Zamíří Česko mezi velmoci v těžbě lithia? Zásoby na to má

Před pár desítkami let bylo považováno za odpad. Ještě před pár lety ho laická veřejnost znala hlavně z farmaceutického průmyslu, kde se používalo jako antidepresivum. Nyní je surovinou budoucnosti. Řeč je o lithiu.

V posledních letech s rozvojem elektromobilů a bateriových úložišť se vytváří zcela nový trh, do kterého může významnou měrou zasáhnout také Česká republika.

Čtyřicet, nebo stovky let?

Americká agentura pro geologický průzkum odhadla objem celosvětově vytěžitelného lithia na 13,5 milionu tun. Na světě se však nachází ještě minimálně 26 milionů tun, které by se aktuálně buď nevyplatilo těžit, nebo je těžba zatím nedostupná.

GRAF: Vývoj ceny lithia
Za posledních pět let, v dolarech

Zdroj: TradingView.com

Existují také odhady, na jakou dobu vystačí zásoby lithia, ale jejich výsledky se mnohdy značně liší. Některé odhady mluví o tom, že by se zásoby mohly vyčerpat za 40 let, jiné uvádějí dokonce i několik set let.

Dle studie Deutsche Bank se očekává nárůst celosvětové poptávky od roku 2025 o tři procenta na 535 tisíc tun uhličitanu lithného.

Česko po boku lithiových velmocí?

Největšími producenty lithia jsou aktuálně Chile, Čína, Argentina či Austrálie. V Chile se lithium získává z roztoků na solných pláních. V Číně se nachází více než pětina celosvětových zásob, Argentina vlastní 14 procent a Austrálie 11 procent světových zásob.

GRAF: Hlavní producenti lithia
Od roku 2011 do roku 2016, objem těžby je v tunách.

Zdroj: US Geological Survey

V České republice jsou tři naleziště lithia. Největší zásoby najdeme v Krušných horách v okolí Cínovce. Tam by se mohlo nacházet až 1,5 milionu tun, což odpovídá přibližně třem procentům světových zásob.

V Česku máme největší zásoby lithia z celé Evropské unie. Další naleziště jsou v lokalitě Krásno u Horního Slavkova a v Potůčkách.

Objevily se také spekulace, že velké zásoby by mohly do České republiky přilákat dokonce Elona Muska a jeho Teslu, která by zde mohla postavit továrnu.

VÍCE K TÉMATU ZDE:

Největší továrna roste v Nevadě. Mohla by vyrůst i v Česku?

Elektropokrok nezastavíš. Gigafactory už chrlí nejvíc baterií na světě

Lithium z Česka? Už v roce 2018

Společnost Cínovecká deponie, která spadá pod investiční skupinu RSJ Karla Janečka, je zatím v těžbě této suroviny nejdál. V říjnu minulého roku firma získala od báňského úřadu poslední nutné povolení k těžbě, jež by mohla odstartovat už v příštím roce.

V tomto případě půjde o povrchovou těžbu z odkaliště, které zde zbylo po těžbě cínu. Těžba probíhá pomocí separace lithných slíd z již vytěžené suroviny skladované na odkališti. Pak se ze slíd pomocí hydrometalurgického zpracování získává uhličitan lithný.

Doba těžby se odhaduje na přibližně pět let a dle povolení smí Cínovecká deponie na odkališti vytěžit 680 tisíc tun suroviny. Z té by se následně mělo získat přibližně 11 130 tun uhličitanu lithného a následnou úpravou 2 100 tun finálního elementárního kovového lithia.

RSJ se netají tím, že je pro ni Cínovecká deponie především finanční investicí a že plán skupiny je v první řadě společnost i s těžebními právy za odpovídající nabídku prodat.

Nebrání se však ani vstupu strategického investora, a pokud by se nenašel vhodný partner či kupce, je dokonce připravena sama separovat slídu a následně ji prodávat. Sám Karel Janeček přiznal, že toho o lithiu příliš neví. O investici skupiny se dozvěděl až z médií. Svou pozornost a čas prý věnuje spíše vlastním projektům, které mají dopomoci k nápravě společnosti.

Australané chtějí do hloubky

Mnohem větším a komplikovanějším projektem se zabývá společnost Geomet, která spadá pod australský European Metals Holding. V tomto případě by se lithium těžilo pomocí hlubinných vrtů. Australané v Česku už investovali desítky milionů a počet průzkumných vrtů dosahuje několika desítek.

Česká vláda však naznačila, že má zájem na tom, aby se lithium v České republice vytěžené tady také zpracovávalo. Zkrátka aby byla přidaná hodnota pro českou ekonomiku co největší. Australská společnost je celkem otevřená možným variantám.

Nabízí například, že by český stát do projektu vstoupil kapitálově, či další možnosti spolupráce. V tomto případě by mohla připadat v úvahu účast státní těžařské společnosti Diamo. Ta má již zkušenosti s těžbou ve spolupráci s jinou australskou společností.

GRAF: Vývoj celosvětové spotřeby lithia
Od roku 2008 do roku 2016, v tunách

Zdroj: Roskill

Lithium k volbám

I lithium se stalo součástí předvolebního boje. Andrej Babiš na toto téma prohlásil: „To, že někdo investoval pár desítek milionů do nějakých vrtů, ještě neznamená, že má vytěžit naše nerostné bohatství za 80 miliard dolarů.“

Předseda KSČM Vojtěch Filip to okomentoval: „Předpokládám, že to ti poslanci, kteří nastoupí po volbách, nepovolí.“ Dle Andreje Babiše by v takovém případě ani vláda nekompenzovala náklady na průzkum.

Podle šéfa hnutí ANO a bývalého ministra financí je to „riziko podnikání – české firmy také dělaly v Rusku nějaké průzkumné vrty, a když nic nenašly nebo nedostaly licenci, měly smůlu“.

Pokud by skutečně došlo na slova Andreje Babiše, pro renomé České republiky mezi zahraničními investory by to nebylo nic pozitivního.

Generální ředitel firmy Geomet Richard Pavlík však situaci okomentoval slovy, že žádný stát ve vyspělém světě neprovádí geologický průzkum výhradních ložisek na vlastní náklady, ale svěřuje jej soukromým subjektům a má k tomu platnými zákony stanovenou legislativní proceduru.

Australské budou i srbské doly

Lithium by se nově mělo začít těžit také v Srbsku. Na konci července podepsala srbská vláda memorandum o těžbě, kterou v zemi realizuje další australská společnost Rio Tinto.

Memorandum se týkalo urychlení těžby, jež by měla začít nejspíše po roce 2023. V Srbsku by se měl těžit jadarit, který obsahuje boritan a právě lithium.

Nadnárodní těžební gigant Rio Tinto, jenž je producentem hlavně železné rudy a mědi, naleziště v údolí řeky Jadaru na západě Srbska objevil v roce 2004 a investoval do něj již 90 milionů dolarů.

Srbská vláda se k těžbě staví velmi pozitivně a dle ministra energetiky bude mít zásadní význam pro rozvoj celé země. Podle odhadů by Srbsko mělo obsahovat přes 130 milionů tun jadaritu.

Uvidíme tedy, zda evropskou „lithiovou šanci“ využijí lépe Srbové, nebo Češi.