Nedobrou situaci s bydlením chce Praha řešit i vlastními silami

Oblast bydlení se v Praze již pár let neubírá žádoucím směrem. Radní města proto nechali vypracovat strategii, která by měla pomoci situaci zlepšit.

Jednou z oblastí, na niž se Strategie rozvoje bydlení zpracovaná Institutem plánování a územního rozvoje hl. m. Prahy zaměřuje, jsou také obecní byty. Metropole se totiž dlouhodobě potýká s jejich nedostatkem.

Dědictví devadesátých let

V minulosti přitom hlavní město oplývalo poměrně velkým bytovým fondem, který však Praha po sametové revoluci rozprodala.

„Nedostatek obecních bytů nejen v Praze je důsledkem masivní privatizace sídlištních bytů v devadesátých letech. Ve Skandinávii nebo třeba v Mnichově či Vídni zůstaly byty daleko více ve vlastnictví obce či družstev. Ale vnímám to jako nějakou vývojovou etapu a nyní se trh s obecním nájemním bydlením vlastně musí znovu doplnit,“ podotýká Petr Hlaváček, první náměstek primátora Prahy.

Například ve Vídni žijí skoro tři čtvrtiny obyvatel v nájemních bytech, z nichž polovina je ve vlastnictví města či organizací s omezeným ziskem. I díky tomu dokáže rakouská metropole do jisté míry regulovat ceny nájmů.

Během zmiňované privatizace se počet bytů v majetku magistrátu a městských částí výrazně snížil. Zatímco dříve jich magistrát a jednotlivé městské části vlastnily přes 100 tisíc, nyní to není ani třetina – necelých 30 tisíc.

Magistrát má v plánu tuto nepoměrnou situaci do roku 2030 zlepšit, a to buď vlastní výstavbou, pronájmem, nebo částečně rekonstrukcí zanedbaných starších domů.

„Nová strategie staví město do role hráče, který aktivně řídí svoji bytovou politiku, dbá na udržování a rozvoj bytového fondu a počítá s budoucí kooperací s dalšími klíčovými aktéry,“ komentuje Strategii rozvoje bydlení Adam Zábranský, radní pro oblast bydlení.

Tím by se měl městský bytový fond navýšit minimálně o asi pět tisíc bytů na celkových 35 tisíc jednotek.

Městský chátrající hotel pro URNA

Jednou z možností, jak relativně rychle navýšit obecní fond, je využití a rekonstrukce stávajících objektů ve vlastnictví města. Příkladem takového objektu je chátrající hotel Opatov na Jižním Městě. Přestavbu 22patrového paneláku schválilo ještě minulé zastupitelstvo v roce 2018. Budova s asi 300 bytovými jednotkami měla sloužit jako bydlení pro mladé rodiny a tzv. potřebné profese.

Atmosféru chátrajícího hotelu Opatov nedávno popsal a nafotil Marián Lipták, znalec, který stavbám z betonu zasvětil svůj život: „I když je venku příjemně teplo a slunečno, ihned po vstupu do objektu cítím pořádný chlad. Jak se dozvídám od správce, topení se nepoužívá, protože po odchodu posledního nájemce (v roce 2014) popraskaly topné rozvody vody… Prostory, které procházíme, jsou prázdné – jsem informován, že veškeré použitelné vybavení bylo odvezeno,“ popisuje.

I další prostory jsou podle Liptáka podobně zajímavé: „Po ‚vodopádovém‘ schodišti se dostaneme do velké jídelny, která patřila k hotelové restauraci. I zde chybí jakékoliv vybavení, spatřit lze pouze zbytky dřevěného obložení stěn. Najdete zde ale spoustu nábojnic a na stěnách visí střelecké terče. V budově totiž příležitostně trénují policisté z Útvaru rychlého nasazení nebo i hasiči. Proto zde není nouze ani o vykopnuté dveře či jinak zdemolované části interiéru.“

Je však nutno dodat, že tento panelák není na spadnutí, což dodává i sám Lipták: „Dům je naprosto zdravý, nemá statické problémy a s výjimkou skleněné střechy ve vstupní hale do něj nikde nezatéká – přesto mu hrozí naprosto zbytečná demolice.“

VÍCE K TÉMATU:

Pomohou brownfieldy snížit nedostatek bytů v Praze?

Covid sice utlumuje ekonomiku, ale ceny bytů stále rostou

Praha se při řešení bytové krize může inspirovat Hamburkem či Vídní, klíčové je využít brownfieldy

Tři varianty řešení

Každopádně za tři roky se u hotelu Opatov nepodařilo dotáhnout tendr na rekonstrukci, neboť nejnižší nabízená cena byla o více než 100 milionů korun vyšší než cena odhadovaná městem. Jaký osud čeká poměrně unikátní stavbu, lze těžko předjímat, hovoří se dokonce i o demolici. Rozhodnout by se mělo do konce května, kdy má rada hlavního města předložit na zastupitelstvu možné varianty dalšího postupu.

První možností po letech přešlapování je, že se rekonstrukce rozeběhne, přičemž dojde k dispoziční úpravě původního projektu, aby v budově bylo více větších bytů, což ostatně připomínkovala Praha 11. Nabídka by měla být pestrou směsí bytů různých velikostí, aby nájemci měli z čeho vybírat. „Pokud by se rada rozhodla pro již připravenou rekonstrukci, do dvou let Praha získá nové bydlení pro několik stovek rodin,“ podotýká pražský zastupitel a místostarosta Prahy 11 Ondřej Prokop.

Další variantou je zmíněné zbourání, které by uvolnilo prostor pro výstavbu nového, ale menšího objektu. Účel bydlení pro potřebné profese by však zůstal zachován. Tato varianta je už od pohledu výrazně nákladnější, neboť zahrnuje náročnou demolici i nutnost povolovacího procesu pro novou stavbu. Nemluvě o tom, že menší novostavba (územní plán už nyní neumožňuje postavit stejně vysokou budovu, pozn. red.) nabídne méně bytů. Třetí variantou je zrušit stávající zadávací řízení rekonstrukce a vypsat ho znovu.

Jakýkoli časově náročnější scénář však může znamenat i prodražení, neboť stejně jako rostou ceny bydlení, tak stoupají i ceny stavebních prací.

Paradox je, že v bezprostředním sousedství je podobná budova s názvem Sandra. Ta patří městské části Praha 11 a v současné době – na rozdíl od svého „dvojčete“ – již prochází rekonstrukcí, aby sloužila městské části. Obecní byty, které v ní Praha 11 vytvoří, budou sloužit pro mladé rodiny, seniory i pro zmiňované potřebné profese.

Druhotný pronájem a regulace Airbnb

„Je primárně v zájmu samotné Prahy, aby vznikl dostatečný počet dostupných nových bytů,“ říká náměstek Hlaváček s tím, že hlavní město se chystá do bytů také výrazně investovat. Do roku 2030 chce magistrát rozšířit svůj fond o dalších pět tisíc bytů, v případě rekonstrukce hotelu Opatov by získal zhruba pět procent z plánovaného množství celkem jednoduchou cestou.

Zároveň ale město chce využít mimo jiné tzv. druhotný pronájem bytů v soukromém vlastnictví. Na mušce má byty, které jejich majitelé využívají na krátkodobé pronájmy typu Airbnb. Od jejich vlastníků by si takové byty dlouhodobě pronajalo a nabídlo je dál blíže určeným skupinám obyvatel.

Tím by město de facto regulovalo trh krátkodobých pronájmů. Podle Hospodářských novin jen v prvním roce plánuje za tento typ pronájmů utratit deset milionů korun. Ostatně, jak podotýká list, motivací pro pražské pronajímatele městu by mohla být i novela živnostenského zákona. „Praha chce, aby zákon obcím nově umožňoval podle jejich uvážení například zavést lhůtu, na kolik dnů v roce smí pronajímatelé své nemovitosti hostům nabízet, nebo omezit počet osob ubytovaných v jednom bytě.“

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr