Šéf amerického Fedu J. Powell zůstává tajemný, pokud jde o odpověď na to, jak jeho instituce zareaguje na zvyšování dovozních cel a tím nevyhnutelně vyšší inflaci. I po pravidelném půlročním hodnocení ekonomiky v americkém Senátu můžeme konstatovat, že Fed zůstává v módu „počkáme a uvidíme“.
Každopádně více se o reakci Fedu na vyšší cla dozvíme na jeho příštím zasedání v březnu. Tam se centrální bankéři budou muset vytasit s novou prognózou, kde by již dopad cel mohl být vidět (byť na straně nových “celních nápadů” je situace velmi volatilní).
Prozatím si nutno vystačit s dosavadním výzkumem americké centrální banky, který se zkušeností z roku 2018, doporučuje vedení Fedu na vyšší cla nereagovat.
Inflace „nesmí“ zlobit
“Přehlížení” vyšší cel ovšem stojí na jednom základním předpokladu. A to, že (dočasně) vyšší inflace se nepromítne do dlouhodobých inflačních očekávání. V tomto kontextu považujeme za důležité, že Powell v Senátu nyní uvedl, že inflační očekávání jsou dobře ukotvena (ke dvouprocentnímu cíli).
Do březnového zasedání však uplyne relativně dost vody, takže Fed se musí soustředit na příchozí data. A první příděl přijde brzy, s tím, jakmile vyjdou na světlo data o americká spotřebitelské inflaci (index CPI) za měsíc leden.
Naše očekávání máme nastavena blízko konsensu, kdy obdobně jako trh počítáme s tím, že inflace v meziročním srovnání stagnovala. Detaily inflace však vidíme možná trochu odlišně. Jádrová inflace totiž může být dokonce o desetinku nižší, díky nižším inflačním tlakům ze strany nájemného. Naopak v celkové inflaci mohou “zlobit” vyšší ceny potravin (zejména vejce a navazující polotovary)…