Německá posedlost umělými palivy není nová. Na e-paliva sázel už Hitler

Německá ekonomika je zřejmě posedlá výrobou „náhražek“, bylo tomu tak před sto lety a je i dnes. V historicky turbulentním 20. století se jednalo v případě benzinu o snahu minimalizovat závislost na dovozu ropných produktů. Poprvé k tomu došlo už na konci první světové války, kdy Británie začala blokovat německé císařství, aby jej donutila kapitulovat.

I proto němečtí chemici Franz Fischer a Hans Tropsch ve 20. letech minulého století vyvinuli takzvanou Fischer-Tropschovu syntézu. Oxid uhelnatý a vodík, případně metan, se za teploty 200 až 350 stupňů Celsia a pod vysokým tlakem přeměňují na kapalné uhlovodíky. Cíl je jednoduchý: nahradit přírodní ropu a její deriváty.

Později, během druhé světové války, nacistické Německo vyrábělo pro nenasytný wehrmacht benzin z uhlí ve velkém. Už v polovině roku 1942 Adolf Hitler varoval před tím, že jeho tankové divize a Luftwaffe mají neuvěřitelnou spotřebu pohonných hmot. Německo se chtělo dostat k ropným nalezištím na Kavkaze, po porážce u Stalingradu ale tento plán museli opustit. V té době z uhlí vyráběl koncern IG Farben až polovinu německé spotřeby benzinu.

Historie se opakuje

V současnosti se situace paradoxně opakuje. Největší evropská ekonomika se snaží zachránit spalovací motor (mimochodem rovněž německý vynález) sázkou na umělá paliva, která jsou takzvaně uhlíkově neutrální. Výrobu mají zajistit obnovitelné zdroje. Na tuto historickou paralelu upozornil web Politico.

Německá vláda před několika týdny dohodla v Bruselu zásadní výjimku pro konec osobních automobilů se spalovacím motorem po roce 2035. K tomuto datu má skončit prodej vozů se spalovacími motory. V případě syntetických paliv, takzvaných e-fuels či e-paliv, bude však možné tyto vozy i nadále prodávat.

Tentokrát se ale nebude používat „ekologicky závadné“ uhlí. Zdrojem se stane vodík vyráběný v ekologicky čistých elektrolyzérech (poháněný obnovitelnými zdroji) a k tomu se bude přidávat zachycený oxid uhličitý.

V konečné uhlíkové bilanci nedojde ke zvýšení uhlíkové stopy a takto vyrobené palivo dostane nálepku „uhlíkově neutrálního“ zdroje.

Umělá paliva i pro lodě a letadla

Němečtí politici umělá paliva považují za čistou alternativu k benzinu i naftě, která by se mohla masově rozšířit nejen v osobní dopravě. Využití by mohla nalézt i v nákladní automobilové, lodní nebo letecké přepravě.

Navíc by u Německa a potažmo i celé ekonomiky EU snížily e-fuels vysokou závislost na dovozu lithia, případně celých akumulátorů z komunistické Číny, která se stále více vymezuje vůči Západu.

Proti většímu rozšíření syntetických paliv bohužel hovoří výrobní náklady, které jsou podstatně vyšší než produkce pohonných hmot z ropy. Výrobní cena umělého benzinu se nyní pohybuje v přepočtu okolo sto korun za litr. Navíc s sebou nese další velké investice automobilového průmyslu do jejich výroby.

Nicméně historické paradoxy se opakují i v případě výroby syntetických paliv. Před válkou Hitlera uhranul rodák z Vratislavic nad Nisou Ferdinand Porsche. Ten pro nacisty zkonstruoval legendární lidové vozítko Volkswagen brouk. Nyní se automobilka Porsche (součást koncernu Volkswagen Group, pozn. red.) – pojmenovaná právě po Ferdinandovi – stala průkopníkem výroby syntetického benzinu.

Pilotní projekt v Chile

Loni v prosinci otevřela pilotní závod v Chile, kde využívá větrné turbíny pro výrobu vodíku. „Potenciál e-paliv je obrovský,“ zdůraznil při otevření závodu Michael Steiner, vedoucí výzkumu a vývoje Porsche.

Společnost zatím neplánuje vyrábět palivo v Německu, v budoucnu by ale severní Německo mohlo být místem, kde se bude zelený vodík pro umělá paliva vyrábět. Němci vedená lobbistická skupina eFuel Alliance doufá, že se umělá paliva rozšíří napříč různými sektory dopravy.

Stoupencem umělých paliv je i německý ministr financí a předseda liberální FDP Christian Lindner. Výrobu syntetických paliv hodlá podpořit daňovými pobídkami. „Bude to nějakou dobu trvat, než budeme mít tato auta na silnici s e-palivem v nádrži, ale pro lidi a podniky je důležité, aby e-paliva byla zdaněna méně než fosilní paliva,“ řekl.