Elektromobilitu čeká razantní vzestup. Planetu ani životní prostředí však rozhodně nespasí

Automobilky prožívají jedno z nejobtížnějších období ve své historii. Po více než jednom století, v jehož průběhu sázely výhradně na spalovací motory, jsou nyní výrobci tlačeni k proměně svého produktového portfolia.

Zejména v Evropě je regulace neústupná, od nového roku totiž začne platit nová, přísnější emisní norma. Ta znovu (a výrazně) snižuje maximálně povolené množství vypouštěných emisí. A za překročení limitů budou automobilky platit tučné pokuty.

Nekompromisní regulace

Zjednodušeně lze říct, že od nového roku bude pro prodávaná auta v EU platit limit emisí ve výši 95 g/km, což odpovídá spotřebě 3,54 litru nafty, respektive 4,06 litru benzinu na sto kilometrů. To jsou už na první pohled naprosto nerealistické hodnoty.

Za každý gram emisí navíc v rámci prodaných vozů pak budou automobilky platit pokutu ve výši 95 eur. Stanovení maximálního limitu pro každou automobilku však bude záviset na hmotnosti prodávaných vozů.

Například pro tunové auto bude maximální hranice emisí nastavena na 83 g/km, naopak pro dvoutunové SUV na 116 g/km. Systém je poměrně komplikovaný a automobilky mohou dostat drobné úlevy za to, že do svých vozů například montují systém start-stop nebo na střeše instalují solární panely.

Tak jako tak je splnění limitů, které po přechodném období spojeném s určitými úlevami v roce 2020 začnou naplno platit od roku 2021, velkým otazníkem. Jak ukazuje studie společnosti JATO, s výjimkou japonské Toyoty potřebují všechny významné automobilky snížit emise prodávaných vozů v Evropě o desítky gramů na kilometr.

GRAF: Rozdíl mezi reálnými emisemi a cílem pro rok 2021
Jde o rozdíl mezi průměrnými emisemi CO₂ dané automobilky a emisním cílem, co začne platit od roku 2021, v gramech na km.

Zdroj: JATO

Pokud by nedošlo k vůbec žádnému zlepšení, byly by automobilky vystaveny pokutám v řádu desítek miliard eur. Například největšímu Volkswagenu hrozí, že by v tomto černém scénáři musel zaplatit pokutu 9,2 miliardy eur.

S ohledem na hospodaření koncernu by to znamenalo propad čistého zisku zhruba o tři čtvrtiny. Motivace k přechodu na elektromobily je tak naprosto jednoznačná.

Zdražení na obzoru

Paradoxně výrazně budou novou regulací bity právě malé automobily. Časopis Svět motorů spočítal, že pro jednu tunu vážící Škodu Fabii (čtvrtou generaci modelu chystá automobilka na rok 2021, pozn. red.) se základním motorem bude maximální přípustný limit emisí oxidu uhličitého ve výši 82,5 g/km.

Reálné emise tohoto modelu jsou však 107 g/km. Takové překročení by znamenalo pokutu téměř 60 tisíc korun za jediný prodaný automobil. Naopak těžký Superb s dvoulitrovým naftovým motorem by se pokutě takřka úplně vyhnul, v jeho případě by činila pouhé čtyři tisíce korun.

To logicky povede k tomu, že automobilky se budou snažit prodávat spíše velká naftová auta na úkor jednoduchých malých modelů. Tím spíše, že trh s malými auty je silně konkurenční a je náročné při jejich prodeji dosahovat solidních marží.

Naopak zákazníci jsou ochotni připlatit spíše za velká těžká SUV, která však mají k úspornosti daleko. V každém případě je prakticky jisté, že automobily kvůli nové regulaci zdraží. Otálet s výběrem nového vozu se tak nemusí vyplatit.

VÍCE K TÉMATU:

Nečekané námluvy: co stojí za spojením automobilek PSA Group a Fiat Chrysler?

Frankfurtský autosalon naznačil, co čeká automobilový průmysl. Nic pěkného

Budoucnost elektromobility? Automobilky budou prodávat s nulovou marží

Spása jménem elektřina?

Automobilky tak v zájmu vyhnutí se vysokým pokutám sází na elektromobilitu. A rok od roku uvádí na trh více nových elektrifikovaných vozů. Právě ty jsou prakticky jedinou možnou cestou ke splnění regulatorních požadavků.

Každou chvíli tak výrobci představují nový hybrid či elektromobil. Kvůli nesmyslně nastavenému testu stanovení spotřeby a emisí (WLTP), kdy hybrid může vyjíždět s plně nabitou baterií a měřicí cyklus končí s vybitým akumulátorem, tyto elektrifikované vozy dosahují nereálně nízké spotřeby.

Například téměř 2,5tunové Volvo XC 90 s plug-in hybridní technologií, které z nuly na stovku vystřelí za 5,8 sekundy. Tento model dosahuje normované spotřeby až komicky nízkých 2,3 litru benzinu na 100 kilometrů. Elektromobily se pak dokonce v rámci normy počítají tak, jako by žádné emise vůbec nevypouštěly.

Přitom těžké hybridní SUV nebo dynamický elektromobil s velkou baterií je pro životní prostředí větší zátěží než tříválcová Fabia.

Elektromobily planetu nezachrání

Ačkoliv smysluplnost zejména malých městských elektromobilů je nepopiratelná, celý humbuk okolo elektromobility je poněkud přitažený za vlasy.

Studie Mezinárodní energetické agentury z letošního roku, srovnávající jednotlivé typy pohonu, totiž jednoznačně ukazuje, že zázraky od čistých elektromobilů očekávat nelze. Agentura porovnává celkové emise vozidel střední třídy po ujetí 150 tisíc kilometrů v horizontu deseti let.

Sleduje nejen emise vzniklé při výrobě vozu, ale i uvolněné skleníkové plyny při výrobě pohonných hmot a následně při jejich spotřebě v rámci spalovacího vozu. V případě elektromobilu je poté počítáno nejen s bateriemi, ale i s emisemi vzniklými při produkci elektřiny (zde je brán v potaz průměrný globální energetický mix).

GRAF: Srovnání výše emisí (včetně výroby) podle druhů pohonu automobilu
V ekvivalentu tun CO₂

Zdroj: IEA 2019

Výsledek ukazuje, že nejvyšší emise skleníkových plynů má na svědomí vozidlo s klasickým spalovacím motorem (ICE). Ty nejúspornější malé konvenční vozy jsou však energetickou zátěží srovnatelné s hybridními (HEV, PHEV) i čistě elektrickými vozy (BEV) s velkou baterií.

Výrazný posun vpřed z pohledu ochrany životního prostředí tak příchod elektromobility nepřináší.

Začíná doba elektrická?

Přesto můžeme očekávat, že v příštích letech bude objem prodaných elektromobilů postupně narůstat.

Zatímco v loňském roce se elektrických automobilů prodaly celosvětově „pouhé“ dva miliony, v roce 2025 by to podle studie Bloombergu mělo být již pětkrát tolik a do roku 2040 by se jejich počet měl blížit 60 milionům.

GRAF: Vývoj počtu prodejů automobilů
Jde o prognózu prodejů vozů se spalovacím motorem (ICE), hybridy (PHEV) a elektromobily (BEV), v mil. vozů.

Zdroj: BloombergNEF

Hlavním tahounem prodejů bude díky silné podpoře elektromobility jednoznačně Čína následovaná Evropou.

Levné baterie? Jen pomalu

Podporou prodejů jsou klesající náklady na výrobu baterií, které jen za poslední tři roky spadly přibližně na polovinu. Pokud bude tento trend pokračovat, je poměrně možné, že již v polovině dvacátých let budou elektromobily cenově konkurenceschopné ve srovnání s vozy se spalovacím motorem.

A právě to bude chvíle, kdy prodeje začnou výrazněji růst. To však neznamená, že konvenční pohon rychle vyklidí bitevní pole. Podle současných odhadů (viz i graf Bloombergu) by se měly misky vah mezi prodejem nových spalovacích a elektrických vozů vyrovnat až mezi lety 2035 a 2040.

GRAF: Odhad vývoje ročních prodejů jako podíl na prodejích aut dle typu pohonu
Spalovací motory znázorňuje křivka ICE, elektromobily pak EV, v procentech.

Zdroj: BloombergNEF

Spalovací motor však bude na světových silnicích dominovat ještě velmi dlouho. Počet používaných vozů s konvenčním pohonem by měl sice na cestách kulminovat okolo roku 2030, nicméně ještě dlouho poté budou hrát benzinové a naftové motory prim.