Mohlo by vás také zajímat
Země, kde to opravdu funguje skvěle, jsou Izrael, Spojené arabské emiráty a Bahrajn
Libor Akrman 19. ledna 2021Při očkování proti novému typu koronaviru zatím ze všech zemí postupuje nejrychleji Izrael, který již naočkoval více než 25 procent svých obyvatel. Ze zemí Evropské unie je na tom nejlépe…
Česko při startu očkování zaostává. Pomoci má vládní strategie, masivní kampaň a časem i počasí
Jan Bureš 12. ledna 2021Hrou o čas se stává očkování proti nemoci covid-19 nejen u nás, ale i po celém světě. Zatímco Izrael očkuje jako „vzteklý“, země Evropské unie včetně Česka očkují pomalu. Navíc…
Když dva dělají totéž… Za 8 let, kdy Češi opraví D1, dokáží Japonci postavit futuristický vesmírný přístav
Veronika Kudrnová, Libor Akrman, Redakce 30. prosince 2020V Japonsku má do roku 2028 vyrůst futuristické letiště Space Port Japan pro lety do vesmíru, který má být nejen velkým impulsem pro rozvoj kosmického průmyslu, ale i souvisejících odvětví.…
- Komentář
Do nového roku půjde Česko s novým dluhem. Tedy alespoň dle plánu MF
Česko, respektive Ministerstvo financí bude v novém roce shánět možná více než 350 miliard korun. Musí splácet dluhy vycházející z dluhopisů a pokladničních poukázek. Co to znamená, rozebírá v komentáři analytik Petr Dufek.
Těsně před vánočními svátky konečně spatřila světlo světa tolik očekávaná Strategie financování a řízení státního dluhu ČR na rok 2018. Podle ní bude Ministerstvo financí ČR potřebovat v příštím roce sehnat na finančních trzích až 352 miliard korun.
Tato úctyhodná částka má především pokrýt státní dluhopisy a pokladniční poukázky splatné právě v roce 2018, stejně jako vykrýt i plánovaný schodek rozpočtu ve výši -50 miliard korun.
GRAF: Vývoj bilance státního rozpočtu
Od roku 1993 do roku 2020, v mld. Kč.
Pozn.: pro roky 2019 a 2020 jde o výhledově plánované schodky
Zdroj: MF ČR
Většinu peněz si chce MF obstarat na českém dluhopisovém trhu, konkrétně emisemi delších cenných papírů, nicméně připouští možnost vydání nového bondu na zahraničních trzích, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Tedy srozumitelně, pokud bude zahraniční emise včetně nákladů na řízení měnového rizika výhodnější.
To není rozhodně až tak od věci, když vezmeme v úvahu, že se MF chce vlastně posunout k delšímu konci křivky a směřovat k prodloužení splatnosti státního dluhu.
Zvlášť když stále deklaruje svůj střednědobý cíl pro průměrnou splatnost dluhu na šest let, zatímco na konci třetího čtvrtletí letošního roku se už snížila pod pět let.
Dluhopisové náklady státu porostou
V situaci, kdy dluhopisové výnosy na tuzemském trhu výrazně poskočily oproti době příjemným časům kurzového režimu, bude třeba počítat i s vyššími náklady takové politiky.
Necelou polovinu státních dluhopisů však drží nerezidenti, pro které jsou prozatím vhodnou alternativou pro umístění jejich volných korun získaných mj. v době intervencí.
Jenže tyto investory zřejmě spíše zajímají kratší papíry, které brzy maturují (vyprší jejich splatnost, pozn. red.) a dávají jim možnost volby odchodu z českého trhu třeba v době očekávaného konce evropského QE.
|
UŽ JSTE SI OBJEDNALI?
|
|
|
Nemluvě o tom, že ČNB už dvakrát zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu a hovoří o dalším růstu sazeb, dokonce až na téměř tři procenta ve dvouletém horizontu, což dluhopisový trh rovněž nenechá netečným.
Šestiletka na dohled
Nakonec je ovšem třeba dodat, že MF možná ani nebude potřebovat získat celých 352 miliard korun, pokud se bude hospodaření státního rozpočtu vyvíjet lépe.
Anebo pokud se mu podaří zapojit do financování potřeb státu v rámci státní pokladny ještě více subjektů. Takže určitou, a rozhodně ne mizivou flexibilitu má.
Nicméně je otázkou, jak se mu podaří poprat se s šestiletým střednědobým cílem splatnosti státního dluhu.
Přidat komentář