Vláda schválila návrh státního rozpočtu pro letošní rok. Ten počítá se schodkem 310 miliard korun – o 24 miliard vyšším, než činil návrh Fialovy vlády. Z původního návrhu ale vypadla velká část vyšších – a z fiskálních pravidel výjimkovaných – výdajů na obranu a půjčka na dostavbu Dukovan.
Relevantní číslo, se kterým se má vládní rozpočet srovnávat, je proto 237 miliard korun. Tedy maximální možný deficit dle zákona o rozpočtové odpovědnosti.
Vládní výklad pravidel
| NRR: Rozpočet je v rozporu se zákonem |
Národní rozpočtová rada (NRR) považuje za nezpochybnitelné, že návrh státního rozpočtu na letošní rok je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Považuje to za bezprecedentní situaci. V prohlášení zveřejněném na síti X zároveň odmítla argument ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), podle které se limit pro výdajové rámce vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září, nikoli na jeho novely nebo projednání po vrácení Sněmovnou. >Ministerstvo financí (MF) se proti stanovisku NRR na svém webu ohradilo a zopakovalo, že podle něj se na přepracovaný rozpočet výdajové rámce nevztahují.
Zákon stanovuje limit pro strukturální saldo veřejných rozpočtů v letošním roce na 1,75 % HDP. (Zdroj: České noviny) |
A ten vláda překračuje o celých 73 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové ale nedošlo k porušení zákona, neboť ten se vztahuje jen na projednání rozpočtu v řádném termínu.
To považujeme za velmi krkolomný výklad fiskálních pravidel, neboť s podobným trikem by mohla vláda teoreticky vyrukovat každý rok. Rozhodně tedy nejde o naplnění ducha zákona, což ostatně potvrzují i kritické komentáře Národní rozpočtové rady.
Důležitý je pohled do struktury rozpočtu. Oproti návrhu Fialovy vlády došlo k výraznému seškrtání výdajů na obranu o 21 miliard. Celkové výdaje tak budou činit jen 2,07 procenta HDP (původně 2,35 procenta HDP). K navyšování obranných výdajů – v těchto zvláště turbulentních a bezpečnostně napjatých časech – se Česko přitom zavázalo v rámci NATO.
Nové vládní priority
Místo toho odráží výdajová strana rozpočtu priority nové vlády – vyšší energetické dotace domácnostem, sociální výdaje a také platy ve veřejném sektoru.
Dobrou zprávou je, že oproti původnímu návrhu došlo k navýšení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury o 26 miliard korun, které půjdou na financování již zahájených projektů. Slibované škrty provozních výdajů v rozsahu 11 mld. Kč jsou ambiciózní, až čas ale ukáže, nakolik jsou realistické.
Na příjmové straně pak došlo ke správnému zreálnění původně nadhodnocených příjmů ze zavedení jednotného hlášení a z dividend z majetkových účastí státu. Naopak aktualizovaná makroprognóza a vyšší očekávaný růst zvýšily daňové inkaso o zhruba 15 miliard korun.
Vyšší rozpočtový schodek v letošním roce sám o sobě nepředstavuje problém. Pro finanční trhy a ratingové agentury je důležitý především deficit veřejných financí v poměru k HDP, který by měl setrvat pod Maastrichtskou hranicí 3 proecnt. Tuzemské veřejné finance touto optikou zůstanou v nejlepší kondici v našem regionu a žádný Armageddon nám opravdu nehrozí.
Schodek roste v dobrých časech
Hlavní problém je jinde. Vláda navyšuje schodek v situaci, kdy zažíváme dobré časy a ekonomika poroste svižným tempem 2,4 procenta.
Další stimulace v podobě vyššího zadlužení není žádoucí – nejen kvůli jejímu pro-inflačnímu působení. Ale zejména proto, že právě nyní panují vhodné podmínky pro vyztužení veřejných financí a jejich přípravu na horší časy. Například negativní dopady demografického vývoje ve 30. letech…