Mohlo by vás také zajímat
Cena za obnovu Ukrajiny stoupá, Colt CZ i ČEZ s rekordními výsledky a chatbot Bard je veřejně dostupný aneb souhrn ekonomických událostí 12. týdne 2023
Libor Akrman 24. března 2023Cena za obnovu Ukrajiny stoupá; Colt CZ s rekordními výsledky; chatbot Bard už mluví s první veřejností; Českou poštu čeká…
Rusové staví největší laser na světě. Má testovat jaderné zbraně
František Novák 23. března 2023Car laserů, tak Rusové přezdívají nejsilnějšímu laseru na světě, který budují od roku 2013. Cílem má být testování funkčnosti nových…
Marek Růžička (Bankovní identita): BankID je dobrým příkladem projektu spolupráce státu a soukromých firem
Libor Akrman 21. března 2023Digitální ověření totožnosti pomocí bankovní identity získává na popularitě. Nejen u běžných lidí, kterým pro přihlášení stačí umět využít ověření,…
- KOMENTÁŘ
Konec energetické krize? Pro letošní zimu ano, pro ty další přetrvává nejistota
Evropa navzdory výraznému poklesu cen zemního plynu ještě v energetické válce s Ruskem nezvítězila. Globální poptávka po zkapalněném zemním plynu (LNG) totiž zřejmě poroste v důsledku oživení čínské ekonomiky. To by mohlo zkomplikovat plnění evropských zásobníků plynu před příští zimou.
Evropským zemím se před letošní zimou podařilo naplnit zásobníky plynu, zejména díky dovozu LNG ze Spojených států a dalších destinací. (Ilustrační foto) Zdroj: PxHere
Cena zemního plynu v Evropě, svého času jedna z nejsledovanějších proměnných na finančních trzích, pokračuje v setrvalém poklesu.
Evropský cenový benchmark TTF se poprvé od srpna 2021 sesunul pod hranici 50 eur/MWh a vysílá jasný signál, že Evropa má to nejhorší v rámci energetické krize za sebou.
GRAF: Vývoj ceny zemního plynu podle benchmarku TTF
Za poslední tři roky, v eurech za megawatthodinu.
Zdroj: tradingeconomics.com
Tento pozitivní vývoj je dán hned několika faktory. Na straně poptávky jde o efekt neobvykle teplé zimy v kombinaci s energetickými úsporami, respektive destrukcí poptávky (z titulu vysokých cen).
Na straně nabídky sehrálo roli zajištění alternativních dodávek, především ve formě LNG. Výsledkem je pak více než komfortní situace z pohledu zásob plynu: zatímco loni touto dobou byly v EU naplněny zásobníky pouze ze 33 procent, v tomto roce je naplněnost dvojnásobná, tedy výrazně nad dlouhodobým průměrem.
GRAF: Srovnání vývoje naplněnosti plynových zásobníků v EU
V roce 2022 a 2023 (leden až 21. únor), v procentech.
Zdroj: ČSOB/GIE
VÍCE K TÉMATU:
Martin Dlouhý (GasNet): Kyberbezpečnost je důležitý klíč ve hře o budoucnost i v plynárenství
Po odklonu od ruského plynu zachránily Evropu při výrobě elektřiny vítr a slunce
Paradox českých zásob s plynem: místo úbytku zásoby rostou. Další vývoj cen je ale nejistý
Dobrá zpráva i pro další zimu
A to je dobrá zpráva nejen směrem ke zbytku této zimy, ale hlavně k zimě 2023/2024, neboť tradiční letní plnění zásobníků bude startovat z velmi komfortní pozice.
Právě nadstandardní naplněnost zásobníků sloužících jako pojistka proti případným výpadkům v dodávkách je pak jedním z hlavních argumentů, proč by se již nemělo opakovat extrémní napětí z minulého roku, kdy cena zemního plynu atakovala až 300 eur/MWh.
Na straně druhé ani pokračující pokles cen plynu směrem k úrovním mezi 15–20 eur/MWh, na které byl v minulé dekádě zvyklý evropský spotřebitel a průmysl, se v tuto chvíli nezdá pravděpodobný.
A to minimálně ze dvou důvodů: zaprvé, levný plyn by znamenal oživení nemalé části poptávky. Právě její destrukce prostřednictvím vysokých cen se přitom stala zásadní pro rebalancování trhu. Zejména v situaci, kdy Evropa nedokázala zcela nahradit ruské dodávky, což platí doposud.
Zadruhé, Evropa bude potřebovat zůstat konkurenceschopná na LNG trhu, ze kterého aktuálně pokrývá více než dvě pětiny svých dodávek. To platí především ve vztahu k asijským zemím, jejichž cenový benchmark JKM se nyní nachází nad evropským TTF.
GRAF: Srovnání vývoje cen plynu podle benchmarků TTF a JKM
Od ledna 2020 do půle února 2023, v eurech za megawatthodinu.
Zdroj: ČSOB, CME Group, ICE
Situaci navíc může z pohledu Evropy ještě zkomplikovat návrat Číny na trh LNG po plném otevření její ekonomiky. Prostor pro prudký, respektive setrvalý pokles cen plynu se tak zdá již relativně omezený, nejistota ohledně dalšího cenového vývoje však nadále zůstává enormní.
