Investor: Stoupající cena zlata mě nechává chladným. Potenciál vidím ve stříbru

Nárůst cen zlata odstartovala v říjnu zhoršující se situace v Izraeli a celkové geopolitické napětí ve světě. Zlato získává na atraktivitě tím, že centrální banky mnohých zemí snižují úrokové sazby.

Banka JPMorgan Chase & Co. označila zlato za svou nejlepší komoditu a předpovídá pro letošek nárůst dokonce na 2500 USD (58 500 Kč).

GRAF: Vývoj ceny zlata
Od začátku roku 2023 do začátku dubna, v USD za troyskou unci.

Zdroj: tradingeconomics.com

Na spekulace to není

Zlato může dnes investor reálně nakoupit za částku kolem 55 tisíc korun za unci. Pokud ho ale chce odprodat zpět, obchodník ho zpět vykoupí za cenu zhruba o 7 % nižší. Proto zlato není vhodné ke spekulacím.

Jeho zhodnocení vyžaduje čas. Zlato díky tomu patří mezi méně náročné složky portfolia: nemusím se o něj starat. Zlato mi nevolá, že mu odešel bojler, jako v nájemním bytě.

Když zlato kupujete, hlavně si pečlivě vybírejte, kdo je váš obchodník. Levněji nakoupíte v Německu nebo Rakousku; mají zde i menší rozdíly mezi prodejní a výkupní cenou.

U investic se obecně vyplatí nadhled. V případě zlata spočívá i v tom, že si uvědomíme, jak se cena vyvíjela v čase.

GRAF: Historický vývoj ceny zlata
Od roku 1965 do současnosti, v USD za troyskou unci.

Zdroj: tradingeconomics.com

První velký nárůst ceny zlata probíhal od srpna 1971 do ledna 1980. Dolarová cena tehdy vzrostla z 35 dolarů za troyskou unci na 800 dolarů za unci. To je 2200procentní zisk za devět a půl roku.

Druhý velký nárůst ceny zlata probíhal od srpna 1999 do srpna 2011. Dolarová cena zlata vzrostla z 250 dolarů za unci na 1900 dolarů za unci. To představuje 670procentní zisk za 12 let. Období po roce 1980 bylo poklesem, který trval 19 let a zlato zlevnilo o 68 procent. Od srpna 2011 do prosince 2016 klesla dolarová cena o 45 procent.

Nepřeceňovat ani nepodceňovat

Osobně jsem zlato začal nakupovat v roce 2012; průběžně a s rozmyslem. Vždy jsem dbal, aby mělo určitou váhu v portfoliu, nepřeceňoval jsem jeho úlohu, ale také ji nepodceňoval. Mimoto jsem kupoval i byty v Praze.

Za osm let (od roku 2011 do roku 2019) jsem koupil a zrekonstruoval více než desítku bytů, našel do nich nájemníka, vyřídil hypotéku a pak i s hypotékou a nájemníkem je úspěšně prodal. Jejich cena se za tu dobu téměř zdvojnásobila. To se rozhodně nedá říct o zlatu, ale za nízké ceny zlata jsem byl rád. Bylo možné ho kupovat levně.

Pohyb ceny zlata mě nechává chladným. Je mi jedno, kolik zlato stojí, spíše se dívám, kolik ho mám v portfoliu. Nyní jsem přikupoval bez ohledu na cenu, protože se zhodnotily některé veřejně obchodovatelné akcie, které jsem prodal se ziskem. Pozici v akciích jsem částečně uzavřel a část zisků alokoval i do zlata.

Nenechávám se ovlivňovat emocemi ani náladou trhů. Zápasy vyhrávají hráči, kteří se zaměřují na hřiště, ne ti, jejichž oči jsou přilepeny k výsledkové tabuli. Čtvrtletně ale aktualizuji své portfolio tak, aby odpovídalo mé dlouhodobé investiční strategii a cílům.

Podhodnocené stříbro?

Odpůrci zlata tvrdí, že nenese úroky a člověk se jím nenají. Se zlatem se ovšem dobře mění bydliště. Dlouhodobě tvrdím, že velký potenciál má stříbro, které je aktuálně devadesátkrát levnější než zlato.

Poměr zlata a stříbra v zemské kůře je 1 : 16, historicky bývá zlato tak patnáctkrát dražší než stříbro. Dnes je na světě ve všech formách jen zhruba čtyřikrát více stříbra než zlata.

Pokud bychom se omezili pouze na kov, který je aktuálně dostupný na trhu, stříbra je méně než zlata. Proto považuji stříbro aktuálně za jednu z nejpodhodnocenějších investic.

Článek, jehož autorem je Vladimír Brůna, investor a podnikatel, původně vyšel na serveru HlídacíPes.org.