Odchod Volkswagenu z Ruska se komplikuje. Koncern to bude stát miliardy, dotkne se to i Škody Auto

Válka na Ukrajině se stala pro celou řadu firem důvodem k odchodu z ruského trhu. Takzvaný exit chce ruský režim západním firmám pořádně osladit. Plně se to ukazuje na příkladu největší evropské automobilky Volkswagen, která má pod svými křídly i značku Škoda Auto, jejíž automobily byly v Rusku velmi populární.

Jen za loňský rok přišla mladoboleslavská škodovka o 17 miliard korun tím, že se prodeje na ruském trhu kvůli válce na Ukrajině zhroutily a celkově jí propadl provozní zisk o 42 procent. Podle Martina Jahna z představenstva Škoda Auto ruský trh s automobily v roce 2022 úplně zkolaboval. Do té doby byl přitom pro škodovku po Německu druhým největším exportním trhem.

Koncern měl v Rusku navíc dva výrobní závody. Ruská pobočka VW vyráběla auta v Kaluze a Nižném Novgorodu. Ty chtěla už loni odprodat, protože kvůli západním sankcím jsou obě fabriky zavřené a nevyrábějí. Hovořilo se o prodeji ruské skupině Avilon. K prodeji ale zatím nedošlo.

Koncernu Volkswagen navíc hrozí prodeje továren pod cenou. Pro srovnání, francouzská automobilka Renault prodala svůj většinový podíl v moskevském závodě AvtoVaz loni v květnu za jeden rubl moskevské radnici. Celkem to pro ni znamenalo finanční díru ve výši 2,3 miliardy eur (54 miliard korun).

Soudní spory za miliardy korun

Volkswagen by to mohlo stát ještě více než Renault kvůli dalším soudním tahanicím. Už v březnu ruský soud zmrazil německému koncernu veškerá aktiva v zemi. Podle informací Reuters ke zmrazení majetku společnosti došlo 17. března, ale 3. dubna byl tento příkaz zrušen. Celá skupina vyčíslila ztrátu za pozastavení výroby i dovozu aut na ruský trh ve výši dvou miliard eur (47 miliard korun).

Další soudní spor se rozhořel kvůli továrně v Nižním Novgorodu. Tam se Volkswagen podílel na výrobě automobilů GAZ, loni v srpnu ale smlouvu vypověděl. I proto automobilka GAZ požaduje uhrazení ztráty za vypovězení smlouvy ve výši 16 miliard rublů (4,2 miliardy korun).

VÍCE K TÉMATU:

Německá posedlost umělými palivy není nová. Na e-paliva sázel už Hitler

Novým trendem v autoprůmyslu jsou virtuální továrny. BMW už má digitální dvojče fabriky v Maďarsku

Ukrajinská byrokracie brání zabavení majetku ruských oligarchů

Nově chce GAZ další odškodnění ve výši 28,4 miliardy rublů (7,4 miliardy korun) za ukončení výroby ze strany Volkswagen Group a jeho odchodu ze země, která loni v únoru zaútočila na Ukrajinu. Druhá žaloba byla podána také u soudu v Nižním Novgorodu, kde továrna sídlí.

Samotné vedení Volkswagenu bylo po první žalobě od GAZu překvapeno, protože mělo dojít k ukončení partnerství „za vzájemně dohodnutých podmínek“. Koncern nicméně stále doufá, že se podaří úspěšně dotáhnout prodej jeho továren v Rusku „důvěryhodnému ruskému investorovi“.

Druhý montážní závod v Kaluze jižně od Moskvy přerušil provoz už loni v březnu. Montovaly se v něm také vozy Škoda Octavia a Škoda Rapid. Kapacita byla 225 tisíc vozidel ročně.

Odchod se komplikuje

Definitivní odchod z ruského trhu se německému obrovi z Wolfsburgu v Dolním Sasku komplikuje. Prodej jeho podílů musí schválit ruské vládní agentury.

Navíc VW ani příliš nedoufá v návrat. Už loni v říjnu jeden z manažerů ruské pobočky Volkswagenu v německém deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung prohlásil, že s protahováním válečného konfliktu na Ukrajině se pravděpodobnost toho, že by německá automobilka opět začala vyrábět auta v Rusku, výrazně snižuje.

Připomíná se také, že velkokapacitní montážní továrnu v Kaluze otevíral v roce 2009 tehdejší šéf VW Martin Winterkorn (v roce 2015 odstoupil kvůli kauze dieselgate) za přítomnosti ruského prezidenta Vladimira Putina, který na otevírací party přiletěl z Moskvy vrtulníkem.

Během přípitku se šampaňským si pochvaloval „vlasteneckou výrobu“, i když se zde později montovaly modely Tiguan a Polo, a také škodovácké Octavia a Rapid.

Po téměř 15 letech ruská expanze německému koncernu pořádně zhořkla a na oslavné projevy za zvuků bouchajícího šampaňského už nemá nikdo pomyšlení.

U řady zahraničních investorů, kteří pocházejí podle Kremlu z nepřátelských zemí, navíc panují obavy, že Rusko nakonec přikročí k zestátnění části strategicky důležitých aktiv. Západní sankce už loni fakticky paralyzovaly výrobu automobilů v Rusku, jež se meziročně propadla o 67 procent na 450 tisíc vozů ročně.