Mohlo by vás také zajímat
Další strategie jen „do šuplíku“? Hospodářské plány nové vlády narážejí na jedno „drobné“ úskalí
Jan Bureš 24. února 2026Česko: Země pro budoucnost 2.0. to je název hospodářské strategie, kterou představila vláda Andreje Babiše. Zaměřuje se na energetiku, vzdělávání,…
Schillerová v Trumpových šlépějích? Spropitné má být oficiální, ale nezdaněný příjem. A státní kasa přijde o miliardy
Lukáš Kovanda 18. února 2026AKTUALIZOVÁNO Vláda Andreje Babiše (ANO) se rozhodla k legalizaci dobrovolného spropitného. Provozovatelé gastronomických zařízení budou mít k dispozici částku až…
Poláci už nechtějí být „montovnou“. Sází na nový exportní artikl – vlastnictví
Ruben Dalfovo 17. února 2026Polské firmy zrychlují přeshraniční akvizice, což signalizuje posun od „dohánění růstu“ k expanzi. Silný ekonomický růst polské ekonomiky pomáhá, ale…
- KOMENTÁŘ
Zkušenosti s bankovní daní ze zahraničí varují. Důsledek pocítí klienti i ekonomika
Zavedení sektorové daně v Česku se zase o něco víc přiblížilo realitě. Zatímco dosud ji – pro banky – prosazovali hlavně sociální demokraté a komunisté, nyní ji připustil i premiér Andrej Babiš, který uvedl, že by mohla zasáhnout také mobilní operátory. Důsledek podobného opatření však rozhodně nemusí být pozitivní.
Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci po jednání vlády 15. dubna 2019. Zdroj: vlada.cz
Vládní politici resuscitují návrh zvláštní bankovní daně. Navíc chtějí podobnou daň i pro mobilní operátory. Věcí se bude zabývat premiér Andrej Babiš.
| Babiš poslal akcie bank dolů |
| V bezprostřední reakci na slova Andreje Babiše o bankovní dani se propadají akcie bankovních titulů. Akcie Komerční banky klesaly v pondělí dopoledne na pražské burze o více než 4 %, což je dostalo na nejnižší hodnoty od poloviny ledna. Akcie Moneta Money Bank odepisovaly i přes 10 %. Část tohoto propadu ale vysvětluje skutečnost, že titul se poprvé obchoduje bez nároku na dividendu. |
Sociální demokraté říkají, že by bankovní daň mohla vynést 14 miliard korun. Nicméně zapomínají na náklady, které s sebou takové opatření nese. Banky daňové břímě přesunou na klienta, a to nejčastěji ve formě vyšší úrokové sazby úvěru.
Přesně to se totiž stalo v Německu, kde zavedli bankovní daň v roce 2011. Banky, které jí byly zatíženy, zvýšily sazbu úvěru průměrně o 0,14 procentního bodu, jak zjišťuje studie ekonoma Ulricha Haskampa.
Nemusí se to zdát tolik, ale tisíckrát nic… Znáte to.
Příliš velká cena
Zkrátka a dobře, za bankovní daň zaplatí nakonec řadový občan. Ať už ve formě hůře dostupného úvěru, nebo kvůli tomu, že se zbrzdí kola ekonomiky.
To je zbytečně velká cena za výnos 14 miliard korun, což je tak jako tak příliš málo na to, aby situaci s odlivem dividend – jejichž objem je o řád výše – uspokojivě řešila.
VIDEO: Vysoký odliv dividend z Česka
Zdroj: youtube.com/DRFG
Takto závažná věc, jako je odliv stovek miliard korun, se prostě musí řešit systémově, nikoli potenciálně kontraproduktivním „záplatováním“ tu z toho, tu z onoho.
Negativní příklad z Balkánu
Rumunský příklad z minulého měsíce ukazuje, jak bankovní daň zbytečně škodí. Vláda v Bukurešti se rozhodla pro snížení bankovní daně, jejímž zavedením loni koncem roku šokovala finanční trhy.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Nápad na sektorovou daň v bankovnictví by jen dopadl na klienty bank a Česku uškodil
Opatření tehdy pomohlo seslat rumunské akcie a rumunskou měnu do historických nížin. Ratingová agentura Standard & Poor’s dokonce počátkem letošního roku zvažovala snížení výhledového hodnocení úvěruschopnosti země.
Zhoršení ratingu znamená ve finále zdražení obsluhy vládního dluhu. Rumunsko si zkrátka zkazilo pověst, což zemi může dlouhodobě poškodit, takže výnos z daně nakonec bude nižší než její celospolečenské (nejen vládní) náklady.