Mohlo by vás také zajímat
Češi spoří jako o život. Není divu, že ekonomika stojí
Lukáš Kovanda 1. října 2024Podle aktuálně zveřejněných zpřesněných údajů vzrostl HDP ve druhém čtvrtletí mezikvartálně o 0,4 % (původně to bylo o 0,3 %).…
České průmyslové oživení bez resurekce u sousedů bude “jen klopýtat”
Jan Bureš, Jan Čermák 30. září 2024Zatímco v německém průmyslu nálada v tamním průmyslu v září spadla do blízkosti ročních minim, tak v Česku naopak mírně…
Další otřesná čísla. Německo prohlubuje dál svůj ekonomický propad
Kryštof Míšek 25. září 2024Ekonomika našeho souseda si již delší dobu prochází složitým obdobím. Můžeme s jistotou říci, že tamní ekonomika je nemocná, a…
- Analýza
Proč je schodek rozpočtu 50 miliard korun na příští tři roky ekonomický nesmysl?
Vláda před pár dny schválila materiál Ministerstva financí s názvem Příprava státního rozpočtu České republiky na rok 2019, který obsahuje předběžný návrh příjmů a výdajů podle jednotlivých kapitol a vytváří prostor pro realizaci klíčových vládních priorit.
Ministerstvo financí České republiky předložilo vládě první návrh státního rozpočtu na příští rok, ve kterém počítá se schodkem 50 miliard korun.
Se stejným schodkem ministerstvo pod vedením Aleny Schillerové z hnutí ANO počítá i na letošní rok.
TABULKA: Rozpočtové výdaje a příjmy
Srovnání 2018 s návrhem na rok 2019, v mld. Kč
Zdroj: MF ČR
Pro úplnost, letos v květnu se rozpočet dostal do schodku 23,1 miliardy korun. To je první letošní schodek rozpočtu, ještě v dubnu byl přebytek 0,8 miliardy. Loni na konci května dosáhl schodek rozpočtu 18,7 miliardy korun.
Po očištění o peníze z EU by rozpočet ke konci května skončil se schodkem 51,5 miliardy korun. Ve stejném období loni by to byl schodek 35,6 miliardy korun.
Horší hospodaření státu bylo způsobeno vyššími výdaji na společné projekty ČR a EU a také vyššími investičními výdaji, které dohánějí slabší začátek roku.
Jako Duracell? Deficity napořád
Stát nicméně stále neutrácí tolik, jak si naplánoval v rozpočtu se schodkem 50 miliard korun.
Proto se nabízí otázka, proč v době, kdy Česká republika zažívá rekordně nízkou míru nezaměstnanosti a ekonomika roste velmi slušným tempem, ministerstvo plánuje deficitní rozpočet.
A to nejen na letošek a příští rok, ale dokonce předběžně až do roku 2021. Z ekonomického pohledu je to totiž mírně řečeno nesprávné chování.
Schodky? Dříve jen za války
Už velmi dlouho (již od 17. století) totiž v ekonomii existuje tzv. zlaté pravidlo vyrovnanosti státního rozpočtu. To se původně uplatňovalo tak, že státní rozpočet mohl být sestavován jako schodkový pouze za války.
Během rozvoje ekonomie jako vědy začalo být přijatelné používat deficitní rozpočet i v době ekonomické recese, případně významných investičních výdajů.
Stále však platí, že vláda by měla dlouhodobě usilovat o vyrovnaný rozpočet a v době výrazného ekonomického růstu spíše o přebytkový, čímž by měla snižovat zadlužení.
Právě z důvodu případných budoucích ekonomických problémů, kdy klesají příjmy státu z daní a zvyšují se výdaje na sociální dávky, například podpory v nezaměstnanosti. To jsou v ekonomice tzv. automatické stabilizátory, které jí mají pomáhat právě v době recese.
Potřeba schodku: investice
V současné době je přesto vyrovnaný rozpočet spíše výjimečný a potvrzuje to nyní i Ministerstvo financí.
Sama ministryně Alena Schillerová několikrát zopakovala, že schodek je ospravedlnitelný, pokud všechny tyto peníze budou směřovat do investic. To, že stát musí být schopen mít příjmy a výdaje dlouhodobě v rovnováze, stojí dokonce i ve volebním programu ANO 2011.
Prioritami státního rozpočtu na rok 2019 jsou:
- zvýšení průměrného starobního důchodu o 918 korun,
- zvýšení platů pedagogických pracovníků o 15 procent,
- zvýšení výdajů na sport o 2,1 miliardy korun,
- zvýšení výdajů pro vysoké školy o 1,8 miliardy korun,
- zvýšení výdajového rámce Státního fondu dopravní infrastruktury o 12 miliard korun,
- valorizace příspěvku na výkon státní správy ve výši 10 procent,
- zvýšení kapitálových výdajů o 21 miliard korun na 78,7 miliardy.
Zvyšování důchodů a platů učitelů je jistě bohulibá činnost. Na druhou stranu se v návrhu rozpočtu nemluví o šetření či redukci státního aparátu. Přitom v době rekordně nízké nezaměstnanosti, kdy soukromému sektoru chybí pracovníci, je k tomu skvělá příležitost.
Prostor pro rozpočtovou práci je
Kapitálové, tedy investiční výdaje plánuje ministerstvo zvýšit o 21 miliard korun. Tím pádem neospravedlňují celý schodek 50 miliard.
Celkové příjmy rozpočtu na příští rok naplánovalo Ministerstvo financí na 1,432 bilionu (o 117,1 miliardy více než v letošním rozpočtu) a výdaje by měly být 1,482 bilionu. Z celkových výdajů rozpočtu tvoří mandatorní výdaje (povinné) zhruba 825 miliard korun.
Ministerstvo má tedy poměrně velký prostor, jak s rozpočtem pracovat, a může více usilovat o vyrovnaný rozpočet.
Přehnaný ministerský apetit
Navíc Ministerstvo financí eviduje žádosti jednotlivých ministrů nad schválenou výši deficitu v celkové výši cca 130 miliard korun. Pokud by se těmto všem požadavkům mělo vyhovět, deficit by vzrostl na téměř čtyřnásobek (přehled výdajů jednotlivých kapitol pro rok 2018 najdete ZDE).
Podobně vysoký byl schodek naposledy v roce 2009, tedy v době krize, kdy se meziroční vývoj HDP propadl na –4,8 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku České republiky.
V takovém případě je deficit státního rozpočtu namístě. Plní tak svoji stabilizační funkci a mírní negativní dopady vývoje ekonomiky, tedy podobně jako v minulosti pro případ války.
GRAF: Meziroční vývoj HDP České republiky
Od roku 1993 do roku 2019, roky 2018 a 2019 jsou predikce MF ČR, v procentech.
Zdroj: ČSÚ, MF ČR
Sám o sobě tedy deficitní rozpočet není špatný. Ale aby bylo zachováno pravidlo dlouhodobé vyrovnanosti, musí být v období hospodářského růstu přebytkový, aby logicky mohl být v problémových letech deficitní.
Vzácnost rozpočtových přebytků
A v tom je právě kámen úrazu. Přebytkový rozpočet je něco spíše vzácného, a to nejen v Česku. Přebytkové bilance u nás státní rozpočet dosáhl pouze v letech 1993–1995 a pak v roce 2016.
Ve všech ostatních letech vykazovala vláda schodek. Celkem od roku 1993 do loňského roku je saldo hospodaření Česka –1 418,8 miliardy korun. Podle plánu MF ČR by se do roku 2021 měla tato částka prohloubit o dalších 200 miliard korun.
GRAF: Salda státního rozpočtu
Od roku 1994 do roku 2021 (2018 až 2021 jsou plány MF ČR), v mld. Kč.
Zdroj: MF ČR
První kámen úrazu je tedy v navrhovaném a schvalovaném deficitním rozpočtu. K tomu se přidávají požadavky jednotlivých ministerstev nad rámec schváleného deficitu, které vytvářejí další tlak na ještě horší bilanci.
Letošní požadavky nejsou totiž ničím výjimečným – vloni tehdejší ministr financí Ivan Pilný uvedl, že ministři požadovali 97 miliard nad schválený schodek. Tuzemská ekonomika přitom od roku 2014 každoročně roste poměrně slušným tempem.
Požadavky bez důvěry
Smutnou skutečností je, že plánovaný schodek 50 miliard je oproti minulosti ještě poměrně nízký. V letech 2005 až 2007, kdy česká ekonomika rostla meziročně tempem i přes šest procent, byl schodek státního rozpočtu dokonce vyšší než 50 miliard korun.
Alena Schillerová, ministryně financí v demisi:
Při přípravě návrhu státního rozpočtu jsme se soustředili především na výdaje do oblastí, které se naší zemi v budoucnosti vrátí. Příští rok by tak mělo jít více peněz na vědu a výzkum, vysoké školy, regionální školství, zdravotnictví nebo dopravní infrastrukturu.
Současné požadavky navíc přinášejí členové kabinetu v demisi, který vládne bez důvěry sněmovny. Podle opozice by ministři bez důvěry měli sestavovat provozní rozpočty, a nikoliv požadovat peníze na dramatické výdaje.
Drahé sliby, kam se podíváš
Před riziky varuje i Národní rozpočtová rada, která dohlíží na to, aby Česko nepřekročilo únosnou mez zadlužení a schvalované rozpočty byly dlouhodobě udržitelné. Proto doporučuje především snížení výdajů.
Premiér Andrej Babiš:
Jasně jsme řekli, že akceptujeme schodek, pokud investice budou zásadně vyšší než deficit – a investice jsou 80 miliard. Rozpočet byl schválen, i když přetrvává rozdíl v představách jednotlivých resortů a Ministerstva financí.
Problém je také v opětovně jmenovaném předsedovi vlády Andreji Babišovi. Ten během svých cest po deseti krajích nasliboval občanům projekty za desítky miliard korun.
Podle odhadů by přišly na více než 70 miliard korun, což by znamenalo další výdaje, a tím pádem prohloubení deficitu. Rovněž samotné cesty vlády po regionech vyjdou státní pokladnu i rozpočty krajů na statisíce.
Závazek vůči EU plníme
Deficitní rozpočet není v době ekonomického růstu špatný jen kvůli nějakému doporučenému ekonomickému pravidlu dlouhodobé vyrovnanosti.
Česká republika se jako člen EU zavázala v budoucnu přijmout společnou měnu euro. Ačkoliv přechod na euro zatím nebyl zahájen ani nebyl stanoven určitý termín jeho přijetí, existují určitá konvergenční, tzv. maastrichtská kritéria. Ta musí členský stát splnit, aby mohl vstoupit do eurozóny.
Jsou celkem čtyři a jedno z nich se právě týká dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí.
Toto pravidlo je rozděleno na dvě části:
- kritérium veřejného deficitu = poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nepřekročí tři procenta,
- kritérium veřejného dluhu = poměr veřejného dluhu v tržních cenách k hrubému domácímu produktu nepřekročí 60 procent.
Veřejný dluh vůči HDP je za loňský rok 34,6 procenta, zde má ČR tedy poměrně dobrou rezervu.
Poměr schodku vůči HDP už však v minulosti Česko několikrát porušilo, a to během let 2003, 2004, 2009, 2010 a 2011.
Aktuální plán MF ČR počítá se zhruba jednoprocentním deficitem (pokud se potvrdí odhady růstu HDP). Tedy také v rámci kritérií. Pokud by ale opět přišly ekonomické problémy, mohl by se schodek rozpočtu opět dostat nad tři procenta HDP.
Přestože Česká republika nyní nemusí tato kritéria plnit, protože všeobecně zatím panuje spíše negativní postoj k zavedení eura, mohli bychom je vnímat alespoň jako základní ukazatele správného národního hospodaření.
A počítat s poměrně značným schodkem rozpočtu, když ekonomika roste, prostě správné není. Navíc v dalších fázích schvalování rozpočtu nejspíš dojde k dalším přesunům a prioritou bude pravděpodobně další zvyšování výdajů.
Snad si někdo nemyslí, že se Bureš vzdá dotací, které si tak pracně vyloboval jen proto, abychom měli vyrovnaný rozpočet. Však on ani jeho vláda ty dluhy platit nebude.
Babiš-nejneschpnější a nehorší premier od roku 1989.Zeman,novodobý Švejk.A národ čumí a čumí a mysli si,že zo za nás někdo zachrání.Evropě jsme pro srandu.