Česko poskočilo vzhůru v žebříčku svobody médií. Neduhy českých médií však zůstávají

Každoroční hodnocení svobody médií podle organizace Reportéři bez hranic (RSF) patří mezi bedlivě sledované žebříčky. Je však třeba číst ho opatrně a také číst mezi řádky.

Reportéři bez hranic rozdělují země celosvětově do pěti kategorií podle svobody tisku. Zatímco v nejlepší kategorii, kde je situace „dobrá“, bylo v roce 2013 celkem 26 států, letos už jich je tam jen osm. V nejhorší kategorii s „velmi vážnou“ situací je naopak rekordních 28 zemí.

Z čerstvého letošního pořadí může náhodný čtenář získat dojem, že Česko patří v oblasti svobodných médií k celosvětové špičce. Ještě před rokem však bylo ve stejném hodnocení až čtyřicáté, nyní je dvacáté. Neduhy české mediální krajiny zůstaly stejné, změnilo se jen jméno premiéra.

Odraz výměny vlády

Výzkumníci RSF sbírali data do konce letošního ledna, takže v odpovědích na dotazy mapující ekonomické, politické či legislativní prostředí pro fungování médií v Česku se odrazila už i výměna Babišovy vlády za tu Fialovu.

S ní jsou spojena očekávání, že změní mediální legislativu a například odpolitizuje mediální rady České televize a Českého rozhlasu. O zákonech se zatím však jen diskutuje a volba většiny nových radních ve sněmovně ztroskotala.

Už sám fakt, že Andrej Babiš, muž s vlivem na zhruba třetinu tuzemského mediálního trhu, už není premiérem, ale jen „předsedou opozice“, by zřejmě k posunu Česka v žebříčku směrem vzhůru stačil. Těžko však odhadovat, o kolik by to bylo míst.

Vliv na letošní pořadí má totiž i změna metodiky. Reportéři bez hranic počítají výslednou pozici každé země jinak než loni a nemají k dispozici srovnání pořadí podle původního výpočtu. „Neumím na to odpovědět. Jednou velkou změnou je ale například to, že víc zohledňujeme digitalizaci médií a celkově svobodu médií na internetu,“ říká o nové metodice vedoucí oddělení pro EU a Balkán Reportérů bez hranic Pavol Szalai.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Komu patří česká média? Zahraniční vlastníci se stahují, esa drží čeští miliardáři

Nejmocnější ruská zbraň? Propaganda jede na plné obrátky

Hon na příjmy z reklamy či divák jako rukojmí? Televizní zábava vstupuje do nové éry

Poklesy kolem nás

Česku při vzestupu v hodnocení pomohl i propad některých zemí, které dosud patřily k jasné špičce – například Rakouska, Belgie či Nizozemska. Když se na jejich hodnocení podíváme podrobněji optikou jednotlivých pěti hodnocených kritérií, je příčina jejich poklesu jasnější.

Kdyby se třeba pozice Nizozemska měřila jen podle indikátoru bezpečnosti novinářů, skončila by západoevropská země až na 125. místě (mimochodem, Česku by stejné kritérium přiřklo sedmnáctou pozici).

„Byl tam zavražděn novinář, to vždy způsobí propad země o mnoho míst. Zadruhé, bylo tam mnoho fyzických útoků na novináře ze strany demonstrantů proti anticovidovým opatřením. Mluvíme i o novinářích, kteří se věnují tématu organizovaného zločinu, několik jich musí být pod policejní ochranou,“ vysvětluje Szalai.

Paradox Maďarska

Právě i díky propadu jiných zemí si v žebříčku nečekaně polepšilo také Maďarsko. Tam přitom celých posledních dvanáct let vládne Viktor Orbán, který mediální krajinu naprosto deformoval. Od koncentrace stovek soukromých médií do rukou provládních majitelů přes systém zadávání státní inzerce jen pro poslušná média po odstavení opozice od přístupu do státní televize a rozhlasu.

Orbánova vláda fakticky ovládla rozhlasový i televizní éter v zemi a tištěná média od celostátní až po lokální úroveň. Loni se na tom nic zásadního nezměnilo. Přesto země poskočila v hodnocení o sedm příček nahoru. „Samozřejmě, svoboda tisku se v Maďarsku minulý rok nezlepšila,“ připouští paradox Pavol Szalai.

Jako pozitivum ale zmiňuje to, že i v Maďarsku mohou vzniknout nová média na internetu, což právě nová metodologie RSF více zohledňuje. „Můžeme třeba zmínit vznik nového nezávislého webu Telex,“ vypočítává.

Maďarští novináři z nezávislých webů však otevřeně mluví o obavách, že jsou teď další na řadě v mediální politice Orbánovy vlády. Ta by mohla online portály zasáhnout například prostřednictvím daňových změn.

Rekordně málo „dobrých“ zemí

Podobně opatrně je třeba číst i skok Česka v žebříčku ze 40. na 20. příčku.

Jako nejhorší ze všech měřených kritérií vychází ekonomický kontext – dobře známá oligarchizace médií, o které se v Česku mluví bezmála posledních deset let.

„Svobodu médií v České republice ohrožuje vysoká koncentrace vlastnictví soukromých médií a tlak na veřejnoprávní média,“ shrnuje v profilu Česka na svém webu organizace Reportéři bez hranic.

Jako přetrvávající problém zmiňuje i verbální útoky na novináře od prezidenta Miloše Zemana a jeho okolí.

Vzestup polarizace médií

Reportéři bez hranic však kromě situace v jednotlivých zemích z výsledků dat skládají i globální obraz svobody médií. U něj není třeba příliš číst mezi řádky – svoboda médií ve světě je v ohrožení „novou vlnou polarizace“, shrnují RSF.

Celosvětově roste počet médií, která sázejí na názorovou žurnalistiku namísto objektivního zpravodajství. To vede k rozdělování společnosti v rámci jednotlivých zemí a k upevňování názorových bublin.

Celosvětově pak polarizaci posiluje informační válka vedená cíleně některými státy, aktuálně především Ruskem i kvůli válce na Ukrajině.