Mohlo by vás také zajímat
Ekonomice by pomohl optimismus, který ovšem kroky vlády nepodporují
Vladimír Pikora 30. května 2023Zpřesněné údaje o vývoji HDP zchladily optimistická očekávání. Zatímco podle původního odhadu Českého statistického úřadu česká ekonomika rostla mezičtvrtletně o…
Bude mít německá recese dopad i na Česko?
Jan Bureš 29. května 2023Poslední čísla naznačují slabý výkon německé ekonomiky v první půli letošního roku a pomalé oživení v druhé polovině roku. Co…
Straší vláda lidi? Hrozbou pro Česko je inflační spirála, ne rozvrat veřejných financí
Lukáš Kovanda 29. května 2023Tvrzení některých českých politiků či expertů, že české veřejné finance jsou rozvrácené, nenachází oporu v realitě. Chiméře o rozvrácenosti uvěřila celá…
- KOMENTÁŘ
Inflace bude vnímaná jako hlavní politické téma roku 2022
Inflace bude jedním z hlavních ekonomických témat politických soubojů letošního relativně rušného roku 2022. Kde všude může hrát inflace roli, rozebírá v komentáři Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.
Francii letos čekají prezidentské volby, na snímku je prezident Emanuel Macron, který by rád svůj post obhájil. Zdroj: The Élysée Palace
Není žádným tajemstvím, že inflace rozděluje společnost. Zejména ta energetická a potravinová výrazně více zasahuje relativně chudší část populace.
Na jedné straně lidem s vyššími příjmy “pouze” snižuje úspory “odkládané” do investic. Na druhé straně nízkopříjmové skupiny nutí činit velmi těžké volby a bolestivé úsporné kroky. Proto bude inflace také jedním z hlavních témat politických soubojů relativně rušného roku 2022.
Francie, Maďarsko…
Již v dubnu se konají francouzské prezidentské volby. Tamní vysoké ceny a zdražování pohonných hmot (dané vyššími daněmi) v roce 2018 nastartovalo protesty hnutí žlutých vest.
Prezident Emanuel Macron chce podobnému fiasku předejít. I proto ke konci uplynulého roku vyplatil 100eurový příspěvek 36 milionům pracovníků s nižšími a středními příjmy.
Během jara vysoká inflace také bezesporu ovlivní maďarské volby. Viktor Orbán dostal po dlouhé době konečně silného vyzyvatele – konzervativního starostu Petera Markaie Zaye.
Sociální výdaje v Maďarsku rostou před volbami nevídaným tempem. Maďarské domácnosti sice jsou přece jen na vyšší inflaci zvyklé, ke konci roku 2021 byla velká část z nich rychlým růstem cen zaskočena. Inflace dosáhla 14letých maxim.
V listopadu pak Joea Bidena v USA čeká těžká zkouška – volby do Kongresu (tzv. mid-term elections). Ty mohou ukončit nadvládu demokratů nad jednou anebo dokonce oběma komorami Kongresu. I když témat ve volbách bude řada, velkými “bičem” na vládnoucí demokraty bude akcelerující inflace. Ta v listopadu dosáhla 39letých maxim (6,8 procenta).
Evropské zelenání
A v neposlední řadě inflace ovlivní už tak vyostřenou debatu o “zelené legislativě” uvnitř EU.
Je jasné, že vyšší inflaci jsou disproporčně lépe připraveny snášet regiony s vyššími příjmy (většinou na západě) než s nižšími příjmy (střední a východní Evropa). I když je dnes inflace primárně poháněná pandemií COVID-19, dekarbonizační snaha v sobě skrývá další inflační potenciál, kteří nejsou připraveni snášet všichni stejně.
I před pandemií COVID 19 a nástupem vysoké energetické inflace více než třetina Rumunů neměla adekvátní teplotu v bytě. A v Bulharsku se tzv. “energetická” chudoba podle některých odhadů týkala až 40 procent populace.
Výrazné zdražení energií problém ještě vyostří a bude v těchto zemích dopadat úplně jinak než v západní Evropě – v Nizozemí nebo Dánsku se energetická chudoba týká řádově jen několika procent domácností.by mělo obecně přinést úlevu celému spektru rozvíjejících se trhů.
