Mohlo by vás také zajímat
Ekonom: Loňské hospodaření vlády nedopadlo úplně špatně. Vláda něco ušetřila, což se letos čekat nedá
Michal Skořepa 8. ledna 2025Český stát za loňský rok utratil o 271 miliard víc, než jaké měl příjmy. Ministerstvo financí navíc s chutí zdůraznilo,…
Trh s americkými vládními dluhopisy zažil dokonalou bouři. Proč zrovna nyní?
Jan Čermák 8. ledna 2025Silná data z ekonomiky USA vyvolala otázky ohledně možnosti snížení úrokových sazeb Fedu později během roku, než se dosud předpokládalo.…
Holubice Scholz versus jestřáb Merz: Němci se neshodnou, jak dále vést „válku“ proti Rusku
František Novák 3. ledna 2025Hlavním tématem únorových předčasných voleb v Německu se stala válka na Ukrajině a budoucí postoj k Rusku.
- Komentář
Nexit se nekoná. Nizozemské volby aneb jak se finanční trhy zase zmýlily?
Volební vítězství nizozemských lidovců premiéra Marka Rutteho nad protiislámskými a protievropskými populisty pod vedením Geerta Wilderse ocenil snad celý „normální“ svět – politický i ten finanční. Není ale bezprostřední euforie přehnaná?
Geert Wilders ještě jako favorit nizozemských voleb v grafickém ztvárnění na svém facebookovém profilu. Zdroj: facebookový profil Geerta Wilderse
Riziko nástupu populistů, hrozba „nexitu“ (obdoba brexitu) a rozpadu Evropské unie a tvrdý dopad na finanční trhy. Přesně v tomto duchu se několik měsíců spekulovalo o nizozemských volbách, respektive takto se předjímal jejich výsledek.
Způsobily to hlavně předvolební preference, které jednoznačně favorizovaly Geerta Wilderse a jeho Stranu pro svobodu, jejichž protiislámská i protievropská rétorika vyvolávala velké obavy jak mezi politiky, tak mezi ekonomy a investory.
Proměna ze strašáka na hrdinu
Katastrofické scénáře se nenaplnily, a tak máme šanci v přímém přenosu vidět, jak se z Nizozemska doslova přes noc stala „proevropská a liberální bašta“. A volební výsledek, tedy vítězství Marka Rutteho a jeho lidovců, vyvolal obrovskou vlnu euforie napříč evropskou politickou scénou.
Slova chvály jsou slyšet z úst Angely Merkelové, Françoise Hollanda nebo Jeana-Clauda Junckera (české politické špičky – prezident Zeman i premiér Sobotka – zatím mlčí, pochvaly a blahopřání dosud „zvládli“ jen ministři Babiš, Zaorálek a Bělobrádek).
Nemluvě o tom, že finanční trh se chová (pokolikáté v posledních 12 měsících?) jako utržený ze řetězu. Akcie v Evropě v reakci právě na nizozemské volby letí vzhůru. Ty domácí, nizozemské vyšplhaly nejvýše za posledních deset let a další evropské indexy je následují.
Nutno podotknout, že svět byznysu ovlivnil kromě voleb v zemi tulipánů i Fed (velmi očekávaným) zvýšením sazeb. Nizozemsko společně s Fedem měly také vliv na mírné posílení společné evropské měny vůči dolaru.
GRAF: Vývoj měnového páru eurodolaru
Od začátku února 2017 do 16. března
Zdroj: TradingView.com
Lakmusový papírek v podobě nizozemských voleb každopádně ukazuje, že ta panika z možného rozpadu „jednotné a silné“ Evropy nemusí mít zas tak silné kořeny. Zároveň je to i varování před přehnaným očekáváním ohledně francouzských voleb, kde je favoritem obdobně pravicově populistická Marine Le Penová.
Máme se bát bubliny?
Docházím ke dvěma závěrům. Podobně jako loni se rozhodně nelze na prognózy a odhady výsledků politických událostí spolehnout. To ostatně nejde nikdy, ale výsledky hlasování o brexitu, americké prezidentské volby nebo italské referendum a teď volby v Nizozemsku, to už rozhodně není náhoda.
Na druhou stranu si myslím, že z toho plyne varování pro finanční trhy, které na každý „nečekaný“ výsledek zareagovaly prudkým a podle některých názorů až přehnaným růstem. Až ta bublina jednou praskne…
No, aspoň bude zase o čem psát. 🙂