Mohlo by vás také zajímat
Elektrický Elroq na scéně; Kellnerová v čele českých boháčů a Brusel může zavést cla na čínská elektromobily aneb souhrn ekonomických událostí 40. týdne 2024
Libor Akrman 4. října 2024Vláda si plácla s odbory; dálniční známka zdraží; povodňový schodek prošel; O2 může převzít Nordic Telekom; Rozpočtové radě se nezdá…
Inflace v eurozóně spadla pod dvojku, což dává ECB munici na snížení sazeb
Dominik Rusinko 2. října 2024Poprvé od poloviny roku 2021 se inflace v eurozóně dostala pod inflační cíl Evropské centrální banky. Meziroční růst spotřebitelských cen…
Češi spoří jako o život. Není divu, že ekonomika stojí
Lukáš Kovanda 1. října 2024Podle aktuálně zveřejněných zpřesněných údajů vzrostl HDP ve druhém čtvrtletí mezikvartálně o 0,4 % (původně to bylo o 0,3 %).…
- Komentář
Intervence ČNB sice ukončila, historické dno sazeb ale zůstává
Proč zůstanou základní úrokové sazby v Česku nadále na minimálních úrovních rozebírá ve svém komentáři ekonom Jan Bureš.
Jiří Rusnok, guvernér ČNB
Guvernér Jiří Rusnok byl v posledních dnech mediálně vidět, po ukončení intervencí není divu. Jak v Právu, tak i Hospodářských novinách guvernér rozebírá pointervenční vývoj i některé další plány centrální banky.
Pro HN rozebíral mimo jiné otázku nízkých sazeb. Podle Rusnoka však zvýšení úrokových sazeb zatím není na pořadu dne. Současná prognóza ČNB přitom počítá s jejím růstem již v průběhu třetího kvartálu tohoto roku, je to ale modelový výstup.
Guvernér místo toho opatrně odhaduje první růst úroků spíše na konec roku 2017 nebo začátek 2018. Důvodů pro opatrnost je řada a my věříme, že první růst sazeb může nakonec přijít ještě později.
Tři důvody pro opatrnost se sazbami
V prvé řadě si bude chtít ČNB nejprve počkat na to, až se koruna po ukončení intervencí tak říkajíc usadí, a až poté bude chtít měnit nastavení úrokových sazeb.
GRAF: Vývoj základní úrokové sazby v Česku
Za posledních deset let, v procentech
Zdroj: ČNB, Tradingeconomics.com
Velké množství peněz, které přitekly do korun před vypnutím intervencí, přitom může korunu ještě rozkolísat ,a to navzdory tomu, že první dny po vypnutí intervencí jsou spíše ve znamení poklidného posilování.
Zadruhé, jak připomněl v rozhovoru pro HN Jiří Rusnok, ČNB bude chtít mít větší jistotu ohledně domácích inflačních tlaků.
Důležité je, aby si centrální banka byla více jistá tím, že jsou inflační tlaky skutečně stabilně budované zespoda, z domácí ekonomiky, a ne jednorázovými výkyvy. Ty mohou v tuto chvíli ovlivňovat nejen ceny energií a potravin, ale i jádrovou inflaci.
GRAF: Vývoj inflace v Česku
Za poslední dva roky, v procentech
Zdroj: ČSÚ, Tradingeconomics.com
Poslední březnová čísla opět zaznamenala nárůst inflace (na 2,6 procenta), ČNB ale asi bude chtít s růstem sazeb pro jistotu počkat na to, jak se bude vyvíjet inflace po vyprchání vyšších cen potravin, pohonných hmot a EET.
A zatřetí ČNB nebude chtít s růstem sazeb nijak výrazně předběhnout Evropskou centrální banku (ECB). Mohla by tím nechtěně pozvat nové sázkaře na zisky koruny.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:
Konec váhání a nejasností: koruna už zase dostala volnost
Vzpomenete si ještě? Intervence ČNB v číslech a grafech
ECB se přitom na rozdíl od ČNB k rychlému otočení kormidla nechystá. Program kvantitativního uvolňování poběží pravděpodobně alespoň do konce prvního kvartálu 2018 a pak si na první růst sazeb můžeme počkat dalších zhruba šest měsíců.
První růst sazeb v eurozóně tak nelze očekávat dříve než ve druhé polovině roku 2018.
A ČNB pravděpodobně nebude s růstem sazeb o moc agresivnější.