Ministerstvo financí představilo daň z mimořádných zisků, tzv. windfall tax. Důvod k potlesku to ale není.
Jsem přesvědčen, že mimořádná daň ve výsledku nepřinese dostatečné příjmy. Podle vlády by se měla aplikovat na nadměrné zisky vybraných odvětví, jenže co jsou to ty nadměrné zisky? Kdo a jak to určuje?
Již od roku 2022? |
Lídři koaličních stran se dohodli, že připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Podle původního návrhu měla daň platit pro roky 2023 až 2025. Zatím ale není jasné, zda se platnost daně o rok 2022 prodlouží, nebo zůstane tříletá. Chystanou daň z mimořádných zisků by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. (ČTK) |
Proč bude mimořádná daň jen na tři odvětví a proč ne třeba i zbrojní průmysl, kterému se tak daří?
Nezavedeme příště daň z „nad-metrů“, protože někdo bydlí v malé garsonce a někdo ve velkém domě? To už tu bylo. Prostě otvírá se spousta otázek.
Plivnutí na plotnu
Zdaňovat mimořádně je nespravedlivé. Tím, že společnosti vydělaly více, zaplatí přirozeně více na řádných daních. Tedy alespoň by to tak mělo být.
Schodky státního rozpočtu jsou v řádech stovek miliard korun už od dob covidu. Mimořádná daň by měla přinést 85 miliard. Vnímám to ale asi jako plivnutí na rozpálenou plotnu.
Mimo jiné proto, že problém zůstává na straně výdajů. Nesystematický dočasný krok na příjmové straně nevyřeší děravý rozpočet, nutné je škrtat výdaje. Děravý kotel prostě nejde opravit přiléváním další vody.
A že těch děr v pomyslném kotli a okolním potrubí je více než dost. Stát platí mnoho samoúčelností, vyplácí dotace na kdejaká broukoviště, na cesty odnikud nikam…
Víc škody než užitku
Zvyšování zdanění principiálně nepřinese větší výběr daní, protože společnosti budou více optimalizovat, přesouvat své zisky do zemí s nižším zdaněním.
Mimořádná daň také znevěrohodní Českou republiku v očích zahraničních investorů. Tento dopad se těžko vyčíslí, ale podle mého názoru bude vyšší než plánovaný výnos. Jakákoliv protekce nebo znevýhodňování některých firem škodí zdravému tržnímu hospodářství.
„Sazba windfall tax by měla činit 60 procent a dotčeným firmám by se aplikovala jako přirážka k devatenáctiprocentní dani z příjmů právnických osob na jejich ‚neočekávaný daňový zisk‘,“ vysvětluje Karel Hronek v článku společnosti EY.
Tento neočekávaný zisk by se měl počítat srovnáním základu daně v aktuálním roce (srovnávaný) s aritmetickým průměrem historických základů za roky 2018–2021 navýšených o 20 procent (srovnávací).
VÍCE K TÉMATU:
Banky vyřešily Babiše, na řadě je Fiala. Do hry jde znovu speciální daň
Klement Gottwald by tleskal. Sektorová daň Česko obrací k populismu a socialismu
Euro místo koruny? Ještě dlouho ne
Seškrtejme výdaje
Tento typ daně byl poprvé použit konzervativní političkou a dlouholetou britskou premiérkou Margaret Thatcherovou. V roce 1981 zavedla mimořádnou daň ze zisků komerčních bank, kterým rostly zisky díky tomu, že britská centrální banka Bank of England kvůli výraznému růstu tempa inflace zvyšovala svoji základní úrokovou sazbu.
Jenže ta v té době narostla na dnes nemyslitelných 17 procent. Ve Velké Británii byla windfall tax použita i pro zdanění mimořádných zisků energetických společností. Přínosy takové daně jsou podle řady analytiků ve výsledku „o ničem“.
Co tedy dělat jinak? Seškrtat výdaje, nerozdávat tolik dotací, zjednodušit podmínky podnikání a brzy bude státní kasa méně v minusu.
A pokud mají být daně vyšší, budiž, ale měřme všem sektorům stejným metrem.
Článek, jehož autorem je český investor Vladimír Brůna, původně vyšel na serveru HlídacíPes.org.