Mohlo by vás také zajímat
ČNB zase přikoupila zlato; Google Play se musí otevřít a EDF si stěžuje na jaderný supertendr i v Bruselu aneb souhrn ekonomických událostí 41. týdne 2024
Libor Akrman 11. října 2024Čína uvalí clo na brandy z EU; účet pojišťoven za povodně: 2 mld. Kč; příval českých makrodat; CSG kupuje startup…
Kurzy sázkových kanceláří již preferují Trumpa. Tuší, kudy běží zajíc?
Jan Čermák 10. října 2024Za necelý měsíc by měl být znám nový prezident nebo prezidentka Spojených států amerických. Již to nebude Joe Biden, který…
Výhled Fidelity International: Globální ekonomika k recesi nemíří, ale čeká ji i nadále hrbolatá cesta
Veronika Kudrnová 8. října 2024Jaká jsou tržní očekávání pro zbytek roku 2024? Základním scénářem zůstává měkké přistání, ale vyšší volatilita pokračuje. Případné výkyvy v ekonomice…
- ANALÝZA
Co stojí za nejhorším začátkem roku pro dluhopisy za posledních 40 let?
Na globálních trzích i v Česku to budou mít dluhopisy letos poměrně hodně těžké. Důvodem je mimo jiné rekordní inflace šířící se po celém světě, ale i válečný konflikt na Ukrajině. Nejen tyto dva faktory působí nepříznivě. Jaké jsou ty další, se dočtete v následující analýze.
Dluhopisy jako jedna z klíčových tříd investičních aktiv mají za sebou nejhorší start do nového roku za poslední čtyři dekády.
Nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Barclays Global Aggregate Bond totiž od začátku roku ztratil osm procent. To je na poměry globální dluhopisové třídy aktiv skutečně obrovská rána. Přitom průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti dle Bloombergu vzrostl o jeden celý procentní bod na aktuálních 2,3 procenta.
Dovolím si zdůraznit, že tržní ceny dluhopisů a dluhopisové výnosy do doby splatnosti jsou dvě strany téže mince. Ty se ovšem pohybují protisměrně: když jedno roste, druhé klesá, a naopak. Pokud jde o výkonnost českých vládních dluhopisů, jejich index od začátku roku ztratil šest procent.
Může za to (jen) inflace?
Za strmým propadem dluhopisů stojí především masivní nárůst inflace z celkového globálního pohledu, který probíhá již od začátku loňského roku. Ještě na začátku roku 2021 činila průměrná globální míra inflace dle agentury Bloomberg 2,1 procenta. V tuto chvíli dosahuje tentýž ukazatel již 7,4 procenta!
Prakticky ve všech ekonomikách je tudíž současná míra inflace výrazně nad inflačními cíli centrálních bank. Například dle posledního údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) činila v březnu meziroční míra inflace v Česku 12,7 procenta, což je podstatně výše než dvouprocentní inflační cíl České národní banky (ČNB).
Především z tohoto důvodu ČNB na svém posledním zasedání zvýšila svoji klíčovou úrokovou sazbu, dvoutýdenní repo sazbu, o půl procentního bodu z 4,50 procenta na rovných pět procent.
GRAF: Vývoj základní úrokové sazby
Za posledních pět let, v procentech
Zdroj: tradingeconomics.com
Je přitom podle vyjádření představitelů ČNB téměř jisté, že míra inflace v Česku výrazně poroste i v následujících měsících. Maxima by podle aktuálních odhadů měla dosáhnout v létě – kolem patnáctiprocentní úrovně.
Je proto velice pravděpodobné, že ČNB na svých příštích zasedáních úrokové sazby dále zvýší. Ekonomové a analytici se v tuto chvíli vesměs domnívají, že by měla dvoutýdenní repo sazba ČNB dosáhnout svého vrcholu přibližně na úrovni šesti procent, takže náš ještě pravděpodobně čeká zvýšení o jeden celý procentní bod.
Líp hned tak nebude
Dluhopisy to proto budou mít nejen v Česku, ale i na celých globálních dluhopisových trzích i v následujících měsících poměrně hodně těžké. Nejen kvůli rekordní inflaci a růstu základních úrokových sazeb centrálních bank.
Dalším nepříznivým faktorem pro globální dluhopisovou třídu aktiv jsou i nadále obří deficity státních rozpočtů v drtivé většině klíčových ekonomik, které budou financované masivním emitováním nových vládních dluhopisů.
To bude i nadále nepříznivě ovlivňovat tržní rovnováhu na globálních dluhopisových trzích prostřednictvím i nadále silně zvýšené nabídky.
Influencer Fed
A konečně posledním silně nepříznivým faktorem pro výkonnost dluhopisů je plánované snižování rozvahy americké centrální banky Fed. Ta je samozřejmě klíčovou centrální bankou z globálního pohledu kvůli statusu dolaru jako hlavní světové rezervní měny.
Takzvané kvantitativní utahování neboli prodeje amerických vládních dluhopisů a cenných papírů krytých hypotékami v objemu kolem 100 miliard dolarů měsíčně, jež by mělo začít už v průběhu května, bude rovněž představovat silně negativní impuls na nabídkové straně dluhopisového trhu.
Výnosy do doby splatnosti amerických vládních dluhopisů, zejména těch s delší splatností, proto pravděpodobně i nadále porostou. Respektive jejich tržní ceny čeká velmi pravděpodobně další pokles.
A to bude nepřímo vytvářet také tlak na nedolarové úrokové sazby. Především na rozvíjejících se trzích, kam z hlediska velkých mezinárodních investorů Česko stále patří.
Výhled spíše negativní
Náš celkový krátkodobý výhled na globální dluhopisové trhy pro následující měsíce je proto i nadále spíše negativní.
Proto v případě českých vládních dluhopisů i nadále udržujeme velice silně podváženou duraci. Jinak řečeno, v porovnání se srovnávacími indexy neboli benchmarky stále držíme primárně české vládní dluhopisy s hodně krátkou dobou do splatnosti a dluhopisové emise s pohyblivým úročením.
Pokud se náš základní dluhopisový scénář skutečně naplní, respektive pokud budou i nadále klesat tržní ceny českých vládních dluhopisů zejména s delšími splatnostmi, budou naše dluhopisová investiční portfolia i nadále vykazovat mnohem lepší výkonnost na relativní bázi ve srovnání s jejich benchmarky.
Za velice zajímavou alternativu pro české korunové konzervativní investory i nadále považujeme ukládat úspory do ČNB prostřednictvím čtrnáctidenních repo operací s pokladničními poukázkami ČNB.
Navíc současná úroveň repo sazby ČNB činí pět procent a v následujících měsících se pravděpodobně dostane ještě o procento výše. Výnosy do doby splatnosti českých vládních dluhopisů přitom jsou stále poměrně výrazně nižší.
Vzhledem k tomu se domnívám, že ukládání alespoň části úspor investorů do ČNB za – zcela bezrizikových – pět procent (nyní), s potenciálem dalšího růstu, může být v tuto chvíli skutečně vhodným způsobem, jak investiční portfolia odpovídajícím způsobem diverzifikovat. A zároveň podstatným způsobem snížit úrokové i kreditní riziko.