliv na budování nové bezpečnostní architektury v Evropě a plánuje mít velký vliv i při budování obnovy válkou zničené Ukrajiny. Navíc hodlá pokračovat v diplomatických úspěších, jako bylo zprostředkování sblížení mezi Íránem a Saúdskou Arábií.

Profesor politologie na State University of New York Cheng Chen připomenul, že Čína samozřejmě nevystupuje jako mírotvůrce čistě altruisticky, chce mít z dojednání míru výhody.

Připoutat si Rusko

Zejména k sobě více ekonomicky i politicky připoutat současné Rusko, když Kremlu pomůže „zachovat si tvář“ ve válce, která se pro největší zemi světa nevyvíjí podle představ.

Dalším benefitem by mohl být větší čínský vliv na zbytek světa, zejména takzvaný globální jih. Tedy region sdružující země Afriky, Jižní Ameriky, jihovýchodní Asie a Oceánie. Tyto země také stojí „mimo válku“ mezi Ruskem a Ukrajinou a jsou spíše na straně Rusů.

GRAF: Jak roste čínský HDP
Za poslední tři roky, v procentech.

Zdroj: tradingeconomics.com

Asymetrický vztah mezi Moskvou a Pekingem

Vztahy Pekingu k Moskvě a Kyjevu jsou ale velmi asymetrické. Si Ťin-pchingovi trvalo celých 14 měsíců, než zvedl sluchátko a zavolal Volodymyru Zelenskému. S Vladimirem Putinem a vedením Ruska oproti tomu mělo čínské vedení za tuto dobu více než 20 interakcí, zdůraznila Alicja Bachulska z Evropské rady pro zahraniční vztahy, jež sídlí ve Varšavě.

Čínské vedení navíc obviňuje Spojené státy i celou Severoatlantickou alianci, že válku fakticky vyprovokovaly a podporují ji. Pekingu jde zejména o oslabení liberálních demokracií a hlavně Washingtonu.

Každopádně čínský lídr má z mezinárodních vůdců na Putina největší vliv, dodal prezident Eurasia Group Ian Bremmer.

„Čína je vnímána jako příliš přátelská k Rusku na to, aby byla skutečně ‚neutrální‘, pokud jde o potenciální zprostředkování konfliktu. Nicméně právě proto, že je Čína jedním z mála zbývajících mezinárodních partnerů Ruska a poskytuje mu od invaze zásadní diplomatickou a ekonomickou podporu, má schopnost přivést Rusko k jednacímu stolu a ovlivnit ruskou pozici při ukončení konfliktu,“ myslí si Chen.

Zelenskyj: Nebudu jednat se šílencem z Kremlu

Na druhou stranu s mírovými rozhovory zatím nesouhlasí ani Ukrajina. Zelenskyj opakovaně prohlásil, že s Putinem určitě nebude o případném míru vůbec jednat, protože to je šílenec.

Kyjev opakuje, že musí být garantovány hranice Ukrajiny, jak vznikla po rozpadu Sovětského svazu, tedy včetně Krymu. Že by se ho ale dobrovolně vzdal Kreml, je velmi nepravděpodobné. Navíc o případném příměří nebude Zelenskyj a spol. jednat dříve, než ukrajinská armáda uskuteční plánovanou protiofenzivu.

„Navrhnou nějaké příměří nebo mírovou dohodu s ruskými podmínkami. To pro nás samozřejmě není výhodnější,“ myslí si o „čínském míru“ Oleksandr Musijenko, vojenský expert a šéf Centra vojenských a právních studií v Kyjevě.

I proto je skeptický, že by Peking mohl zprostředkovat jednání mezi oběma stranami konfliktu, když „nadržuje“ Kremlu.