Mohlo by vás také zajímat
Elektrický Elroq na scéně; Kellnerová v čele českých boháčů a Brusel může zavést cla na čínská elektromobily aneb souhrn ekonomických událostí 40. týdne 2024
Libor Akrman 4. října 2024Vláda si plácla s odbory; dálniční známka zdraží; povodňový schodek prošel; O2 může převzít Nordic Telekom; Rozpočtové radě se nezdá…
Češi spoří jako o život. Není divu, že ekonomika stojí
Lukáš Kovanda 1. října 2024Podle aktuálně zveřejněných zpřesněných údajů vzrostl HDP ve druhém čtvrtletí mezikvartálně o 0,4 % (původně to bylo o 0,3 %).…
České průmyslové oživení bez resurekce u sousedů bude “jen klopýtat”
Jan Bureš, Jan Čermák 30. září 2024Zatímco v německém průmyslu nálada v tamním průmyslu v září spadla do blízkosti ročních minim, tak v Česku naopak mírně…
- ČLÁNEK
Banky vyřešily Babiše, na řadě je Fiala. Do hry jde znovu speciální daň
Vláda Petra Fialy uvažuje o zavedení daně z neočekávaných zisků. Mohla by dopadnout na tři sektory: energetiku, bankovnictví a nejnověji se mluví i o rafineriích. Výnos z daně by měl být určen na pokrytí mimořádných výdajů státu spojených se zvládáním nárůstu cen energií.
Vyšší daně se nechce platit nikomu, ani těm nejbohatším. Platí to pro lidi, firmy i banky. Právě banky jsou ale spolu s energetickými firmami ve skupině těch, na které by mohla dopadnout speciální daň „z nadměrných zisků“.
Zvláštnímu zdanění se tuzemské banky už jednou dokázaly úspěšně vyhnout. A chuť platit něco navíc nemají ani nyní.
Bankám se daří
Fakta hovoří jasně: po covidovém propadu se bankám v Česku náramně daří. Růst ziskovosti se oproti první polovině roku 2021 pohybuje od 52 procent u ČSOB až po 101procentní růst zisku Monety. Česká spořitelna oznámila čistý zisk 11 miliard, ČSOB 10,1 miliardy, Komerční banka 8,3 miliardy.
Banky jsou navenek ve výhledu opatrné, argumentují propadem trhu hypoték, inflačními tlaky či rostoucími náklady. Na druhé straně je zjevné, že těží z vysokých úrokových sazeb.
GRAF: Vývoj základní úrokové sazby ČNB
Za poslední tři roky, v procentech
Zdroj: tradingeconomics.com
Svým klientům ani zdaleka nenabízejí takové zhodnocení peněz, jaké mají samy, pokud si finance – bez rizika a na stávající vysoký úrok – uloží u ČNB. I proto se na politické scéně řeší to, zda a případně jak banky zdanit zvláštní daní z „neočekávaných zisků“.
Banky jsou pochopitelně na komentáře k tématu skoupé, celkem jasně ale naznačují, že by své vyšší výdaje přenesly na klienty, jimž by se to asi moc nelíbilo. A čí že by to byla vina? Vlády přece.
Podporujeme ekonomiku
Otevřeně nechuť pojmenoval generální ředitel Erste Group (kam patří Česká spořitelna) Willi Cernko.
Speciální daň bude mít i Španělsko |
Banky a energetické firmy se v EU chystá více zdanit například i Španělsko. Vláda premiéra Pedra Sáncheze očekává, že v letech 2023 a 2024 tak získá až sedm miliard eur (172 mld. Kč). V případě bank hodlá podle agentury Bloomberg uvalit na jejich neočekávané zisky z úroků a poplatků daň 4,8 %. Zároveň chce dočasně zavést daň 1,2 % z prodejů energií. (ČTK) |
„Je otázka, co je přednější: zda fungující ekonomika podporovaná silným bankovním sektorem, anebo bankovní sektor, který má podporovat dodatečnými daněmi vládu. Pro nás je to zcela jasné. Dokud jsme schopni ukázat, že podporujeme ekonomiku a společnost, je zjevné, že nejsme připraveni na žádnou zvláštní bankovní daň nebo poplatek,“ citoval jej deník Právo.
Doplnil, že jde o zisk daný tím, že vznikla situace, která bez jakékoli změny chování firmy či produktu přináší násobně větší zisk. Že by se žádná bankovní daň neměla zavádět, v tom jsou banky zajedno a konzistentní.
Připomeňme, že s nápadem na speciální korporátní daň pro banky přišla už v roce 2019 vláda Andreje Babiše.
VÍCE K TÉMATU:
Klement Gottwald by tleskal. Sektorová daň Česko obrací k populismu a socialismu
Zkušenosti s bankovní daní ze zahraničí varují. Důsledek pocítí klienti i ekonomika
Bankám zůstávají po zemřelých nemalé peníze, notář nemá šanci to zjistit
Daň ne, vrazíme to do fondu
Největší tuzemské bankovní domy – ČSOB, Komerční banka, Česká spořitelna a UniCredit Bank – daly tehdy hlavy dohromady a přišly s geniálně jednoduchým nápadem. Když nás nezdaníte, nasypeme dobrovolně v součtu sedmi miliard peníze do speciálního národního fondu, z nějž se budou platit užitečné investice.
Třeba do dopravní infrastruktury, školství, bydlení či financování projektů v oblasti kultury a sportu!
Zástupci vlády a čtyř zmíněných bank následně, v září 2019, podepsaly dohodu o zřízení Národního rozvojového fondu.
Mělo jít vedle běžného zdanění o „extra příspěvek pro budoucí prosperitu Česka“ s multiplikačním efektem – vždyť jak banky deklarovaly, „vložené miliardy korun mohou být znásobeny formou konkrétních investičních projektů v hodnotě desítek až stovek miliard korun“.
Politické nápady na korporátní daň poté utichly. A dopadlo to jak? Už před více než rokem HlídacíPes.org upozornil na to, že ve fondu nic není – respektive že banky nic neposlaly.
Zdůvodňovaly to tím, že nejsou projekty. Fond pak tvrdil, že přípravy projektů finišují, ale budou prý již brzy. Podobně se vyjadřovaly i banky – ve stylu platit chceme, ale pořád není na co. Smůla. A hle – uplynul další více než rok a výsledek je stále stejný.
Třeba něco přiteče
Jediné peníze, konkrétně dva miliony korun do základního kapitálu Fondu národního rozvoje, vložil zatím jen stát, respektive jím zřízená Českomoravská záruční a rozvojová banka, která je zakladatelem fondu a jediným akcionářem.
Zdržel se už samotný vznik fondu. Počítalo se s tím, že fond by mohl začít fungovat už od poloviny roku 2020, licenci ČNB ale dostal až v listopadu a oficiálně byl zřízen vloni v únoru.
Nyní idea zvláštního zdanění bank, které by aspoň trochu vylepšilo poměr příjmů a výdajů rozpočtu, poletuje politickým éterem znovu.
A banky se – jak vidno výše – už ozývají, že to není dobrý nápad, že raději přímo podpoří ekonomiku. Vždyť tu máme ten fond. Tak třeba do něj časem něco přiteče. Až budou ty projekty…
Článek, jehož autorem je Robert Břešťan, původně vyšel na serveru HlídacíPes.org.