Mohlo by vás také zajímat
Češi mají druhou nejdražší elektřinu v EU, navíc nejvíce zdražuje v rámci Visegrádu. Proč?
Lukáš Kovanda 11. února 2025Přestože Česko vyrábí více elektřiny, než zatím potřebuje, její ceny byly dle statistického úřadu Eurostat pro české domácnosti loni jedny…
Philip Morris rozšíří závod v Kutné hoře; miliardáři loni ještě více zbohatli a Trump začal úřadovat aneb souhrn ekonomických událostí 4. týdne 2025
Libor Akrman 26. ledna 2025DIP už má 116 tisíc lidí; Netflix vládne streamingu; Škoda Auto se loni zlepšila; finanční limit na malé tendry bude…
Nevídané: Češi platí za elektřinu více než Němci
Lukáš Kovanda 10. ledna 2025V roce 2023 a pak i v roce loňském roce se stala do té doby nebývalá věc. České domácnosti platily za elektřinu…
- ČLÁNEK
Česko potřebuje další plynové elektrárny. Jinak hrozí problémy s cenou elektřiny, shodují se lidé z branže
Během debaty ohledně budoucnosti české energetiky se řečníci shodli na tom, že vláda musí nejlépe v řádu týdnů rozhodnout o výstavbě nových plynových zdrojů. Jinak hrozí, že bude cena elektřiny pro průmysl i domácnosti za pár let výrazně růst. Plyn by se měl v nejbližších letech také stát náhradou uhlí.

Zástupci energetického průmyslu vzkazují vládě, že je třeba rychle rozhodnout o výstavbě nových zdrojů, zejména plynových. (Ilustrační foto) Zdroj: Pixabay
Česko potřebuje urychleně stavět nové zdroje pro výrobu elektřiny a nemělo by se bát plynu. Vyplynulo to z debaty o budoucnosti energetiky a především plynu Institutu pro veřejnou diskusi (IVD), na které se sešli odborníci z energetiky.
Kromě zelených zdrojů je ale nutné začít stavět i nové paroplynové bloky, řekl na debatě Pavel Cyrani, místopředseda představenstva ČEZ a ředitel divize Obchod a strategie. Podle něj se už několik let před rokem 2030 budou odstavovat uhelné zdroje, protože se nebude rentovat jejich provoz kvůli vysokým cenám emisních povolenek.
I proto apeloval na co nejrychlejší rozhodnutí vlády Petra Fialy (ODS) podpořit výstavbu plynových elektráren. Ty by na trhu s elektřinou měly zajišťovat tolik potřebnou flexibilitu a zaručovat, aby elektrická energie nebyla dražší než v sousedním Německu.
Pokud k tomu nedojde, mohla by být jedna megawatthodina dražší o 25 až 30 eur, což by znamenalo zásadní a negativní dopady na český průmysl.
Místo uhlí raději plyn
Výstavba nových plynových elektráren, pokud je vše dobře připraveno, trvá čtyři roky. Zemní plyn zatím hraje v českém energetickém mixu malou úlohu, z těkavého fosilního zdroje se vyrábí jen osm procent elektřiny. Přitom plynové zdroje mají výrazně nižší emise než uhelné elektrárny.
Investoři ale potřebují jistotu, že se jim investice na několik dekád vyplatí. Cyrani počítá, že by do roku 2030 měly vzniknout nové plynové bloky o celkovém instalovaném výkonu pět gigawattů.
GRAF: Jaké zdroje potřebuje česká energetika do roku 2030
Instalovaný výkon v gigawattech.
Zdroj: ČEZ
Celkově potřebuje Česko do rozvoje energetiky do roku 2050 investovat tři až čtyři biliony korun, protože většina stávajících zdrojů do té doby překročí svou životnost, vyplývá z prognózy ČEZ.
Cyrani dodal, že je nezbytné začít oceňovat energetický trh podle kapacity, aby se nové zdroje začaly stavět dostatečně dopředu, ne až v momentě, kdy chybí elektřina. René Neděla, zástupce vrchního ředitele odboru elektroenergetiky ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), souhlasí s tím, že je toto téma potřeba debatovat a prosadit u Evropské komise. Podle něj si Česko nemůže dovolit zatracovat žádný druh zdrojů ani technologií.
V energetice je potřeba hlavně stabilní prostředí
Místopředseda představenstva E.ON Jan Zápotočný také apeloval na to, aby v české energetice panovalo stabilní prostředí. Právě to by mělo energetické firmy motivovat, aby investovaly do nových projektů a nestavěly je v okolních zemích.
Ocenil nicméně, že se Česko dokázalo rychle zbavit závislosti na ruském plynu. Zemní plyn bude mít i nadále zásadní místo na trhu, protože jej v současných cenách nedokážeme nahradit.
GRAF: Jaké zdroje potřebuje česká energetika do roku 2050
Instalovaný výkon v gigawattech.
Zdroj: ČEZ
Nyní se ve virtuálním nizozemském uzlu TTF prodává těkavá komodita za 40 eur za MWh a je už levnější než před ruským útokem na Ukrajinu v únoru 2022. Zápotočný dodal, že je třeba mít stabilní energetické zdroje hlavně jako zálohu k těm obnovitelným. I proto očekává, že spotřeba plynu v Česku opět poroste.
V loňském roce totiž zejména kvůli vysoké ceně spotřeba fosilního plynu propadla o 20 procent na 7544 milionů metrů krychlových a očekává se, že i letos ještě dále klesne.
Zápotočný doplnil, že poptávka po plynu bude růst hlavně v průmyslu, a také proto je potřeba posilovat páteřní sítě pro plyn. Domácnosti budou naopak v následujících letech používat častěji tepelná čerpadla.
Investice do plynárenství po útoku na Ukrajinu rostou
Předseda Rady Českého plynárenského svazu a předseda představenstva Pražská plynárenská Distribuce Martin Slabý zase hovořil o tom, že investice do plynárenství ještě donedávna dlouhodobě klesaly. Důvodem byly ceny plynu, které před rokem 2021 byly až příliš nízké a investice se nevyplatily.
Po útoku Ruska na Ukrajinu naopak došlo k bezprecedentnímu rozvoji trhu s plynem. V Evropě a zejména pro nás klíčovém Německu se buduje řada nových terminálů pro LNG. I když v posledních týdnech rostou i dodávky ze Slovenska, nelze o těkavé komoditě s jistotou tvrdit, že pochází z Ruska.
VÍCE K TÉMATU:
Ode zdi ke zdi? Z Německa se stává velmoc pro terminály LNG. Sáhne si na ně i Česko
Ochránci klimatu bědují: Evropa „pálí“ miliardy eur za LNG terminály a zvyšuje uhlíkovou stopu
Rusko prohrálo energetickou válku o Evropu. Vítězem se stala hlavně Amerika
„Kolik je v něm ruských molekul, nedokáže říct nikdo,“ zdůraznil Slabý s tím, že evropští obchodníci mají v zásobnících plynu na Slovensku nebo na Ukrajině uložen také svůj plyn. Do budoucna je ale potřeba budovat nové vysokokapacitní trasy pro plyn.
Zejména z Německa z oblasti terminálů Mukran a Lubmin je potřeba si zajistit vyšší kapacitu v plynovodech OPAL a EUGAL. Ta je nyní v režimu „dynamicky alokovatelné kapacity“ a není volná.
Současná vláda Petra Fialy se stále nevzdává ani možnosti propojit plynárenskou soustavu s Polskem prostřednictvím plynovodu Stork II, o který neměla zájem předchozí vláda Andreje Babiše. Také na polské straně tento zájem ochladl. Česko by podle Slabého mělo usilovat v rámci diverzifikace zdrojů o propojení s Itálií a jejími terminály LNG přes Rakousko.