Vynucený sňatek UBS a Credit Suisse trhy neuklidňuje. Proč?

Napětí v americkém a evropském bankovním sektoru bude dál hlavním hybatelem tržního dění v tomto týdnu. Je pravděpodobné, že riziková aktiva v čele s akciemi a měnami rozvíjejících se trhů zůstanou nervózní.

Rychlá reakce amerického Fedu a ministerstva financí (stoprocentní garance vkladů + mechanismus na dodávání likvidity) i snaha švýcarské vlády přes víkend horkou jehlou ušít megafúzi UBS a Credit Suisse ukazují, že se politici a centrální bankéři snaží za každou cenu držet finanční napětí pod pokličkou. To však nemusí být vůbec jednoduché.

Napětí může stoupat

Jak upozornil v uplynulém týdnu šéf BlackRocku Larry Fink, finanční napětí se může kumulovat postupně. V americkém finančním systému vedl do této chvíle růst úrokových sazeb k nerealizovaným ztrátám (z držení dluhopisů) v celkové hodnotě 620 miliard amerických dolarů (podle FDIC).

Nový program na dodávání likvidity (Bank Term Funding Programme) sice umožňuje výměnou za vládní dluhopisy přístup k likviditě (v nominální hodnotě dluhopisu), což teoreticky omezuje riziko okamžitých runů na nejslabší části amerického finančního systému.

Na druhou stranu to neřeší dlouhodobé problémy těchto institucí. Peníze v programu si půjčují relativně draho – přibližně za 4,5 procenta. Pokud ztratí přístup k „levnějším“ depozitům a budou mít současně v bilanci aktiva s relativně nízkým výnosem (např. špatně zakoupené vládní dluhopisy), budou čelit pomalému, ale trvalému tlaku na vlastní kapitál.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ:

Pád druhé americké banky bere Fedu vítr z plachet na vyšší růst sazeb

Fed v boji proti „inflační bestii“ hazarduje s reputací

Souboj mezd s inflací: vítěz byl jasný už dávno, v reálu platy rekordně propadly

Problém hlavně pro malé

V rámci USA jsou bezesporu nejvíce zranitelné menší finanční instituce, které byly v minulosti vystaveny menší regulaci a nižšímu dohledu. Proto mohou také čelit rychlejšímu odlivu „levného“ depozitního financování.

Takových institucí bohužel není vůbec málo. Podle týdeníku The Economist je zhruba třetina amerických depozit v institucích menších, než byla padlá SVB.

Vyrovnat se s výraznou změnou klimatu a koncem „éry levných peněz“ proto nemusí být pro řadu zákoutí globálního finančního systému jednoduché.

Dilema centrálních bank

Centrální bankéři budou tudíž dříve nebo později řešit dilema, jak skloubit boj s inflací a zachování finanční stability.

ECB v uplynulém týdnu zatím dala přednost boji s inflací, uvidíme, jak se v tomto týdnu zachová americký Fed.

V každém případě ve výrazně složitějším terénu logicky roste nebezpečí, že centrální bankéři udělají chybu a rychle vezmou za své scénáře „měkkého přistání“ americké i evropské ekonomiky.