Mohlo by vás také zajímat
Ruská válečná ekonomika se pomalu bortí. Rubl je nejslabší od války
Pavel Peterka 28. listopadu 2024Ruská měna se dostala na nejslabší úroveň vůči americkému dolaru od začátku války na Ukrajině. Rubl se tak vůči dolaru…
Ruská stínová flotila s LNG stále lépe maskuje svou činnost
František Novák 4. listopadu 2024Rusko se snaží obejít západní sankce tím, že pro export zemního plynu ve stále větší míře využívá neoficiální flotilu tankerů…
Pražský DPP mění vedení; MMF věří české ekonomice a pokuta ČD a ÖBB za újmu RegioJetu aneb souhrn ekonomických událostí 42.týdne 2024
Libor Akrman 25. října 2024ČEZ koupí menší podíl v Rolls Royce; firem v insolvenci bude letos víc; světový trh M&A ožívá; v Česku AI…
- ČLÁNEK
Nejmocnější ruská zbraň? Propaganda jede na plné obrátky
Kreml ovládá šíření proruské propagandy na sociálních sítích na jedničku. Reakce západních firem i dalších aktérů je většinou pomalá a nedostatečná.
Propaganda ve prospěch Kremlu a Vladimira Putina, jež se šíří na internetu, patří během války na Ukrajině, kde se Rusku vojensky nedaří, mezi nejúspěšnější zbraně Moskvy.
Západní sociální sítě reagovaly na prokremelskou propagandu většinou se zpožděním a chaoticky. Na otevřenou válku nebyly připraveny. V oblasti šíření dezinformací zůstává Rusko světovou velmocí.
Kreml se v prostředí sociálních sítí a v diskusích pod články o invazi na Ukrajině snaží vyvolat dojem, že je nevinnou obětí agresivní ukrajinské politiky. A zároveň i obětí Západu, který Rusko ohrožuje rozšiřováním Severoatlantické aliance.
Jedním z nejvýraznějších pokusů ospravedlnit konflikt bez vyhlášení války je nepravdivé tvrzení, že Spojené státy poskytovaly Ukrajině biologické zbraně a financovaly síť laboratoří na ukrajinském území.
Modelky místo zraněných rodiček
Další oblíbenou taktikou, jak odvést pozornost od válečných zločinů, bylo šíření konspiračních teorií.
Například že těhotné matky ve vybombardované porodnici v Mariupolu byly najatými herečkami, jež byly uměle namaskovány, aby vypadaly, že jsou od krve. Tyto lži šířila i ruská ambasáda v Londýně na svém twitterovém účtu.
Předtím je opakovala ruská státní televize a sociální síť Telegram (založil ji Rus Pavel Durov v USA, zakladatel ruského „Facebooku“ VKontakte; je velmi populární na obou stranách konfliktu).
Pomalá reakce amerických gigantů
Na ruskou dezinformační ofenzivu reagovaly postupně i americké společnosti, jež sociální sítě a sdílení videopříspěvků provozují.
Společnosti Meta (bývalý Facebook), YouTube a Twitter přijaly nová opatření, jež mají omezit proruskou propagandu. Tyto reakce jsou však považovány víceméně za chaotické a nahodilé, kritizují odborníci na sociální média. A vůbec neodpovídají profesionálně vedené informační válce podporující Putinovu politiku.
Navíc nedokázaly ruskou propagandu zastavit. „Celkově platformy zareagovaly na ruským státem podporované dezinformační kampaně hraním hry na kočku a myš,“ tvrdí Evan Greer, zástupce ředitele neziskové organizace Fight for the Future, jež prosazuje ochranu práv na internetu.
Pomalé označování toxického obsahu
Americké firmy na nátlak ukrajinských politiků i veřejného mínění na Západě začaly dezinformace označovat jako nepravdivé nebo potenciálně lživé, ale toxický obsah přímo neodstranily.
Nedošlo ani k blokaci individuálních účtů. Politika, jež má zabránit státní propagandě v době války, nebyla na tuto situaci vůbec připravena. YouTube zakročil plošně proti dezinformacím ruských státních médií až po několika týdnech.
Chaotičnost v politice sociálních sítí dokládá i překvapivý přístup společnosti Meta. Ta se rozhodla udělat výjimku z dlouhodobého pravidla pro nešíření násilí a umožnit lidem na Instagramu a Facebooku ve dvanácti zemích východní Evropy a západní Asie vyzývat a volat po smrti okupantů z Ruska.
Po kritice Meta dovysvětlila, že není možné vyjadřovat přání smrti pro Putina nebo pro jiné ruské vůdce.
Ruský soud: teroristi z Ameriky
Tento krok nakonec vedl k tomu, že ruský soud označil společnost Meta Platforms, jež provozuje Facebook a Instagram, za teroristickou organizaci a zakázal její činnost na ruském území.
Americká korporace se dostala na roveň hnutí Tálibán nebo Islámský stát. Výjimku dostala aplikace WhatsApp, jež není podle Moskvy vhodná pro šíření dezinformací.
I tyto „tanečky“ kolem byznysového impéria Marka Zuckerberga ukazují, že americký bigtech sektor není připraven na informační válku s agresivním Ruskem.
Jak pravidla vynutit?
Pravidla, která platformy jako Facebook, Twitter a YouTube zavedly a která měla eliminovat obsah, jejž sponzorují různé vlády světa, tedy propagandu, nefungují, protože se špatně vynucují. A k uživatelům se stejně propaganda dostane.
Britská nevládní organizace Center for Countering Digital Hate zkoumala vzorek 3600 článků, která zveřejnily ruské státní zpravodajské zdroje.
Jen na platformě Facebook se nepodařilo „odfiltrovat“ jako státem sponzorované příspěvky 91 procent obsahu.
Peníze za propagandu
Největší sociální sítě na světě | ||
Srovnání podle počtu aktivních uživatelů měsíčně, data k lednu 2022, v mld. uživatelů.
Zdroj: Oberlo.com |
Populární videokanál YouTube, který vlastní společnost Alphabet, odstranil přes tisíc kanálů a patnáct tisíc videí s ruskou propagandou až několik týdnů po začátku konfliktu na Ukrajině.
Videa už zasáhla tisíce uživatelů. Zranitelnost platformy se ukázala na videích šířících dezinformace o biologických laboratořích na Ukrajině, a navíc z nich finančně profitovala i ruská média, uvedla analýza americké organizace Media Matters for America.
„Navzdory deklarovaným zásadám mnoho z těchto platforem neoznačuje správně dezinformace a propagandu. To je velký problém,“ zdůraznila expertka na pravicový extremismus z neziskového Global Project Against Hate and Extremism Heidi Beirichová.
Sociální sítě jsou ideální pro manipulaci
Zásadním problémem je to, že obchodní model „sdílení informací“ na sociálních sítích je ideálním nástrojem pro manipulaci a zneužívání nepravdivého a konspiračního obsahu.
Greer se domnívá, že řešením není agresivnější cenzura. Spíše způsob, jak jsou platformy navrhovány a jak fungují. Lži a senzacechtivý obsah obecně na internetu bodují u čtenářů více než dlouhé a nudné analýzy.
Na tento problém už upozornila bývalá manažerka Facebooku Frances Haugenová, když v říjnu 2021 vypovídala v americkém Kongresu. Tvrdila, že ve vedení firmy neexistuje vůle zajistit, aby nastavené systémy fungovaly bezpečně.
Platforma měla v první řadě generovat akcionářům příjmy, nikoliv fungovat v „zájmu veřejnosti“.
V hlavní roli TikTok
Zásadní roli v šíření dezinformací a propagandy nyní hraje čínská platforma TikTok. Ta je ještě méně regulovaná než americká konkurence.
Její vliv na šíření ruské propagandy bývá navíc často přehlížen. Tím, že je TikTok mladší než americká konkurence, má mnohem větší růstový potenciál. Aplikace vznikla v roce 2016, do roku 2020 si ji stáhly dvě miliardy uživatelů, loni to byly už tři miliardy lidí.
Řada odborníků na šíření dezinformací tvrdí, že právě válka na Ukrajině znamená pro TikTok další boom.
„TikTok svým designem usnadňuje spojování videí, obrázků a zvuků. Je to užitečný nástroj pro ty, kteří se snaží šířit dezinformace,“ zdůraznila expertka na dezinformace Cindy Otisová, jež pracovala pro CIA.
Verbování influencerů
TikTok rádi využívají ruští influenceři, Rusko jich mělo na začátku března najmout přes 180, aby na platformě koordinovali kremelskou propagandu.
Jejich sloganem se stalo heslo „Russian Lives Matter“ a podporuje ruskou válečnou mašinerii na Ukrajině.
Influencery z TikToku oslovil také Bílý dům, aby alespoň trochu otupil rozsah ruské informační války. I když se tato služba z Ruska stáhla, aby zabránila zákazu Kremlu, obsah týkající se války na Ukrajině na platformě bují.
Mluvčí firmy ve Spojených státech Jamie Favazza tvrdí, že se snaží s dezinformacemi bojovat a účty kontrolované Ruskem označovat. Obsah na TikToku má být „bezpečný a autentický“.
Z experimentu skupiny NewsGuard nicméně vyplynulo, že se uživatel čínské aplikace do čtyřiceti minut stane terčem propagandy. „Ke konci 45minutového experimentu byly účty analytiků téměř výlučně naplněny pravdivým i nepravdivým obsahem souvisejícím s válkou na Ukrajině,“ varoval výzkumný tým.
Rychlá ruská reakce
Pokud se zaměříme na reakci ruské strany, ta byla vůči západním platformám celkem důrazná a rychlá. Podle mediálních odborníků to Rusům zásadně zkomplikuje možnost konzumovat nezávislé zprávy z jiných zdrojů než ruských státních médií.
Přitom už před napadením Ukrajiny byli nezávislí ruští novináři zastrašováni a zavíráni. Omezení sociálních sítí dále ztíží formování opozice a omezí protesty proti Kremlu.
„Miliony obyčejných Rusů budou odříznuty od spolehlivých informací, budou zbaveni svých každodenních způsobů, jak se spojit s rodinou a přáteli, budou umlčeny jejich projevy,“ postěžoval si na Twitteru Nick Clegg, prezident globálních záležitostí mateřské společnosti Facebooku Meta.
Inspirace Čínou
Podobnou cenzuru sociálních médií a internetu obecně zavedla už před lety Čína. Například téma postavení Ujgurů je v miliardové zemi tabu. Podle některých západních zemí, jako jsou Spojené státy, se jedná o genocidu.
Západní sociální média už byla obviněna z toho, že na svých platformách šíří čínskou propagandu a nepřímo tak k potlačování ujgurské menšiny přispívají. Přijímají také peníze za reklamu od státních čínských firem.
Beirichová je přesvědčena, že se západní technologické firmy nepoučily ze situace v Číně a řadu chyb opakují i vůči ruskému režimu. Podle ní je důležité, aby Západ požadoval bezpečný, bezplatný a zároveň spravedlivý internet.