Mohlo by vás také zajímat
EU už ví, jak to bude se spalovacími motory; OECD nám radí konsolidaci rozpočtu a jaderné palivo od Rusů končí aneb souhrn ekonomických událostí 13. týdne 2023
Libor Akrman 31. března 2023OECD doporučuje Česku rozpočtovou konsolidaci; české "jaderky" přejdou na palivo od Westinghouse; PepsiCo mění logo; spalovací motory budou mít v…
Bankovní krach Credit Suisse aneb ukázka navoněné švýcarské bídy
Vladimír Brůna 27. března 2023Copak se to děje ve Švýcarsku, neotřesitelné baště peněz a bohatství? ptají se mnozí známí. Odpověď je prostá: to se…
Svět zasáhla bankovní panika, valorizace důchodů se sníží a ChatGPT bude chytřejší aneb souhrn událostí 11. týdne 2023
Libor Akrman 17. března 2023Velké problémy bankovního světa, kvůli bankám v USA i Credit Suisse; Pavel podepsal snížení valorizace penzí; Microsoft vylepší Office 365…
- Komentář
Do nového roku půjde Česko s novým dluhem. Tedy alespoň dle plánu MF
Česko, respektive Ministerstvo financí bude v novém roce shánět možná více než 350 miliard korun. Musí splácet dluhy vycházející z dluhopisů a pokladničních poukázek. Co to znamená, rozebírá v komentáři analytik Petr Dufek.
Budova ministerstva financí v Letenské ulici v Praze. (Ilustrační foto) Zdroj: Wikipedia
Těsně před vánočními svátky konečně spatřila světlo světa tolik očekávaná Strategie financování a řízení státního dluhu ČR na rok 2018. Podle ní bude Ministerstvo financí ČR potřebovat v příštím roce sehnat na finančních trzích až 352 miliard korun.
Tato úctyhodná částka má především pokrýt státní dluhopisy a pokladniční poukázky splatné právě v roce 2018, stejně jako vykrýt i plánovaný schodek rozpočtu ve výši -50 miliard korun.
GRAF: Vývoj bilance státního rozpočtu
Od roku 1993 do roku 2020, v mld. Kč.
Pozn.: pro roky 2019 a 2020 jde o výhledově plánované schodky
Zdroj: MF ČR
Většinu peněz si chce MF obstarat na českém dluhopisovém trhu, konkrétně emisemi delších cenných papírů, nicméně připouští možnost vydání nového bondu na zahraničních trzích, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Tedy srozumitelně, pokud bude zahraniční emise včetně nákladů na řízení měnového rizika výhodnější.
To není rozhodně až tak od věci, když vezmeme v úvahu, že se MF chce vlastně posunout k delšímu konci křivky a směřovat k prodloužení splatnosti státního dluhu.
Zvlášť když stále deklaruje svůj střednědobý cíl pro průměrnou splatnost dluhu na šest let, zatímco na konci třetího čtvrtletí letošního roku se už snížila pod pět let.
Dluhopisové náklady státu porostou
V situaci, kdy dluhopisové výnosy na tuzemském trhu výrazně poskočily oproti době příjemným časům kurzového režimu, bude třeba počítat i s vyššími náklady takové politiky.
Necelou polovinu státních dluhopisů však drží nerezidenti, pro které jsou prozatím vhodnou alternativou pro umístění jejich volných korun získaných mj. v době intervencí.
Jenže tyto investory zřejmě spíše zajímají kratší papíry, které brzy maturují (vyprší jejich splatnost, pozn. red.) a dávají jim možnost volby odchodu z českého trhu třeba v době očekávaného konce evropského QE.
|
UŽ JSTE SI OBJEDNALI?
|
|
|
Nemluvě o tom, že ČNB už dvakrát zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu a hovoří o dalším růstu sazeb, dokonce až na téměř tři procenta ve dvouletém horizontu, což dluhopisový trh rovněž nenechá netečným.
Šestiletka na dohled
Nakonec je ovšem třeba dodat, že MF možná ani nebude potřebovat získat celých 352 miliard korun, pokud se bude hospodaření státního rozpočtu vyvíjet lépe.
Anebo pokud se mu podaří zapojit do financování potřeb státu v rámci státní pokladny ještě více subjektů. Takže určitou, a rozhodně ne mizivou flexibilitu má.
Nicméně je otázkou, jak se mu podaří poprat se s šestiletým střednědobým cílem splatnosti státního dluhu.