Dosáhla centrální banka stropu s posuny sazeb směrem vzhůru?

ČNB na svém prvním letošním zasedání zvýšila úrokové sazby podle očekávání o 75 základních bodů. Hlavní úroková sazba – dvoutýdenní repo – se tak dostala na své dvacetileté maximum 4,50 procenta.

GRAF: Vývoj základní úrokové sazby
Za posledních 25 let (k 4.2. 2022), v procentech.

Zdroj: ČNB

Ale to zdaleka není jediná zpráva ze posledního jednání centrálních bankéřů.

Strop pro sazby?

Stejně napjatě jako na samotné sazby se tentokrát čekalo i na novou prognózu, která měla naznačit, kam až je ČNB ochotná v současném cyklu utahování měnové politiky zajít.

Ze slov guvernéra Jiřího Rusnoka, a především pak z nového výhledu centrální banky, vyplynulo, že se úrokové sazby s největší pravděpodobností tímto dostaly na pomyslný strop.

Tedy samozřejmě za předpokladu, že se nová prognóza začne skutečně naplňovat. V první řadě půjde o to, jestli inflace v prvních měsících roku zůstane pod hranicí deseti procent. ČNB předpokládá, že jen v lednu se spotřebitelské ceny zvýšily meziměsíčně o 4 procenta. Meziroční inflace proto vyskočí na 9,4 procenta a postupně poroste až na březnových 9,8 procenta.

Na březnovém zasedání tak už bude jasné, nakolik se tento předpoklad naplní, protože už za 10 dnů dostaneme údaje o inflaci za leden a do jednání ČNB bude k dispozici i inflace únorová.

VÍCE K TÉMATU:

ČNB předčasně přinesla „dárek“ pod stromeček. Růst sazeb nekončí

Inflace bude vnímaná jako hlavní politické téma roku 2022

ČNB čeká další jednání o sazbách. Že půjdou výše je jisté, otázka zní jak razantně?

Obrat směru kurzu na obzoru

ČNB ovšem nenaznačila pouze konec cyklu zvyšování sazeb, ale také výhled jejich brzkého snižování. Už ve druhé polovině letošního roku by totiž měly jít sazby podle prognózy velmi rychle dolů.

Tříměsíční PRIBOR by se měl ve čtvrtém kvartálu vrátit na 3,8 procenta a dál klesat až na 3,3 procenta ve třetím čtvrtletí příštího roku. ČNB tak „plánuje“ velmi rychlý návrat sazeb k neutrální tříprocentní hranici.

Otázkou je, nakolik bude tento postup vlastně reálný s ohledem na korunu, u které centrální banka předpokládá posílení v situaci, kdy se tón ECB změnil z holubičího na jestřábí.

Pětisetbodový úrokový diferenciál, který poskytuje koruně oporu, by se totiž mohl smrsknout poměrně brzy na polovinu. A je pak otázkou, jestli to bude síle koruny svědčit. Zejména  v době, kdy bude Fed vyprodávat aktiva ze své bilance a ECB už nebude na dluhopisovém trhu masívně nakupovat.

Proto to s poklesem úrokových sazeb u nás nemusí být až tak horké, protože i když ČNB korunu nijak necíluje, přece jenom je to velmi významný faktor ovlivňující českou inflaci. Nyní nezbývá než si počkat na tu lednovou, která tak bude prvním testem nové prognózy ČNB.