Mohlo by vás také zajímat
Co brání koruně v dalším posilování, když jí ČNB i domácí makrostatistiky jdou na ruku?
Jan Bureš 20. října 2021Jedním problémem je vývoj evropského průmyslu. Vážnějším problémem pro korunu je však růst globálních inflačních tlaků, které tlačí vzhůru dolarové sazby a posilují…
Jak vysoko požene ČNB úrokové sazby?
Jan Bureš 15. října 2021Guvernér Rusnok v posledních komentářích zdůraznil, že na dnešní inflaci je třeba reagovat tak, aby se v Česku nezabydlela natrvalo. Co to znamená…
Jako houby po dešti. Stoupající inflace volá po dalším zvýšení sazeb
Jan Bureš 12. října 2021Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku potřetí za sebou výrazně zrychlil. V září inflace stoupla na 4,9 procenta, což je o 0,8 procentního…
- Komentář
Do nového roku půjde Česko s novým dluhem. Tedy alespoň dle plánu MF
Česko, respektive Ministerstvo financí bude v novém roce shánět možná více než 350 miliard korun. Musí splácet dluhy vycházející z dluhopisů a pokladničních poukázek. Co to znamená, rozebírá v komentáři analytik Petr Dufek.
Těsně před vánočními svátky konečně spatřila světlo světa tolik očekávaná Strategie financování a řízení státního dluhu ČR na rok 2018. Podle ní bude Ministerstvo financí ČR potřebovat v příštím roce sehnat na finančních trzích až 352 miliard korun.
Tato úctyhodná částka má především pokrýt státní dluhopisy a pokladniční poukázky splatné právě v roce 2018, stejně jako vykrýt i plánovaný schodek rozpočtu ve výši -50 miliard korun.
GRAF: Vývoj bilance státního rozpočtu
Od roku 1993 do roku 2020, v mld. Kč.
Pozn.: pro roky 2019 a 2020 jde o výhledově plánované schodky
Zdroj: MF ČR
Většinu peněz si chce MF obstarat na českém dluhopisovém trhu, konkrétně emisemi delších cenných papírů, nicméně připouští možnost vydání nového bondu na zahraničních trzích, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Tedy srozumitelně, pokud bude zahraniční emise včetně nákladů na řízení měnového rizika výhodnější.
To není rozhodně až tak od věci, když vezmeme v úvahu, že se MF chce vlastně posunout k delšímu konci křivky a směřovat k prodloužení splatnosti státního dluhu.
Zvlášť když stále deklaruje svůj střednědobý cíl pro průměrnou splatnost dluhu na šest let, zatímco na konci třetího čtvrtletí letošního roku se už snížila pod pět let.
Dluhopisové náklady státu porostou
V situaci, kdy dluhopisové výnosy na tuzemském trhu výrazně poskočily oproti době příjemným časům kurzového režimu, bude třeba počítat i s vyššími náklady takové politiky.
Necelou polovinu státních dluhopisů však drží nerezidenti, pro které jsou prozatím vhodnou alternativou pro umístění jejich volných korun získaných mj. v době intervencí.
Jenže tyto investory zřejmě spíše zajímají kratší papíry, které brzy maturují (vyprší jejich splatnost, pozn. red.) a dávají jim možnost volby odchodu z českého trhu třeba v době očekávaného konce evropského QE.
|
UŽ JSTE SI OBJEDNALI?
|
|
|
Nemluvě o tom, že ČNB už dvakrát zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu a hovoří o dalším růstu sazeb, dokonce až na téměř tři procenta ve dvouletém horizontu, což dluhopisový trh rovněž nenechá netečným.
Šestiletka na dohled
Nakonec je ovšem třeba dodat, že MF možná ani nebude potřebovat získat celých 352 miliard korun, pokud se bude hospodaření státního rozpočtu vyvíjet lépe.
Anebo pokud se mu podaří zapojit do financování potřeb státu v rámci státní pokladny ještě více subjektů. Takže určitou, a rozhodně ne mizivou flexibilitu má.
Nicméně je otázkou, jak se mu podaří poprat se s šestiletým střednědobým cílem splatnosti státního dluhu.