Mohlo by vás také zajímat
Nový investorský hit? Specifický nástroj CLO může v portfoliu doplnit hotovost, vysoký výnos i akcie
Libor Akrman 27. srpna 2026Zajištěné úvěrové obligace (CLO) se z původně specializovaného nástroje úvěrového trhu stávají významnou třídou aktiv. Podle nové analýzy společnosti Invesco…
10 let od Brexitu: britské ekonomice odchod z EU příliš neprospěl. Vrací se do hry unijní návrat?
Paul Jackson 2. července 2026Uplynulo deset let od chvíle, kdy Spojené království hlasovalo pro odchod z Evropské unie. Existují důkazy o tom, že britská…
Bitcoinový gambling Aleše Michla pokračuje
Libor Akrman 5. května 2026Guvernér České národní banky Aleš Michl na konferenci Bitcoin 2026 v Las Vegas otevřeně obhajoval zařazení bitcoinu do devizových rezerv…
- KOMENTÁŘ
Vynucený sňatek UBS a Credit Suisse trhy neuklidňuje. Proč?
Finanční trhy jsou nadále pod tlakem kvůli problémům bankovního sektoru na obou stranách Atlantiku. Zatímco na starém kontinentu je trápí Credit Suisse, kdy moc nezabrala ani dohoda o převzetí ze strany UBS, v USA jsou problémové hlavně menší banky. A situace přidělává vrásky i centrálním bankéřům.
Credit Suisse, která vznikla v roce 1856, doplatila na chybná rozhodnutí manažerů v minulosti a také na skandály ve svém investičním bankovnictví. (Ilustrační foto) Zdroj: Shutterstock
Napětí v americkém a evropském bankovním sektoru bude dál hlavním hybatelem tržního dění v tomto týdnu. Je pravděpodobné, že riziková aktiva v čele s akciemi a měnami rozvíjejících se trhů zůstanou nervózní.
Rychlá reakce amerického Fedu a ministerstva financí (stoprocentní garance vkladů + mechanismus na dodávání likvidity) i snaha švýcarské vlády přes víkend horkou jehlou ušít megafúzi UBS a Credit Suisse ukazují, že se politici a centrální bankéři snaží za každou cenu držet finanční napětí pod pokličkou. To však nemusí být vůbec jednoduché.
Napětí může stoupat
Jak upozornil v uplynulém týdnu šéf BlackRocku Larry Fink, finanční napětí se může kumulovat postupně. V americkém finančním systému vedl do této chvíle růst úrokových sazeb k nerealizovaným ztrátám (z držení dluhopisů) v celkové hodnotě 620 miliard amerických dolarů (podle FDIC).
Nový program na dodávání likvidity (Bank Term Funding Programme) sice umožňuje výměnou za vládní dluhopisy přístup k likviditě (v nominální hodnotě dluhopisu), což teoreticky omezuje riziko okamžitých runů na nejslabší části amerického finančního systému.
Na druhou stranu to neřeší dlouhodobé problémy těchto institucí. Peníze v programu si půjčují relativně draho – přibližně za 4,5 procenta. Pokud ztratí přístup k „levnějším“ depozitům a budou mít současně v bilanci aktiva s relativně nízkým výnosem (např. špatně zakoupené vládní dluhopisy), budou čelit pomalému, ale trvalému tlaku na vlastní kapitál.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ:
Pád druhé americké banky bere Fedu vítr z plachet na vyšší růst sazeb
Fed v boji proti „inflační bestii“ hazarduje s reputací
Souboj mezd s inflací: vítěz byl jasný už dávno, v reálu platy rekordně propadly
Problém hlavně pro malé
V rámci USA jsou bezesporu nejvíce zranitelné menší finanční instituce, které byly v minulosti vystaveny menší regulaci a nižšímu dohledu. Proto mohou také čelit rychlejšímu odlivu „levného“ depozitního financování.
Takových institucí bohužel není vůbec málo. Podle týdeníku The Economist je zhruba třetina amerických depozit v institucích menších, než byla padlá SVB.
Vyrovnat se s výraznou změnou klimatu a koncem „éry levných peněz“ proto nemusí být pro řadu zákoutí globálního finančního systému jednoduché.
Dilema centrálních bank
Centrální bankéři budou tudíž dříve nebo později řešit dilema, jak skloubit boj s inflací a zachování finanční stability.
ECB v uplynulém týdnu zatím dala přednost boji s inflací, uvidíme, jak se v tomto týdnu zachová americký Fed.
V každém případě ve výrazně složitějším terénu logicky roste nebezpečí, že centrální bankéři udělají chybu a rychle vezmou za své scénáře „měkkého přistání“ americké i evropské ekonomiky.