Frankfurtský autosalon naznačil, co čeká automobilový průmysl. Nic pěkného

Kdo byl zvyklý nenechat si ujít tradiční podzimní autosalon ve Frankfurtu, ten byl letos v šoku.

Jedna z nejprestižnějších a také největších přehlídek automobilové techniky, která se střídá ob rok s pařížskou výstavou, doslova zela prázdnotou.

Kulhající expozice, zakopávající návštěvníci

Na to, že i na významných autosalonech sem tam chybí pár značek, jako například Volvo, už si návštěvníci zvykli. Že naživo neuvidíte Rolls-Royce nebo Ferrari, prosím. Ale že nepřijede Citroën ani Peugeot,  nebo, že Renault se omezí na plochu o pár metrech, a z japonských výrobců dorazí jen Honda, to už je na pováženou.

Prakticky domácí Ford, který má evropskou centrálu coby kamenem dohodil – v Kolíně nad Rýnem, byl zastoupen na úrovni slabšího dealera.

A třeba i BMW se krčilo v expozici s Opelem v té nejzastrčenější hale, zatímco dříve obývalo samostatné expozice přímo v centru rozlehlého výstaviště.

Pohled do kouta

O moc lepší dojem nebudila ani hala obvykle obsazená koncernem VW. Audi, Porsche, Seat, Škoda i Lamborghini byly jako vždy hezky pohromadě, ale každá firma zmenšila své stánky natolik, že to vypadalo, jako by se stáhly do kouta.

Uprostřed obří výstavní plochy kvůli tomu vznikla rozsáhlá potemnělá plocha se zkrouceným laciným kobercem, o nějž návštěvník zakopával. Dříve přitom býval ukrytý pod nápaditými expozicemi, které byly ozářeny silnými reflektory. Letos ale zřejmě nikoho z areálu výstaviště nenapadlo jej nahradit novou krytinou, která by místu dodala alespoň trochu na důstojnosti.

Když se člověk vypotácel z téhle temné části a minul zcela prázdné haly, zbyla mu snad jediná expozice, na niž býval z dřívějška zvyklý. Koncern Daimler zde sice fungoval také v úspornějším režimu, ale jinak na úrovni prezentoval své novinky. Téměř bez výjimky elektrické.

Temná stránka světlých zítřků

Důvod tohoto stavu připomněla poradenská společnost McKinsey, která spočítala, že automobilky by musely do roku 2021 v Evropě prodat více než dva miliony elektromobilů, aby splnily tzv. flotilové cíle pro emise CO₂.

Vloni to bylo pouze 200 000 elektrických aut. V případě nedodržení limitů přesáhnou pokuty více než 15 miliard eur neboli 390 miliard korun. Výše pokuty se sice počítá složitějším vzorcem, ale v zásadě platí, že za každý gram CO₂ nad 95 g/km odvede automobilka od příštího roku 95 eur za každé prodané auto.

Každá značka už má proto ve své nabídce elektromobil nebo dobíjecí hybrid, včetně Škody, která právě ve Frankfurtu představila sériové provedení elektrického minivozu Citigo a plug-in hybrid Superb iV.

Škoda Octavia připomněla letošní 60. výročí od uvedení prvního vozu tohoto jména. Nástupce současné generace bude odhalen zřejmě ještě před koncem letošního roku.

Ale jisté je jedno: přísné limity exhalací automobilky nezvládnou plnit. Rozhodující totiž není, zda je elektrické auto v nabídce, ale kolik se jich reálně prodá. A proto budou automobilky platit. Ovšem zájemci o nové auto s nimi.

Pokuty výrobcům i zákazníkům.

Část uvedené pokuty bude na bedrech výrobců, část bezpochyby zaplatí zákazník. V jakém to bude poměru, není jisté, rozdíl se projeví u značek zaměřených na cenově dostupné vozy a u luxusních výrobců.

Nové požadavky se ale zásadně prodraží všem. Jednak těm, kteří chtějí ekologická auta (a tak si připlatí za technicky komplikované plug-in hybridy nebo drahými bateriemi obtěžkané elektromobily). Ale i těm, kteří je nechtějí nebo na ně nemají (protože pokuty výrobci rozmělní do celé modelové řady).

Domněnka úředníků, že pokuty zůstanou na bedrech samotných automobilek, které tak budou nuceny co nejefektivněji, a tedy i levněji prodávat elektrické vozy, se alespoň prozatím ukazuje jako zcela mylná.

Byť například zrovna Škoda šokovala velmi příznivou cenou malého Citigo: mezi elektromobily je částka 429 900 korun dosud nevídaná. A plug-in hybridní Superb za 876 900 Kč je s ohledem na srovnatelně drahé diesely už málem výhodnou koupí.

Vysoká cena, nejisté vyhlídky

Asociace německých automobilových výrobců VDA odhadla, že investice do nových elektrických vozů v letech 2018 až 2020 dosáhnou 40 miliard eur, to je přes 1 bilion korun.

Výrobcům však nestačí jen vyvinout a uvést na trh nové modely, je potřeba upravit výrobní závody, proškolit personál na montáži i v prodeji, vybavit servisy.

Přes 40 miliard eur bude potřeba investovat do nových elektrických vozů v letech 2018 až 2020 podle VDA.

Automobilky jsou tak v pasti: kromě platby za nové technologie jsou před nimi tak jako tak pokuty za nesplnění přísných exhalačních limitů. Jejich výši však nedokáží zcela ovlivnit technickou úrovní svých výrobků.

Většina lidí si navíc elektromobil nekoupí kvůli stále vysoké ceně. A dalším nevyhovuje omezený jízdní dosah, i těm zámožným vadí stále příliš dlouhá doba nabíjení.

Chybějící infrastruktura

Navíc je zde zcela zásadní překážka: stále chybí infrastruktura. Jak uvádí agentura McKinsey, v celé Evropě by bylo potřeba instalovat nejméně 400 tisíc nových nabíjecích stanic.

„Nelze čekat, že budeme zajišťovat infrastrukturu pro provoz elektromobilů. Automobilky také neprovozují čerpací stanice,“ zmínila současný nedostatek systému a současného vývoje Britta Seegerová, členka představenstva koncernu Daimler pro prodej a marketing.

Aut na elektřinu je spousta a nová přibývají značným tempem. Ale že by se razantně zvyšoval jejich odbyt, to se neděje ani v západní Evropě. S výjimkou pár zemí, které si mohou luxus elektromobility dovolit, jako je Norsko nebo Nizozemí.

GRAF: Vývoj prodejů elektrický vozů ve světě
V letech 2011 až 2018, barvy naznačují odbyt v jednotlivých hlavní trzích, v počtech vozů.

Zdroj: wikipedia.org

Není tedy sporu, že nové požadavky jsou drahé. Sporné ale je, jaký bude jejich účinek. Čistější vzduch to ale nejspíš nebude: kdo nemá na výrazně dražší nové auto, bude jezdit v tom starším, potenciálně méně ekologickém.

Elektrický valčík

Čeká automobilky výrazně menší odbyt? Budou kvůli tomu propouštět? To dnes nikdo neví. A proto se šetří, což bylo ve Frankfurtu vidět lépe než kdekoli jinde.

„My jsme na zájem zákazníků připraveni, elektrických vozů máme v nabídce hodně,“ prohlásila v rozhovoru přímo na výstavě Britta Seegerová. Stánek firmy tomu odpovídal.

Jeden plug-in neboli dobíjecí hybrid značky Mercedes-Benz vedle druhého, od malých hatchbacků „Áčkové“ řady přes rodinné MPV třídy B SUV až po okázalé SUV nejnovější generace oblíbeného modelu GLE.

Jedním z taháků celé výstavy byla studie Mercedes-Benz Vision EQS, která naznačuje, jak bude vypadat příští třída S, nejvyšší model značky, poháněný výhradně elektřinou.

Řada vozů Mercedes-Benz EQ s elektrický pohonem je již dnes velmi obsáhlá. „My jsme připraveni,“ říká Britta Seegerová z Daimleru.

„Nebude to ale nástupce současné třídy S,“ potvrdil nový šéf firmy Öla Källenius. „Jsme globální značka a musíme brát v úvahu regulační předpisy i na dalších trzích, kde jsme přítomni. Ale například také řekněme vyspělost konkrétních trhů, pokud jde o ochotu zákazníků přijmout elektrické vozy.“

Nabídky se rozšiřují

Prakticky všechny automobilky tak nyní mají nejširší nabídku ve svých dějinách. Ke stávajícím modelům přidávají elektrické, často velmi odlišné nebo zcela nové vozy.

„Pokud chceme dosáhnout našeho cíle pro rok 2030, kdy hodláme prodávat více než 50 procent vozidel s elektrickým pohonem a v roce 2039 zajistit, aby celá naše modelová řada byla neutrální z hlediska emisí CO₂, pak je na místě nabízet různé varianty pohonu,“ říká Källenius.

Druhým dechem však dodává, že to nebude levné: „Investice jsou velmi intenzivní během krátké doby, což nás vede k hledání úspor ve všech oblastech.“

Posun v technice

Jako jeden z mála je ale šéf Mercedesu optimistický, pokud jde o budoucnost. „Daimler do tohoto procesu vstoupil dříve, máme již nyní velmi širokou řadu elektrických modelů a mnoho dalších připravujeme. Takže svým způsobem se na tuhle proměnu těšíme, protože cítíme, že jsme připraveni.“

Nový šéf Daimleru a značky Mercedes-Benz Öla Källenius uvádí studii Vision EQS. Takto bude vypadat „esko“ na elektřinu.

Důkazem významného posunu v technice budiž jedna z frankfurtských novinek. SUV zcela nově navržené řady GLE ve verzi 350 de s plug-in hybridním pohonem a naftovým motorem.

Vůz se systémovým výkonem 235 kW (320 k) slibuje spotřebu 1,1 litru nafty a 25,4 kWh na 100 kilometrů, přitom čistě na elektřinu ujede 106 kilometrů. Podobný systém dostaly také další vozy, třída E, ale i menší dvojice A a B a další.

Zásuvka místo nafty

Ještě razantněji na elektřinu vsadil koncern Volkswagen, tedy především mateřská značka. Ta ve Frankfurtu představila konečně sériovou podobu dlouho očekávaného elektromobilu ID.3.

Na trhu se začne nabízet až v polovině příštího roku, ceny začnou kolem 750 tisíc korun a jízdní dosah se bude podle typu baterie pohybovat mezi 330 a 550 km. Pro značku, která svoji budoucnost spojuje především s elektromobily, bylo uvedení novinky tak zásadním momentem, že při této příležitosti dokonce odhalila upravené logo s tenčími linkami – viz vpravo.

Samotné auto není převratné ani tak technikou nebo designem, prostorově odpovídá Golfu a na kvalitě jeho zpracování snad ještě tvůrci zapracují, protože vystavené kusy rozhodně nepůsobily tak robustně jako třeba právě Golf.

Jeden základ vládne všem…

Unikátnost novinky ovšem spočívá v nové elektrické platformě, která umožňuje na jednom základu nabízet přehršel karosářských variant. A tím šetřit náklady.

Základem budoucích vozů koncernu Volkswagen bude jednotná elektrická plošina.

Na stejném základu budou vyjíždět i další koncernové vozy, příští rok uvidíme i první Škodu. Půjde o další SUV, údajně s pohonem zadních nebo všech kol a různými specifikacemi baterií. Ty jsou totiž nejdražší položkou, a tak má-li se elektrický pohon zlevnit, je třeba nabízet i verze s menšími akumulátory a lepší cenou.

Prvními elektrickými příspěvky z Mladé Boleslavi je však zmíněná dvojice elektromobilů Citigo a plug-in hybridu Superb iV. Zvláště ten může být považován za zajímavou alternativu úsporným naftovým verzím.

VÍCE K TÉMATU:

Německo na prahu recese. Dolů ho táhnou skomírající automobilky a vývoj v Číně

Budoucnost elektromobility? Automobilky budou prodávat s nulovou marží

Automobilka Audi má problémy. Už není inovačním tygrem

Velký kufr předností Škody

Systémový výkon činí 160 kW, na elektřinu vůz ujede 56 km podle přísnějšího režimu WLTP.

Přitom má tak ohromný kufr, že ani rozměrné baterie jej zásadně nezmenšily. Při ceně pod 900 tisíc korun to může být pro řadu firemních i soukromých zákazníků přijatelná cesta k elektrické dopravě.

„V letech 2019 až 2022 uvedeme na trh 30 nových modelů, celá třetina z nich bude mít elektrický pohon,“ řekl na autosalonu CEO Škody Auto Bernhard Maier.

CEO Škody Auto Bernhard Maier představuje nový Superb iV, plug-in hybridní vůz, který překvapí příznivou cenou pod 900 000 Kč.

„Čtvrtina naší produkce v roce 2025 bude elektrická,“ odhaduje. Zároveň ve Frankfurtu naznačil, že už příští rok bude Škoda v Indii vyrábět levné SUV s cenou kolem 260 tisíc korun a v budoucnu zváží i export z Indie na méně rozvinuté trhy.

Na viděnou, nebo sbohem?

Letošní frankfurtský autosalon byl skutečným mementem. Někdejší okázalé výstaviště, kde na zhlédnutí všech exponátů nestačily ani dva dny, se scvrkla na úroveň lokální přehlídky.

Důvodem není ani tak neochota lidí kupovat nové vozy a porovnávat jeden s druhým, což je původní smysl takové přehlídky, jako spíše neochota výrobců utratit byť jediné euro navíc v době, kdy kvůli předpisům zásadně mění výrobní portfolio a zákazníci se do novinek zrovna dvakrát nehrnou.

Byl letošní ročník jen propadem na dno, od nějž se výstavy zase odrazí, nebo šlo o definitivní tečku za jednou érou motorismu?