Do boje proti suchu se stále více zapojují velké průmyslové firmy

Voda je považována za volný statek, ke kterému má každý člověk na Zemi neomezený přístup, podobně jako ke vzduchu. Jenže se z ní, mimo jiné kvůli klimatickým změnám nebo znečištění, stává statek stále vzácnější.

Studie OSN stará 10 let uvádí, že v roce 2030 bude polovina lidstva žít v oblastech s akutním nedostatkem vody. V té době by podle odhadů mělo na planetě žít více než 8,5 miliardy lidí, nedostatek vody by tak podle studie OSN zasáhl přes čtyři miliardy lidí. Nemluvě o tom, že nyní o 10 let později může být realita ještě horší.

Není divu, že se tedy voda a její zdroje stávají jedním z globálních témat. Jak uvádí například Paul Ratner z think tanku Big Think na stránkách Světového ekonomického fóra, o vodu se povedou války. Podobně jako tomu v minulosti bylo u jiných přírodních zdrojů.

Hydropolitické spory

Ratner poukazuje na studii výzkumného centra Evropské komise (Joint Research Centre – JRC) z konce roku 2017. Studie uvádí, že klimatické změny spolu s přibývajícím počtem obyvatel budou znamenat „nárůst snahy získat pod kontrolu zdroje vzácných surovin. To může vést k regionální nestabilitě a sociálním nepokojům“, uvádí report.

Zároveň poukazuje na několik míst na světě, kde tyto „hydropolitické spory“ mohou eskalovat. Asi nikoho nepřekvapí, popisuje Ratner, že k těmto „horkým půdám“ patří i místa s vodními zdroji, ať už se jedná o jezera, či řeky.

Jako pět rizikových míst studie JRC uvádí oblasti řek Nilu v Egyptě, Gangy a Indu v Indii, blízkovýchodních řek Eufrat a Tigris a také amerického Colorada.

MAPA: V kterých oblastech světa se povedou války o vodu?
Jednotlivé škály ukazují výši pravděpodobnosti vzniku hydropolitických střetů.

Zdroj: JRC

Studie JRC vznikla na základě strojového učení, pomocí něhož výzkumný tým zpracoval do modelů různé faktory, které by mohly být příčinou sporů o vodu. Mezi hlavní faktory tým výzkumníků zařadil přibývající počet lidí, rostoucí urbanizaci, predikce změn klimatu nebo i využití vody pro průmyslové a zemědělské účely.

Energetické využití vody

Jak už bylo řečeno, správou vody se zabývá i řada průmyslových podniků, které stále častěji své hospodaření s vodou zefektivňují.

Některé z nich nedávno prezentovala společnost Veolia v rámci letošního Press Day, kdy představuje projekty pomáhající zákazníkům se přizpůsobit klimatickým změnám. A také bojovat proti globálnímu oteplování různými řešeními – třeba opětovným využitím odpadních vod nebo projekty pro takzvané městské tepelné ostrovy.

Jedním z takových projektů je řešení pro společnost Nestlé, respektive její čínský závod v Čching-tao. Ten zavedl technologii výroby mléčných výrobků s nulovou spotřebou vody.

Závod společnosti Nestlé v čínském městě Čching-tao, který zavedl inovativní technologii, která zpracovává mléčné výrobky s nulovou spotřebou vody. Zdroj: archiv

Projekt, který pro Nestlé zpracovaly firmy Veolia a GEA Filtration, ve dvou krocích zpracovává tekutý odpad z vody použité při výrobě mléčných výrobků.

Výsledkem je recyklace vody, díky níž dojde k vyčištění „tekutého mléčného odpadu“ – tzv. cow water.

Ani kapka

„Projekt jsme pojmenovali Zero Water (Ani kapka). Umožňuje opětovné využití vyčištěné vody pro nepotravinářské účely, jako je chlazení, zavlažování nebo čištění, a nutnost používat vnější zdroje vody tak v závodě zcela odpadá,“ říká generální ředitel skupiny Veolia Antoine Frérot na Press Day. A dodal, že koncept již podnik předtím úspěšně zavedl v Mexiku a Jižní Africe.

Řešení spočívá v zachycování a dalším zpracování provozní vody včetně „cow water“ získané při zpracování mléka. Na veškeré chlazení a čištění i na průmyslové procesy se díky projektu používá recyklovaná odpadní voda.

Čínské továrně se díky tomu podařilo snížit nejen spotřebu podzemní vody o 500 000 litrů denně, ale také množství odpadních vod vypuštěných do přírody.

VIDEO: Peter Stokes, ředitel vodních technologií společnosti Veolia, popisuje čínský projekt, v němž Veolia spolupracovala s Nestlé

Zdroj: Veolia/YouTube.com

Energie z odpadu

Další inovativní přístup využívá nizozemský závod společnosti Mars ve Veghelu. Firma zde vyrábí cukrovinky jako třeba tyčinky Snickers, Milky Way nebo Mars.

V rámci své strategie na snížení používání fosilních paliv a snížení dopadů na životní prostředí se koncern rozhodl, že právě provoz ve Veghelu se stane příkladnou jednotkou ve využívání odpadních vod.

Pro Mars zde společnost Veolia vybuduje jednotku na zpracování odpadních vod, která umožňuje transformovat 98 procent organického znečištění na zelenou energii (bioplyn). Energetické náklady samotného závodu ve Veghelu tak poklesnou o deset procent.

„Stanice na zpracování odpadních vod z potravinářského průmyslu jsou biorafinerie budoucnosti,“ dodává k tomu Laurent Panzani, ředitel pro potravinářský průmysl a biopaliva společnosti Veolia Environnement.

Jde jen o dva případy, ale dalších příkladů kompletní recyklace takzvané procesní vody, kdy je úbytkem ze závodu pouze odpar, případně spaliny, můžeme nalézt po celém světě celou řadu. A to i přes to, že ve většině případů se náklady pohybují na dvoj- a vícenásobku stávajících poplatků za odběr vody.

Nárůst civilizace

Jak už bylo řečeno, voda se stává nedostatkovou i kvůli růstu počtu obyvatel, což s sebou přináší rozmach urbanizace. S tím souvisí i úprava vodních toků a přírodních nádrží, které v minulosti více zadržovaly vodu.

Jedním z důsledků urbanizace je i snaha o inovace na poli lepšího využívání vody, případně její recyklace a hospodárnějšího využití, tak aby se s ní neplýtvalo. Nicméně hlavní snaha musí být zaměřena na průmyslové využití vody, kde dochází k její největší spotřebě.

„Vodní zdroje ve světě se mění. V posledních letech ale vidíme jak u měst, tak i u firem řadu progresivních opatření, která zlepšují ochranu vodních zdrojů, jejich správu i hospodaření s vodou. A to nejen u pitné vody, ale hlavně u vody užitkové,“ popisuje japonský městský architekt Toshiko Mori.

MAPA: Lidské využití vodního cyklu

Zdroj: VisonArc

Tepelné ostrovy

Rozvoj měst znamená také úbytek městské zeleně, která pomáhá mimo jiné regulovat teplotu v městských oblastech. Zatímco před pár desítkami let to nebylo tak ožehavé téma, v posledních letech, kdy je globální oteplení patrné, se běžně stává, že teplota ve městech je o pět až deset stupňů Celsia vyšší než v okolních oblastech. Tento jev má jméno: tepelné ostrovy.

Řada firem proto hledá specifická řešení, která by městům s tímto problémem pomohla bojovat. Jedním z nich je chlazení komunikací pomocí automatického zvlhčování. Dalším je instalace odpařovacích ploch zásobovaných dešťovou vodou.

„Veolia již toto řešení úspěšně aplikovala v několika evropských městech. V letních tropických dnech již prokázalo svou účinnost, kdy dokázalo snížit okolní teplotu o pět až osm stupňů Celsia,“ dodal v rámci letošního Press Day Eric Lesueur, předseda představenstva a generální ředitel společnosti INNOVE a 2EI.