Bankám zůstávají po zemřelých nemalé peníze, notář nemá šanci to zjistit

Lidé se jako účastníci pozůstalostních, tedy dědických řízení často mylně domnívají, že notář vypátrá vše, co zůstavitel za svého života vlastnil. Skutečnost je přitom velmi odlišná.

Notář se dozví pouze o majetku, který je uvedený v případné závěti, a o všem, co mu pozůstalí sdělí, například když objeví smlouvy o vedení účtu, starší výpisy z účtu či jiné dokumenty. Také snadno zjistí, k jakým nemovitostem měl zemřelý vlastnické právo. Zatímco u nemovitého majetku systém funguje na výbornou, jinde tomu tak rozhodně není.

Ukryté bankovní účty

U peněžních účtů v bankách a u pojistek je situace o poznání horší. Notářům totiž zjišťování znesnadňuje legislativa a pozůstalí tak často nedostanou vše, na co mají nárok.

Pokud by chtěl notář zjišťovat, zda měl zemřelý v bance otevřený účet, o kterém dědici nevědí, musel by při každém pozůstalostním řízení obeslat všech zhruba 50 v České republice licencovaných bank. A poté čekat, až obdrží odpověď i od té poslední. Což by celé řízení neúměrně protahovalo.

V současné době přitom mnohé banky fungují v digitálním prostoru a papírový záznam o vlastnictví účtu, který mohou pozůstalí doma hledat, tak nemusí vůbec existovat.

Pro dědice tato situace znamená, že se vůbec nemusí dozvědět o tom, že zůstavitel měl v některé bance uložené peníze. Ty pak logicky nejsou zařazeny do majetku zemřelého a dědicové nemusí dostat vše, na co mají podle zákona nárok.

Banky tyto finance mohou investovat a z takových investic profitovat.

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:

Úspěšný průnik moderních technologií do práva: digitalizaci notářství urychlila také pandemie

Česko poskočilo vzhůru v žebříčku svobody médií. Neduhy českých médií však zůstávají

Radim Neubauer (Notářská komora ČR): V digitalizaci notářství jsme evropskými lídry

Digitalizace postupuje

Notáři postupně začínají využívat centralizovaný přístup k evidenci stavebních spoření a penzijních pojištění. Dědicové tak mají jistotu, že o prostředky, na něž mají nárok, nepřijdou.

Zároveň dotazy notářů nezatěžují instituce zbytečnou administrativou, kterou pak banky a pojišťovny promítají do svých nákladů, což v konečném důsledku negativně dopadne na klienty.

Řešením, jak dohledat i bankovní účty zemřelých, je přístup do Centrální evidence účtů u ČNB. Jinak notář není schopen označit opravdu veškerý majetek zemřelého a následně jej podle závěti či dědické posloupnosti rozdělit mezi dědice.

Na Slovensku mají notáři možnost velmi snadno jedním dotazem zjistit, u kterých bank měl zůstavitel otevřené účty, a tedy možná i uložené peníze. U nás tento systém – jak zmiňuji výše – funguje perfektně u nemovitého majetku. Notáři jedním kliknutím zjistí veškerý nemovitý majetek zemřelého v celé ČR, o kterém dědici nemusí mít ani tušení.

Nestane se tedy, že dědicům vznikne vlastnické právo k domu, který neznámo kde po smrti zůstavitele chátrá.

Potřeba nástroje pro notáře

Nechme stranou, zda je horší fakt, že bankám a pojišťovnám zůstává nemalý objem prostředků bez majitele, nebo to, že je dědic krácen o majetek, který mu náleží.

Lidé zkrátka od notářů svým způsobem očekávají pátrání po všech aktivech. A nerozumí tomu, že notář pracuje jen s informacemi, které jsou mu poskytnuty.

Je tedy na zákonodárcích, zda vyjdou občanům vstříc a umožní notářům strojový přístup v rámci pozůstalostních řízení do Centrální evidence účtů u ČNB. Nepochybně by to uvítaly i samotné banky.