Situaci v českém průmyslu v posledních měsících zatěžuje velká míra nejistoty. I proto budou v tomto týdnu ostře sledovány výsledky únorové průmyslové produkce i březnového indexu nákupních manažerů v průmyslu (PMI).
Na český průmysl na jedné straně bezesporu pozitivně působí pozvolný poklesu cen energií. Ten vede k poklesu napětí v energeticky nejnáročnějších odvětvích.
Po složitějším únoru se také pravděpodobně opět o něco vylepšila situace se subdodávkami v sektoru automotive. I tak však situace pro řadu podniků zůstává složitá – a to jak z hlediska vysokých vstupních cen, tak nedostatku vstupů.
Na lepší náladu sice ukazují již zveřejněné výsledky nálady v průmyslu podle Českého statistického úřadu.
GRAF: Vývoj indikátorů důvěry v průmyslu, stavebnictví, obchodě a ve vybraných službách
Od ledna 2021 do února 2023, sezónně očištěný bazický index (průměr 2003-2022 = 100) v bodech.
Zdroj: ČSÚ
Na druhou stranu jsme však viděli slabší indexy nákupních manažerů jak v evropském, tak i v německém průmyslu.
Horší vyhlídky od sousedů
Při pohledu k sousedům je vidět, že část průmyslu začíná doplácet na relativně vysoké skladové zásoby vybudované v průběhu pandemie COVID-19. Postupně se u nich začíná projevovat také slabší poptávka.
Podobný efekt bude časem brzdit pravděpodobně také český exportně-orientovaný průmysl. I proto již nebude mít šanci pomáhat české ekonomice tak výrazně, jako na konci roku 2022, kdy výrazně tlumil negativní dopady padající spotřeby domácností.
Současně s tím předpokládáme, že se v dalším průběhu letošního roku také hůře povede stavebnictví, na kterém se začnou postupně projevovat slabší domácí objednávky. Počet nových stavebních povolení na rezidenční projekty v lednu propadl meziročně o 35 procent. Počet zahájených nových bytů je meziročně nižší o 9 procent (vše sezónně očištěno).
Naopak předpokládáme, že v dalším průběhu roku by se stabilizací reálné mzdy měla stabilizovat také spotřebitelská nálada i útraty domácností.