Vyroste v Česku gigafactory? Volkswagen se zatím nerozhoupal

O výstavbě továrny na výrobu baterií do elektromobilů v Líních u Plzně se mluví už více než rok. Koncern Volkswagen, který by zde měl takzvanou gigafactory postavit, své definitivní rozhodnutí už třikrát odložil.

Ministerstvo průmyslu nyní tvrdí, že finální dohodu s automobilkou uzavře do prosince. Podle informací HlídacíPes.org firma dál zvažuje různé lokality pro výstavbu a čeká i na možnou finanční podporu Evropské unie podobnou té, jakou dostala v zámoří. Tu však EU poskytnout nemůže.

Šest továren

Volkswagen již v březnu 2021 uvedl, že v Evropě postaví šest továren gigafactory s celkovou kapacitou 240 gigawatthodin.

První byl závod Northvolt ve Švédsku, který začal vyrábět baterie už na konci roku 2021. Druhý závod v německém Salzgitteru bude postaven do roku 2025. Koncern ho buduje společně s čínskou společností Gotion High-Tech, v níž Volkswagen vlastní 26 procent.

Loni v březnu automobilka vybrala pro třetí závod lokalitu poblíž španělské Valencie, ten by měl zahájit výrobu v roce 2026. Tyto tři továrny mají pokrýt potřeby Volkswagenu v oblasti baterií do roku 2028.

Volkswagen proto nemusí s rozhodnutím o dalším závodu spěchat, výstavbu nepotřebuje zahájit dříve než v roce 2025, citovala agentura Reuters člena představenstva společnosti Volkswagen Thomase Schmalla.

Rozhodnutí o výstavbě další gigafactory by podle něj mohlo padnout dříve, pokud by Evropská unie (EU) projevila ochotu poskytnout podobnou podporu, jakou umožňuje americký zákon o snižování inflace (The Inflation Reduction Act, IRA).

Vláda věří

Díky tomuto zákonu získal Volkswagen letos v březnu ve formě dotací a daňových úlev více než deset miliard dolarů na výstavbu závodu v kanadském Ontariu. Rozruch následně způsobila zpráva deníku Financial Times o tom, že koncern pozastavuje plány na výstavbu gigafactory ve východní Evropě.

Dle listu údajně upřednostnil právě výstavbu závodu v Ontariu. Tuto zprávu vzápětí popřeli zástupci Škoda Auto i mluvčí české vlády s tím, že plány pro střední Evropu s výstavbou baterkárny v Americe nesouvisí.

Česká vláda podle svých oficiálních vyjádření stále věří, že Volkswagen se rozhodne pro lokalitu bývalého vojenského letiště Líně u Plzně. Finální dohoda mezi Českem a Volkswagenem bude podle ministra průmyslu Jozefa Síkely uzavřena do prosince, uvedla v polovině května agentura ČTK.

Proti výstavbě v areálu letiště Líně protestovali letos i loni letci i občané okolních obcí. Nejasnosti a obavy místních související s projektem popsal HlídacíPes.org již dříve.

Stát i VW: Nyní „no comment“

Samotný koncern Volkswagen nechce aktuální stav svého rozhodování komentovat. „V současné době nejsou k dispozici žádné nové informace. Hledání stále probíhá, zatím nepadlo žádné rozhodnutí pro konkrétní zemi. Existuje několik možností umístění, příslušné plány včas sdělíme. Prosíme o pochopení, že do té doby nebudeme komentovat žádný prozatímní stav ani podrobnosti,“ uvedla společnost.

Vyhýbavě na dotaz reagovalo také ministerstvo. „Podle usnesení vlády má stát připravit území pro projekt typu gigafactory. Nyní probíhají intenzivní jednání se společností Volkswagen. Jsou zde ale i další investoři, kteří se o Českou republiku zajímají,“ říká Marek Vošahlík, vedoucí tiskového oddělení ministerstva průmyslu.

Kteří investoři by konkrétně v případě Líní připadali v úvahu, ale Vošahlík nesdělil.

VÍCE K TÉMATU:

Lithiová horečka je opět na scéně. Fiala podepsal dohodu v Sasku, otazníky zůstávají

Odchod Volkswagenu z Ruska se komplikuje. Koncern to bude stát miliardy, dotkne se to i Škody Auto

Místo Číny Indonésie. Evropské automobilky hledají nového partnera v Asii

Německé benzinky zbrojí na éru elektromobility. Nechtějí přijít o klienty

Další investoři?

Že jsou ve hře i další případní zájemci, potvrzuje bez dalších podrobností také starosta nedalekých Dobřan Martin Sobotka: „Ministerstvo naznačilo, že jsou zde i další investoři. Na jednáních zazněla dvě jména, ale nebudu je prozrazovat.“

Starostové dotčených obcí mají podle něj protichůdné informace v tom, nakolik je pravděpodobné, že v Líních skutečně vznikne gigafactory koncernu Volkswagen. „Jeden zdroj říká, že pokud to bude v Evropě, budou to určitě Líně, další zdroj uvádí, že ve hře je stále i Polsko,“ vypočítává starosta.

On ani další starostové navíc nemají jistotu, že v průmyslové zóně Líně může vzniknout jedině továrna na baterie do elektromobilů, jak ministerstvo průmyslu nyní tvrdí.

„Zaznívají i hlasy, které říkají, že si nemáme myslet, že pokud zde nyní gigafactory nebude, tak se na průmyslovou zónu zapomene, a že zde za několik let nevznikne něco jiného. Už se hodně investovalo do různých průzkumů. Jsou známé i majetkové poměry, takže by zde mohl v budoucnu vzniknout i projekt, který by nebyl závislý na souhlasu obcí,“ podotýká Martin Sobotka.

Obavy starostů

Právě toho se starostové obávají. Důležitý je proto pro ně slib ministerstva průmyslu, že maximální plocha průmyslového parku bude 200 hektarů místo původně plánovaných 700.

Na dalších osmdesáti hektarech by pak byly umístěny související stavby jako rozvodna, transformovna, čistička a další.

Maximální počet pracovníků průmyslové zóny má být pět tisíc, zatímco původní plány počítaly až s desetinásobkem.

Třetí podmínkou je takové dopravní napojení zóny, které nebude výrazně rušit okolní obce. Starostové chtějí nyní ohlídat, aby se nové podmínky promítly do aktualizovaných Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje (ZUR), které má kraj schvalovat v prosinci.

„Na řadě je nyní memorandum, v němž se Plzeňský kraj zaváže, že učiní vše pro to, aby tyto podmínky byly v ZUR obsaženy,“ říká starosta Dobřan Martin Sobotka.

Čekání na pobídky od EU? Budou-li vůbec nějaké

Volkswagen odložil své rozhodnutí o výstavbě gigafactory v některé ze zemí střední a východní Evropy naposledy na začátku tohoto roku. Uvedl, že chce vyčkat do června na pobídky Evropské unie. Není ale příliš jasné, jaké pobídky má firma na mysli.

Dotace ve smyslu amerického zákona o snižování inflace (IRA) totiž Unie poskytnout nemůže. „Z povahy unijního rozpočtu EU nemůže řešit věci tímto způsobem, byť by někdy ráda,“ podotýká český europoslanec Mikuláš Peksa, který je členem Výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE).

„Americký IRA má v praxi sloužit k zafinancování přechodu na obnovitelnou energetiku. EU za tímto účelem připravila tři zákony. Jeden na zajištění těžby základních surovin, druhý na zajištění výroby obnovitelných zdrojů, třetí na reformu trhu, aby byl flexibilnější. V EU je to méně o dotacích a více o regulaci,“ shrnuje Peksa.

Evropská obdoba IRA nehrozí

Volkswagen by tedy podle něj nyní mohl čekat jedině na schválení těchto zákonů, které se ale ještě může protáhnout. Všechny tři zákony byly představeny Evropskou komisí v březnu, nyní jsou v legislativním procesu projednávání v Evropském parlamentu a v Radě EU.

Možnost, že by EU mohla poskytnout Volkswagenu podobnou formu podpory jako v zámoří, si neumí představit ani europoslanec Luděk Niedermayer. „Evropa není schopná poskytnout tak jednoduchou podporu jako Amerika. Podporu přes daňovou pobídku, jakou využila Amerika prostřednictvím IRA, nemůžeme jako EU využít. Nadnárodní firma, která funguje ve více zemích EU, by podporu přes daňovou pobídku nemohla převést do jiné země, pohybovala by se na hraně daňové legality,“ vysvětluje.

„My se v Evropě soustředíme na infrastrukturu a v této oblasti chceme podporovat investice. Typickým příkladem je Evropská vodíková páteř (European Hydrogen Backbone, EHB). Amerika se naopak jednoduše soustředí na podporu produkce, neřeší infrastrukturu. Když srovnáme Evropský Net Zero Act a americký IRA, tak americký systém bude zřejmě velmi nákladný, ale je jednodušší a efektivnější,“ připouští Niedermayer.

Přímou podporu v podobných případech mohou poskytnout jen samotné jednotlivé státy. Rozhodnutí o rozvolnění pravidel pro státní pomoc je pak v kompetenci Evropské komise.

Článek, jehož autorem je Lucie Sýkorová a který byl redakčně upraven, původně vyšel na serveru HlídacíPes.org.