Mohlo by vás také zajímat
Bitcoin v rezervách ČNB: Zápis do dějin finančnictví, odvážný krok, šílenství, hodnotí odborníci Michlův záměr
Libor Akrman 31. ledna 2025Guvernér České národní banky Aleš Michl chce nejznámější kryptoměnu - bitcoin začlenit do devizových rezerv centrální banky. Chce o tom…
Michl chce do ČNB bitcoin. K užitku je centrální bance asi jako zlato
Jan Berka 29. ledna 2025Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl předloží bankovní radě plán investic do bitcoinu. Pokud bude schválen, mohly by bitcoiny…
Život umělce nebyl nikdy snadný. Není ani dnes
Redakce 29. ledna 2025Umělci žijí kreativní, svobodný život plný různých možností, jak vyjádřit své myšlenky a názory prostřednictvím umění. Co otázka živobytí? Rozlučte…
- KOMENTÁŘ
Proč bitcoin stále ještě dává smysl a stojí za pozornost investorů
Když jsem poprvé slyšel o bitcoinu, psal se rok 2013. Jeho cena tehdy vzrostla během několika měsíců na desetinásobek a překonala hladinu 1 000 dolarů, což logicky přineslo obrovskou mediální pozornost. V té době a ještě dlouho poté jsem celý svět kryptoměn považoval za krátkodobý výstřelek, hračku pro programátory a technologické nadšence, která nikdy nebude mít reálné uplatnění. V poslední době jsem však změnil názor.

Jedním z hlavních hybatelů změny mého pohledu na bitcoin je politika centrálních bank. Ty v letošním roce navzdory očekávání přistoupily k opětovnému snižování sazeb.
Pohled do historie |
Po splasknutí své bubliny z roku 2013 upadl bitcoin na několik let v zapomnění. Na cenu 1 000 dolarů znovu dosáhl až na začátku roku 2017, který byl pro celé odvětví přelomový. Právě v tomto roce o kryptoměnách totiž slyšel úplně každý, bitcoin zachvátila doslova mánie podobná holandské tulipánové horečce. V závěru roku se bitcoin obchodoval za bezmála 20 000 dolarů a stal se tak oblíbeným tématem vánočních večírků. Jen málokdo tehdy tušil, že v roce 2018 nejpopulárnější kryptoměna zaznamená propad o přibližně 75 procent. Letos však bitcoin opět nabral růstový apetit a alespoň částečně umazal loňské ztráty. |
Evropská centrální banka (ECB) znovu spouští kvantitativní uvolňování, zatímco americký Fed ze strachu z recese pumpuje peníze do ekonomiky prostřednictvím snižování sazeb.
Normalizace měnových politik je tak v nedohlednu. To pochopitelně vede k nárůstu cen většiny finančních aktiv.
Světové akcie tak opět překonávají historická maxima, zatímco z bezpečných státních dluhopisů se kvůli pokřivení trhu nákupy centrálních bank stala v podstatě neinvestovatelná třída aktiv.
To je podhoubí příklonu investorů k alternativním investicím, mezi které lze řadit i kryptoměny.
Chybějící reálná hodnota
Odpůrci bitcoinu mu často vyčítají chybějící fundamentální hodnotu. Vždyť jde jen o bezcenný kus počítačového kódu, který může mít nějakou cenu jen v komunitě počítačových geeků.
To samé bychom však mohli s trochou odvahy tvrdit i o klasických měnách, které každodenně používáme. Vždyť i hodnota koruny, dolaru nebo somálského šilinku je založena pouze na důvěře v to, že v budoucnu bude možné danou měnu směnit za nějaké zboží či službu.
Na stejném principu funguje i bitcoin. Na rozdíl od tzv. fiat měn, jejichž používání je vynuceno zákonem, jsou však kryptoměny svými uživateli drženy zcela dobrovolně.
Přednost bitcoinu je tak právě v obrovské uživatelské základně. Podle odhadů bitcoinovou peněženkou disponuje celosvětově 42 milionů uživatelů, z nichž by mělo být hned 27 milionů Američanů. Podle kryptoměnové burzy Coinbase tak nějaký ten bitcoin vlastní hned devět procent obyvatel USA.
GRAF: Vývoj počtu lidí, kteří disponují bitcoinovou peněženkou
Od roku 2016 do současnosti, čtvrtletní údaje v mil. uživatelů
Zdroj: statista.com
Právě největší uživatelská základna je rozhodujícím faktorem pro to, aby bitcoin mohl v budoucnu uspět před dalšími doslova tisíci ostatními virtuálními měnami.
Celé odvětví z logiky věci musí čekat konsolidace a naprostá většina kryptoměn upadne v zapomnění. Bitcoin však má našlápnuto k tomu, aby se na výsluní udržel dlouhodobě.
Decentralizovaná deflační měna
Skvělou vlastností bitcoinu je jeho oddělenost od státního aparátu. Hodnotu koruny může ovlivnit rozhodnutí několika centrálních bankéřů, jak jsme toho ostatně byli svědky na vlastní kůži v případě devizových intervencí.
Oproti tomu bitcoin je plně decentralizovaná měna, která je ze své podstaty navíc deflační. Již nyní je vytěženo přibližně 86 procent celkové nabídky, která je omezena na finální počet 21 milionů mincí.
GRAF: Vývoj nabídky bitcoinů a inflace
Od roku 2009 do roku 2040 (od roku 2019 jde o odhad), objem bitcoinů je v milionech, inflace v procentech.
Zdroj: hackernoon.com
Bitcoin zároveň nemůže být násilně exekuován ze strany státu, neboť jeho používání je do velké míry anonymní. Nemůže být ani jednoduše zakázán, bitcoinovou síť totiž udržují statisíce počítačů po celém světě, které nelze lusknutím prstu vypnout.
Navíc pokud se o to státy nepokusily během prvních deseti let existence bitcoinu, zřejmě o to nebudou usilovat ani nyní, když se uživatelská základna tak rozrostla. Centrálním bankéřům však kryptoměny musí silně pít krev, berou jim totiž z rukou privilegium monopolní kontroly nad používanými měnami.
Nový platební systém? Pravděpodobně ne
Nemyslím si však, že má bitcoin alespoň v dohledné době potenciál stát se použitelným platebním nástrojem. Na to je práce s ním příliš komplikovaná a drahá.
Navíc má proti sobě extrémně silného konkurenta, alespoň v rámci vyspělého světa. Současné platební systémy totiž po uživatelské stránce fungují naprosto skvěle. Díky rozmachu karet, mobilního bankovnictví a okamžitých plateb skutečně není důvod, proč bitcoin používat na denní bázi.
A pokud centrální bankéři svými kroky nerozpoutají vysokou inflaci či nenaruší důvěru v současný systém, důvod k přechodu na virtuální měny zkrátka neexistuje. To však není důvod si myslet, že jde o nesmyslnou technologii.
VÍCE K TÉMATU:
Je cosi shnilého na finančních trzích? Zlato i bitcoin citelně zdražují
Bitcoin přinese podobný přechod jako z feudalismu do demokracie, věští expert
Proč bitcoin nemá budoucnost? V několika jasných argumentech
Zlatá paralela
Bitcoin by se mohl spíše stát digitálním zlatem, jak mu s oblibou jeho příznivci přezdívají. Zlato také nepoužíváme v rámci každodenních transakcí, slouží však jako dlouhodobý uchovatel hodnoty i přes to, že jeho cenový vývoj rozhodně nevykazuje prvky dokonalé stability.
Zlato navíc sdílí společně s bitcoinem řadu vlastností, ať už jde o jeho omezenou nabídku, či fakt, že jeho cena je založena spíše na důvěře v jeho hodnotu, nikoliv na reálném užití.
Podle posledních statistik bylo do konce roku 2017 vytěženo přibližně 190 tisíc tun zlata, což by při současné ceně okolo 1 500 dolarů za unci znamenalo tržní kapitalizaci veškerého zlata na úrovni zhruba 9 000 miliard dolarů.
Oproti tomu je bitcoin s kapitalizací přibližně 160 miliard dolarů takřka bezvýznamným trpaslíkem. Pokud by se celková kapitalizace bitcoinu dostala jen na desetinu hodnoty veškerého zlata, tedy na 900 miliard dolarů, implikovalo by to cenu jednoho bitcoinu na úrovni 50 000 dolarů.
To je zhruba pětinásobek současného kurzu. Prostor k růstu je tak navzdory historickému vývoji stále velký.
Enormní výnosový potenciál
To nás posouvá k hlavnímu důvodu, proč stojí za úvahu zaspekulovat si na cenu bitcoinu. Potenciální výnos na horizontu pouhých několika let je totiž ve srovnání s ostatními klasickými aktivy enormní.
Při pohledu na historický vývoj by nárůst ceny na několikanásobek současných úrovní překvapil jen málokoho. Stejně tak je však zcela reálným scénářem i výrazný propad kurzu bitcoinu na zlomek dnešní ceny.
Potenciál zhodnocení v řádu vysokých stovek (teoreticky i tisíců) procent však dle mého názoru stojí i za riziko prakticky stoprocentní ztráty vloženého kapitálu. Risk/reward ratio je v tomto případě jednoznačně na straně investorů, tedy lépe řečeno spekulantů.
Hrajte si jen s penězi, které můžete ztratit
Bitcoin tak rozhodně nepovažuji za nesmysl, naopak si myslím, že jeho cena může vzrůst na mnohonásobek dnešní hodnoty. Bitcoin může být zároveň alespoň částečným útěkem ze světa záporných úrokových sazeb a masivního tištění peněz centrálními bankami.
Tímto však nikoho nenabádám, aby do něj vložil výraznou část svého investičního majetku. Jde totiž o vysoce spekulativní aktivum, do kterého by měl každý investovat jen ty peníze, které může s klidným spaním postrádat.
Stále je však možné participovat na růstu jeho popularity, vždyť na jednoho obyvatele planety připadá aktuálně pouhých 0,0023 bitcoinu, což je ekvivalent necelých 500 korun.
Kdyby se tato virtuální měna výrazněji rozšířila, její cena by se musela pohybovat výrazněji výše než dnes. Schválně, kolik bitcoinů vlastníte vy?
Ta decentralizace a inflace mi přijde lépe vysvětlená tady: https://medium.com/@kryptomeny/co-je-bitcoin-854032558af7 – píšete to moc „odborně“ 🙂 Nic ve zlém.