Ceny dluhopisů popadaly, není už pomalu čas na nákupy?

S tím, jak výrazně propadly ceny dluhopisů (a reverzně vzrostly výnosy), se nabízí otázka, zdali už nepřišel čas se úvahy zamyslet nad tím, zda nejsou současné úrovně atraktivní z podhledu dlouhodobějších investic.

Politiky centrálních bank

To první, co je třeba při takovém cvičení vzít v úvahu, je pochopitelně to, nakolik nejkratší konec výnosové křivky zohledňuje krátkodobý výhled politiky centrálních bank.

Podíváme-li se přitom do USA, eurozóny či k nám, tak trh nevidí v horizontu 12 měsíců situaci nijak dramaticky odlišně, než bychom viděli politiku Fedu, ECB či ČNB my.

Rozdíl je ovšem ve střednědobém horizontu. Zde je třeba pouvažovat nad tím, kde se asi nachází rovnovážné krátkodobé úrokové sazby příslušné ekonomiky.

Začněme v USA, kde je výnosová křivka asi nejblíže realitě. Implikuje totiž, že by se sazby Fedu za dva až tři roky mohly pohybovat někde na úrovni 2,75 procenta. Dolarová výnosová křivka zároveň ukazuje, že střednědobě trh vidí (ex ante) reálné úrokové sazby na úrovni 0,6 procenta. Jde o rovněž vcelku realistický pohled, pokud budeme věřit, že americká ekonomika nehavaruje a neskončí v hluboké recesi.

VÍCE K TÉMATU:

Co stojí za nejhorším začátkem roku pro dluhopisy za posledních 40 let?

Recese americké ekonomiky na obzoru? Vývoj dluhopisových výnosů to naznačuje

Analýza o ztracených miliardách: některé podnikové dluhopisy byly od počátku podvod

Složitější Evropa

Daleko komplikovaněji se hodnotí situace v eurozóně, kde nehledě na dlouhodobé dopady války na Ukrajině a zelenou agendu, trh stále jako by počítal s japonským deflačním scénářem.

Viděno skrze současnou eurovou křivku by se terminální sazba ECB měla nacházet někde v úrovni 1,6 procenta. To se samozřejmě může jevit jako velice nízká hodnota, vezmeme-li v úvahu inflaci v eurozóně na úrovni 8 procenta.

Na druhou stranu realita posledních 10 let nám ukazuje, že střadatelská veřejnost v západní Evropě dokáže skousnout nemalé ztráty (čti super nízké depozitní sazby) ve jménu stability měnové unie.

Nebát se Česka

A konečně se zastavme i u české výnosové křivky a toho co nám říká o delším horizontu. Zde na rozdíl od eurozóny jako by trh nevěřil, že se ČNB podaří současnou inflační epizodu rychle zvládnout. Trh spíše očekává i střednědobě relativně vysoké krátkodobé sazby.

My si například nemyslíme, že by sazby ČNB měly být i na počátku roku 2024 nad úrovní 4,5 procent. Rovnovážnou úrokovou sazbu pro Česko vidíme podstatně níže.  Očekáváme proto, že k ní už by sazby ČNB měly za dva roky rychle klesat.

Aneb v tomto jsme s českým trhem na štíru či jinak řečeno nákupu střednědobého českého vládního dluhopisu bychom se již nebáli…