Lithiová horečka je opět na scéně. Fiala podepsal dohodu v Sasku, otazníky zůstávají

„Jsme na prahu lithiové revoluce, protože využití lithia významně poroste a Evropa bude produkci kritických surovin na vlastním území intenzivně podporovat,“ tvrdil při nedávné cestě do Drážďan český premiér Petr Fiala (ODS).

Na ní podepsal se sousedním Saskem memorandum o spolupráci při produkci lithia a realizaci dalších strategických projektů. Jde především o přeshraniční „lithiovou spolupráci“ v oblasti severočeského Cínovce.

Celý proces potenciální těžby provází řadu otazníků, které se od poslední „lithiové horečky“ nevyřešily. Vzpomínáte si ještě, když byli ve vládě sociální demokraté a měli ve vládě menšího partnera, hnutí ANO s ministrem financí Andrejem Babišem?

Ten vsadil před volbami v roce 2017 vše na lithiovou kartu s tím, že pod Krušnými horami mají Češi uloženy dva biliony korun (hovořil o dvou tisících miliard) a nesmí se umožnit cizákům (Australanům), aby cenný kov pro výrobu akumulátorů vytěžili. I to mu pomohlo vyhrát volby, po kterých se stal premiérem.

Těžba lithia se odsouvá

I když v následujících letech Babiš opakovaně sliboval, že stát začne lithium těžit, nestalo se nic. Těžba žádaného kovu se stala stejně planým slibem jako ledová krytá aréna pro Martinu Sáblíkovou a další rychlobruslaře, napsal web Neovlivní. V říjnu 2021 Babiš těžbu lithia otevřel znovu, ale tentokrát prohrál volby s pětikoalicí, která vládne nyní.

Cinvaldit

Zdroj: Geomet

Těžba lehkého kovu nezbytného pro výrobu elektromobilů a produkce bateriových úložišť jsou ale natolik lákavé, že tomuto tématu neodolal ani „pravicový“ Fiala.

„Je to šance, jak přilákat do tohoto kraje nové investory, zlepšit životní úroveň a vytvořit tisíce pracovních míst. Z kdysi uhelného regionu máme šanci vytvořit centrum moderní energetiky, obnovitelných zdrojů,“ nadšeně hovořil na cestě do Drážďan.

Přípravou těžby je pověřena společnost Geomet, kterou většinově vlastní Severočeské doly patřící do Skupiny ČEZ. Studie proveditelnosti má být hotova do konce letošního roku. Přitom už v roce 2017 australská společnost European Metals Holdings (EMH) slibovala, že by s těžbou mohla začít v roce 2022 i ve spolupráci se společností Geomet. Do roku 2019 EMH v Geometu vlastnila většinový podíl, nyní jej ovládá polostátní ČEZ.

Australané měli postavit závod na zpracování oxidů lithia. Geolog Richard Pavlík z Geometu před šesti lety odhadoval zásoby lithia v ceně 12 miliard korun s tím, že o stovky miliard, nebo dokonce biliony korun se v žádném případě nemůže jednat.

Zisky by měla ale generovat hlavně výroba samotných akumulátorů, nikoliv těžba rudy. I podle Geometu je výnosnější produkce cínu a wolframu.

Otázka financování těžby

V současnosti ČEZ odhaduje, že by k těžbě mohlo dojít na přelomu let 2026 až 2027. Fiala se domnívá, že právě spolupráce se Saskem celý projekt uspíší. Místopředseda představenstva ČEZu Pavel Cyrani náklady odhadl na 15 miliard korun. Část má pokrýt dotace z Fondu spravedlivé transformace, zbytek by měly poskytnout komerční subjekty, jako jsou banky.

Překážkou těžby ale může být postoj dotčených obcí okolo Cínovce. ČEZ se snaží starostům vysvětlovat, že by těžba neměla ničit okolní krajinu, jako tomu bylo před rokem 1989. Ruda by se měla dobývat v hloubce 200 až 500 metrů pod povrchem, kde se má i částečně drtit. Zpracování rudy má probíhat v blízkosti místa těžby a kromě lithia by se měl získávat i cín a wolfram.

Česko disponuje podle odhadů až třemi procenty zásob lithia na celém světě, většina je právě v okolí Cínovce.

Hra o českou gigafactory

Ve hře je i vybudování gigafactory na místě hnědouhelné elektrárny Prunéřov I na Chomutovsku, která se nyní likviduje. O stavbu továrny na baterie má zájem německá automobilka Volkswagen, dosud se hovořilo o lokalitě Líně u Plzně. Fiala projekt podpořil s tím, že je zásadní pro rozvoj automobilového průmyslu v Česku.

Německá média Fialovo nadšení a zájem o společnou těžbu lithia příliš nezaujalo. Saský úřad premiéra Michaela Kretschmera přinesl pouze obecnou zprávu o podepsání memoranda s českým premiérem s důrazem na rozvoj spolupráce v oblasti vědy a výzkumu, ochrany klimatu a podnikání.

„Sasko a Česká republika jsou silnými partnery ve výzkumu a vědě. Memorandum pro nás vytváří důležitý rámec, s nímž můžeme společně řešit projekty strategického významu, které budou formovat naše regiony v příštích letech. Společnými nápady chceme z našich regionů vytvořit moderní lokality atraktivní pro odborníky a investory,“ uvedl Kretschmer.

Fiala pak během konání vědecké konference v Drážďanech s názvem Building Bridges for the Next Generations doplnil, že věda a výzkum jsou skvělou příležitostí na budování mostů mezi Českem a Německem.

„Na naší společné hranici je významné naleziště lithia, největší evropské naleziště. Je to kov, který má zásadní význam pro budoucnost elektromobility, při výrobě baterií, při zajištění naší nezávislosti. Naším společným zájmem je, abychom toho dokázali rychle využít. A právě to nám podepsané memorandum umožní,“ řekl.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr