Hrozba pro rok 2018 KLDR. Jak jsou na tom Severokorejci ekonomicky?

Pokud by někdo hledal skutečné místo, které je nejbližší státu z dystopického Orwellova románu 1984, většinu lidí by zcela jistě napadla Severní Korea neboli Korejská lidově demokratická republika (KLDR).

O ekonomickém vývoji země toho nelze příliš mnoho říci, už jen kvůli tomu, že KLDR žádné statistiky oficiálně nevydává. Tedy snad kromě propagandistických informací o tom, jak země díky vůdci vzkvétá i přes snahy Američanů ji rozvrátit.

Ekonomickým růstem KLDR se však zabývá jihokorejská centrální banka. Jak moc jsou tyto údaje přesné, nelze s určitostí říci, avšak jen těžko bude mít nějaká země o ekonomickém růstu KLDR přesnější informace než právě Jižní Korea.

GRAF: Vývoj růstu severokorejského HDP
Za posledních deset let, v procentech

Zdroj: Tradingeconomics.com

Podle jihokorejské centrální banky se v minulém roce zvýšil severokorejský HDP o 3,9 procenta a země tak dosáhla nejvyššího růstu od roku 1999, kdy vykázala růst 6,1 procenta.

Závislost na Číně

Poměrně vysokého růstu dosáhla země navzdory mezinárodním ekonomickým sankcím za svůj jaderný program. Jedním z mála jejích spojenců je stále Čína. I když i té se alespoň naoko nelíbily loňské severokorejské testy balistických střel, a tak její podpora částečně ochabuje.

Nicméně mezinárodní obchod s Čínou má největší zásluhu na tom, že vývoz KLDR v roce 2016 meziročně vzrostl o 4,6 procenta, což je nejvyšší růst od roku 2013, kdy se zvýšil o 11,8 procenta.

Nebývale vysoký růst HDP má hned několik důvodů. Jedním z nich je nízká srovnávací základna z předchozího roku, protože za rok 2015 HDP poklesl o 1,1 procenta z důvodu sucha a klesajících cen komodit.

Dalším důvodem byl rostoucí těžařský a energetický průmysl, který jde ruku v ruce s výrazným nárůstem zbrojního raketového a jaderného programu. Ten může ještě výrazněji ovlivnit HDP také za rok 2017.

GRAF: Státy s nejvyššími výdaji na armádu
Jde o srovnání za rok 2016, v procentech HDP.

Zdroj: SPIR

Nedostatek potravin je běžný

Přesto však Severní Korea patří mezi nejchudší a nejvíce zbídačené země na světě. To dokazují například noční záběry z družic, na kterých je v místě Severní Koreje černočerná tma.

Pohled na Severní Koreu v noci z družice. Je patrné, že jediným místem, kde se v noci svítí, je Pchjongjang a okolí. Zdroj: Imgur.com

Tajemstvím není ani to, že v zemi trpí podstatná část obyvatel nedostatkem potravin a podvýživou. V devadesátých letech zde během hladomoru zemřelo několik set tisíc obyvatel. Dalším důkazem špatného stavu obyvatel může být událost z nedávné doby, kdy se severokorejskému vojákovi podařilo dostat se za hranice a postřelený se doplazil až na území Jižní Koreje.

Přestože podle oblečení tento voják patřil do vyšší vrstvy, jeho tělo bylo plné cizopasníků. V zemi se totiž jako hnojivo používají lidské výkaly. Cizopasníci či paraziti se poté dostávají do zeleniny, bez následné tepelné úpravy do lidského těla a tak stále dokola.

Armáda mít peníze musí

V čem je ale Severní Korea bezkonkurenční, jsou výdaje na armádu. I když se nejedná o oficiální statistiky, odhaduje se, že výdaje na armádu jsou přibližně 22 procent celého HDP (2016).

Vzhledem k tomu, že má země takto vysoké výdaje na obranu, je samozřejmé, že se musí ušetřit jinde, což jen prohlubuje bídu země. Vojenské výdaje se podle prohlášení lídra Kim Čong-una mají letos zvýšit o dalších sedm procent.

KLDR například nyní provádí modernizaci svých obrněných vozidel. Probíhá plošná výměna starých sovětských tanků T-54 a T-55 za novější tanky Chonma-Ho a Songun-Ho.

I když země disponuje nesmírnou dělostřeleckou silou, její největší zbraní může být pozemní pěchota, která by právě za podpory dělostřelectva mohla zkomplikovat a ohrozit životy lidí značné části sousední Jižní Koreje.

Odhaduje se, že Severokorejci disponují až 1,2 milionu aktivních vojáků, přičemž přibližně pětinu tvoří ženy. A dalších šest milionů vojáků je připraveno v záloze. Ženy chodí do armády většinou na sedm let, muži minimálně na deset. Tanků pak má armáda k dispozici 4,5 tisíce a k tomu vlastní dalších 2,5 tisíce kusů obrněných vozidel.

Hrozba jménem chemické zbraně

Podle odborníků (např. respektovaný server 38 North) země již několik desítek let vyvíjí chemické zbraně. Těch má k dispozici podle odhadů několik desítek tisíc tun, které si nenechává jen pro sebe. Od devadesátých let minulého století údajně KLDR dodala chemické zbraně či chemické zbrojní technologie Egyptu, Íránu, Libyi a Sýrii.

Kromě toho má velmi pravděpodobně také dostatek plutonia na výrobu několika jaderných zbraní, nicméně donedávna měla potíže právě s jejich nosiči. Testy z loňského roku však poukázaly na to, že v tomto ohledu dělá armáda obří pokroky.

I když je jejich technika zastaralá, včetně poměrně silného námořnictva i letectva, dle odborníků je silně bojeschopná a zvládla by odolávat poměrně dlouho.

GRAF: Vývoj průměrných globálních výdajů na vojenské účely
Od roku 1986 do roku 2016, v procentech k HDP.

Zdroj: SPIR

Čínská trpělivost

Otázka je, jak to bude dále s podporou Číny, protože i té už dochází trpělivost. Také hlavní obchodní partner schvaluje sankce USA, OSN a EU. Poslední sankce byly přijaty před Vánocemi po další ze série testů balistických raket.

Čína se snaží tlačit na Koreu, aby upustila od dalších testů raket či jaderných zbraní. Tento celkem rozumný postoj Pekingu vyústil v pokles vzájemného obchodu. Čína do Severní Koreje přestala již v listopadu dodávat ropné produkty a přestala od ní odebírat uhlí, železnou rudu či olovo.

Sankce na dovoz ropných produktů ze strany OSN však byly zavedeny až před Vánocemi. Dle některých odborníků se Čína snaží být zadobře se zbytkem světa pouze naoko a tajně dodává do Severní Koreje nemalé množství surové ropy denně. Tyto statistiky totiž Čína oficiálně nevydává. A surovou ropu do země dodává údajně i Rusko.

Hrozba roku

Ať je to, jak chce, Severní Korea zůstává jedním z globálních rizik letošního roku. A to i v souvislosti s blížícími se zimními olympijskými hrami, které proběhnou v jihokorejském Pchjongčchangu.

Důvodem je pokračující vývoj jaderných zbraní a také obavy z kybernetických útoků, které přibývají.

Nicméně lze očekávat, že jádro sporů se Západem půjde hlavně po ose KLDR–USA. Ostatně Kim Čong-un ve svém novoročním projevu Americe vzkázal, že má na svém stolku „červené tlačítko, které může jaderné zbraně odpálit, a že dokáže zasáhnout jakékoli místo v USA“.