Mohlo by vás také zajímat
Komedie v podání ODS. Strana tančí na hraně zrady, když jasně neodmítne euro
Vladimír Pikora 28. listopadu 2023Ministerstva se přou o to, zda by vláda měla začít dělat kroky k přijetí eura, uvedly nedávno Hospodářské noviny na…
Konsolidační balíček prošel i na Hradě; Kofola expanduje do piva a rošády kolem vedení OpenAI aneb souhrn ekonomických událostí 47. týdne 2023
Libor Akrman, František Novák 24. listopadu 2023Další plyn z LNG terminálu přiteče časem z Německa; jaké mají firmy očekávání, sleduje ČSOB; resorty se handrkují o přijetí…
Biden se sbližuje s Madurovou Venezuelou kvůli omezení migrace. Nebo jde o ropné námluvy?
František Novák 16. listopadu 2023Migrace do Spojených států představuje před prezidentskými volbami v roce 2024 zásadní téma pro americké voliče. Bílý dům se snaží…
- KOMENTÁŘ
Český veřejný dluh enormně roste. Hrozí nám dluhová spirála?
Dluh vládních institucí ČR stoupl ve druhém čtvrtletí meziročně o 252,2 miliardy Kč na 2,517 bilionu korun. Míra zadlužení vzrostla proti loňsku z 39,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP), který představuje výkon české ekonomiky, na 42,7 procenta HDP.
České veřejné finance potřebují ozdravení, jinak by se podle analytika Lukáše Kovandy mohly dostat do dluhové spirály. (Ilustrační foto) Zdroj: PxHere
Úrok na vládním dluhu po razantním zvýšení sazeb ČNB stoupá na víceletá maxima.
Veřejný dluh České republiky dosahoval ve druhém letošním čtvrtletí úrovně 42,7 procenta hrubého domácího produktu, plyne z aktuálně zveřejněných údajů ČSÚ. To představuje nárůst o více než deset procentních bodů v porovnání s druhým čtvrtletím předpandemického roku 2019.
GRAF: Vývoj veřejného dluhu ČR
Za posledních 25 let, v procentech HDP
Zdroj: tradingeconomics.com
Takový vzestup zadlužení je mimořádný. Vzhledem k pandemickým okolnostem však opodstatnitelný a v mezinárodním kontextu nijak vybočující.
Výhodné vstupní podmínky
Česko naopak stále těží z toho, že vstupní úroveň jeho veřejného zadlužení při propuknutí pandemie byla jedna z nejnižších v celém ekonomicky vyspělém světě.
Z výhody příhodných vstupních podmínek však nepůjde žít věčně. Navíc jsou odkazem předchozích vlád, které za udržení výhody platily často značnou politickou daň.
V širším smyslu jsou odkazem předchozích generací. České země jsou totiž dlouhodobě relativně velmi obezřetné stran zadlužování – to platilo dokonce třeba i tehdy, když Československo bylo součástí skupiny zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci.
Dražší obsluha
Po nečekaně razantním zvýšení základní úrokové sazby České národní banky navíc dále stoupá nákladnost obsluhy českého státního dluhu.
Výnos desetiletých dluhopisů vlády ČR poslední zářijový den odpoledne středoevropského času, po oznámení kroku ČNB, poprvé od listopadu 2018 pokořil hranici 2,1 procenta (viz graf níže).
GRAF: Vývoj výnosu desetiletých vládních dluhopisů ČR
Za posledních 30 dní (k 30. září 2021), v procentech3,1
Zdroj: autor/Bloomberg
Společně s Polskem, Maďarskem a Rumunskem platí Česko nyní na svém státním dluhu nejvyšší úrok v celé EU.
Ze všech těchto důvodů je tedy třeba co nejdříve předložit věrohodnou strategii dlouhodobého ozdravování tuzemských veřejných financí. Tu si prakticky nelze představit bez plánu podstatného navyšování daňové zátěže obyvatel a podniků v Česku. Dočkáme se jí tedy až po blížících se volbách.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ:
Pozadí sporu o růst platů ve státní sféře? Další bobtnání dluhu či daní soukromé sféry
Očima investora: Kam povede devastující mix dluhů, vytištěných peněz a inflace
Starosti pro Schillerovou. Život státu na dluh se začíná prodražovat. Čím dál rychleji
Pospěšme s ozdravením
Je v dlouhodobém zájmu české veřejnosti, aby se tak po volbách stalo co možná nejdříve a aby šlo o promyšlenou koncepci, na níž musí panovat obecnější shoda a kterou další politická reprezentace neshodí ze stolu.
Pokud s takovou koncepcí Česko nepřijde, zhorší se rating jeho dluhu a ten se tedy dále prodraží, což zemi dostane na dráhu potenciálně krajně nebezpečné dluhové spirály.
