Mohlo by vás také zajímat
Místo pořádných reforem zkouší Německo jít naproti investorům. Kdo mu uvěří?
Jan Bureš 21. července 2026Německá ekonomika potřebuje reformy. Důvod je jasně vidět. Tamní průmysl už osmým rokem marně snaží zvrátit svůj sestup. Ten zasáhl…
Jak by mohla vypadat spolupráce Fedu s Warshem v čele a ministerstva financí?
Jan Berka 19. února 2026Americký prezident Donald Trump se snaží centrální banku přimět k výraznějšímu uvolňování měnové politiky. Koncem ledna oznámil, že hodlá novým…
Poláci už nechtějí být „montovnou“. Sází na nový exportní artikl – vlastnictví
Ruben Dalfovo 17. února 2026Polské firmy zrychlují přeshraniční akvizice, což signalizuje posun od „dohánění růstu“ k expanzi. Silný ekonomický růst polské ekonomiky pomáhá, ale…
- KOMENTÁŘ
Německý historický obrat. Kvůli zbrojení a investicím odbrzdí dluhovou brzdu
Jsou dekády, kdy se neděje nic a pak dny, kdy se dějí dekády. I tak lze popsat historický obrat v německé rozpočtové politice, kterého jsme aktuálně svědky. Jde o nejzásadnější obrat v německé hospodářské politice minimálně od znovusjednocení země v říjnu 1990.
Německo přeceňuje svůj globální geopolitický vliv. (Ilustrační foto) Zdroj: Pixabay
Nová německá vláda reaguje rychle na dlouhodobé růstové problémy ekonomiky a probíhající rozklad evropské bezpečnostní architektury. Ustupuje totiž od vysoce konzervativního a striktními pravidly svázaného přístupu k fiskální politice. Ten přitom patřil k její nezpochybnitelné součásti od konce druhé světové války.
Nejde přitom o žádnou žurnalistickou nadsázku. Počítejte s námi: nová vláda pod vedením Friedricha Merze oznámila vznik nového infrastrukturního fondu v rozsahu 500 miliard euro. To na desetiletém horizontu znamená dodatečný výdaj zhruba 1,2 procentního bodu HDP ročně.
A to už představuje významný fiskální impuls, za který chtějí Němci opravit vše, co nefunguje. Od fyzické infrastruktury v podobě dálnic, mostů či přenosové sítě, až po infrastrukturu digitální.
Reforma dluhové brzdy
Tento pozitivní efekt navíc umocní reforma dluhové brzdy na úrovni spolkových zemí, které již nebudou muset vykazovat vyrovnané rozpočty, ale budou moci hospodařit s deficitem 0,35 procenta HDP.
A pak tu máme strategické výdaje na obranu, k jejímuž zajištění hodlá nastupující kancléř udělat po draghiovsku „cokoli je potřeba“. Konkrétně to znamená rozvolnění pravidel dluhové brzdy, která nebude aplikována na obranné výdaje přesahující jedno procento HDP.
Cesta k jejich navýšení z loňských 2,1 procenta HDP směrem k 3,5 procenta HDP (teoreticky ale neomezeně) je tak zcela otevřená.
Ústavní dohoda
Všechna tato opatření podléhají změně ústavy, kterou by měl příští týden schvalovat ještě „starý“ parlament. V tom mají CDU/CSU, SPD a Zelení ústavní většinu.
Fascinující přitom je, že dohodnuté změny jdou celkově nad rámec ambiciózních předvolebních programů SPD a Zelených a fakticky rozvolňují německá rozpočtová pravidla pod úroveň celoevropských.
Výhledově proto musíme počítat s podstatně vyššími deficity německých veřejných financí. Stejně tak s rostoucím zadlužení, které v poměru k HDP může během další dekády atakovat 80 procent. Tento nečekaný posun již reflektují dluhopisové trhy – výnos desetiletého Bundu se skokově zvýšil o 28 bazických bodů, nejvíce od sjednocení Německa.
Německá fiskální bazuka by mohla vcelku rychle povzbudit ekonomiku skrze zlepšení sentimentu. Zejména ve vztahu ke slabým soukromým investicím. Samotné zvýšení veřejných investic pak může alespoň částečně kompenzovat negativní dopad amerických celních tarifů. V delším horizontu také může zvýšit potenciální růst.
Před Německem je každopádně stále dlouhá a nejistá cesta k restartu hospodářského růstu, středně až dlouhodobé vyhlídky se však viditelně zlepšily…