Mohlo by vás také zajímat
Přehlížený a nepříjemný důsledek devastace přírody: omezí vývoj nových léků
František Novák 26. října 2020Vymírání divokých rostlin a hub povede k tomu, že bude ohrožen vývoj léků nejen proti covidu, ale také rakovině nebo bolesti. Na světě je 60 tisíc druhů rostlin a hub,…
Václav Durďák (Čokoládovny Janek): Malé čokoládovny teď zažívají v Česku velký boom
Libor Akrman 21. října 2020Kvalitní ručně vyráběná čokoláda a pralinky z přírodních surovin považuje Václav Durďák za největší devízu Čokoládovny Janek z Uherského Brodu. „Pod rukama nám prošlo za ty roky statisíce pralinek, to…
Pod taktovkou algoritmů aneb v prezidentské kampani v USA budou hrát ještě větší roli sociální sítě
Althea Spinozzi 30. září 2020V nadcházejících amerických volbách budou hrát sociální sítě ústřední roli. Obzvláště v této době lidé tráví stále více času online než kdykoliv dříve. Informace, které se k voličům prostřednictvím těchto platforem dostávají, jsou…
- Komentář
Do nového roku půjde Česko s novým dluhem. Tedy alespoň dle plánu MF
Česko, respektive Ministerstvo financí bude v novém roce shánět možná více než 350 miliard korun. Musí splácet dluhy vycházející z dluhopisů a pokladničních poukázek. Co to znamená, rozebírá v komentáři analytik Petr Dufek.
Těsně před vánočními svátky konečně spatřila světlo světa tolik očekávaná Strategie financování a řízení státního dluhu ČR na rok 2018. Podle ní bude Ministerstvo financí ČR potřebovat v příštím roce sehnat na finančních trzích až 352 miliard korun.
Tato úctyhodná částka má především pokrýt státní dluhopisy a pokladniční poukázky splatné právě v roce 2018, stejně jako vykrýt i plánovaný schodek rozpočtu ve výši -50 miliard korun.
GRAF: Vývoj bilance státního rozpočtu
Od roku 1993 do roku 2020, v mld. Kč.
Pozn.: pro roky 2019 a 2020 jde o výhledově plánované schodky
Zdroj: MF ČR
Většinu peněz si chce MF obstarat na českém dluhopisovém trhu, konkrétně emisemi delších cenných papírů, nicméně připouští možnost vydání nového bondu na zahraničních trzích, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Tedy srozumitelně, pokud bude zahraniční emise včetně nákladů na řízení měnového rizika výhodnější.
To není rozhodně až tak od věci, když vezmeme v úvahu, že se MF chce vlastně posunout k delšímu konci křivky a směřovat k prodloužení splatnosti státního dluhu.
Zvlášť když stále deklaruje svůj střednědobý cíl pro průměrnou splatnost dluhu na šest let, zatímco na konci třetího čtvrtletí letošního roku se už snížila pod pět let.
Dluhopisové náklady státu porostou
V situaci, kdy dluhopisové výnosy na tuzemském trhu výrazně poskočily oproti době příjemným časům kurzového režimu, bude třeba počítat i s vyššími náklady takové politiky.
Necelou polovinu státních dluhopisů však drží nerezidenti, pro které jsou prozatím vhodnou alternativou pro umístění jejich volných korun získaných mj. v době intervencí.
Jenže tyto investory zřejmě spíše zajímají kratší papíry, které brzy maturují (vyprší jejich splatnost, pozn. red.) a dávají jim možnost volby odchodu z českého trhu třeba v době očekávaného konce evropského QE.
|
UŽ JSTE SI OBJEDNALI?
|
|
|
Nemluvě o tom, že ČNB už dvakrát zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu a hovoří o dalším růstu sazeb, dokonce až na téměř tři procenta ve dvouletém horizontu, což dluhopisový trh rovněž nenechá netečným.
Šestiletka na dohled
Nakonec je ovšem třeba dodat, že MF možná ani nebude potřebovat získat celých 352 miliard korun, pokud se bude hospodaření státního rozpočtu vyvíjet lépe.
Anebo pokud se mu podaří zapojit do financování potřeb státu v rámci státní pokladny ještě více subjektů. Takže určitou, a rozhodně ne mizivou flexibilitu má.
Nicméně je otázkou, jak se mu podaří poprat se s šestiletým střednědobým cílem splatnosti státního dluhu.
Přidat komentář