Zrušený autosalon v Ženevě bude stát automobilky jen „drobné“. O co návštěvníci přišli?

Zrušení ženevského autosalonu, který by v těchto dnech končil (od 7. do 17. března), bylo pro mnoho lidí velkým zklamáním (v první řadě pro návštěvníky), mnohé nejspíš doslova vyděsilo (zvláště účetní automobilek).

A řadě z nich spadl kámen ze srdce, že v době globální nákazy koronavirem nemusí riskovat nejen onemocnění, ale hlavně karanténu (což se týká například nejvyšších manažerů).

Rok 2020: černá můra

Výstava však byla zrušena těsně před začátkem, což znamenalo mimořádné náklady pro všechny: organizátory, vystavovatele, provozovatele hotelů.

Pro automobilový průmysl v Evropě přišlo toto rozhodnutí v nejméně vhodnou dobu. Rok 2020 už tak pro mnohé znamená černou můru. Ať už kvůli vysokým emisním poplatkům, nebo značným nákladům kvůli narychlo zaváděným elektromobilům a nejasné poptávce (nejen) po těchto vozech, nemluvě o utlumení výroby.

Těm, co měli dopředu koupené vstupenky, organizátoři vrátí peníze, ale náklady na ubytování či rezervace v hotelích propadnou.

A byť půjde v některých případech o stamilionové škody, budou to dost možná jen „drobné“. Automobilky od začátku roku propočítávají v lepším případě propady zisku, který jim v Evropě hrozí kvůli poplatkům za emise nad stanovený flotilový limit 95 g CO₂/km. Finanční důsledky epidemie koronaviru teprve přijdou.

Devadesáté narozeniny se o rok odkládají

Tradiční výstava, která se měla na břehu Ženevského jezera konat již podevadesáté, je jedním z mála stabilních symbolů v současném divoce se měnícím světě automobilové výroby a dopravy.

Ostatní autosalony padají na kolena, zoufalý frankfurtský si vloni na podzim zapěl labutí píseň, a tak se od Ženevy čekala jistá dávka optimismu.

FRANKFURTSKÝ AUTOSALON 2019: Frankfurtský autosalon naznačil, co čeká automobilový průmysl. Nic pěkného

Mají autosalony smysl?

Místo toho zbyly poloprázdné haly s rozestavěnými expozicemi, vysoké účty, u nichž nikdo neví, kdo je zaplatí, a otazníky nad dalším osudem automobilových výstav v Evropě.

Protože ačkoliv Ženeva stále platí za nejprestižnější automobilovou show na starém kontinentě, i letos mnozí vystavovatelé ohlásili, že na výstavu nepřijedou, a to dávno předtím, než se objevil problém s koronavirem.

Před lety z expozic vycouvalo jako první Volvo, pak jej následovaly další značky a letos měli chybět i takoví výrobci, jako je Ford či Opel, francouzské duo Peugeot a Citroën, ale také Jaguar, Land Rover, Mini, Mitsubishi nebo Subaru.

Důvodů k tomu je dlouhá řada, stejně tak je dost argumentů pro zachování výstav. Hlavním motivem ke zrušení jsou vysoké náklady. Pro někoho to je objektivní a pragmatický důvod: raději peníze investuje do reklamy anebo do jiné prezentace, klidně i do autosalonu, ale na druhé straně světa.

Zatímco v Evropě koncového zákazníka z expozice už do showroomu jen tak nepřetáhne, v Číně může za vynaložené prostředky čekat mnohem vyšší reálný odbyt.

Argumentem pro výstavy je značná publicita, protože novinky, trendy či rozhovory zaplní média na pár měsíců před i po přehlídce. Pro lidi z branže je to výjimečná příležitost k setkání, a když ne přímo k obchodním schůzkám, tak k udržení kontaktů, které jsou stále pro byznys mimořádně důležité.

Nehledě na zájem veřejnosti; takovou akci za dva týdny navštíví více než půl milionu lidí a možných zákazníků.

Ovšem koronavirus pořádně zatočil i s dalšími výstavami. Následně došlo k prozatímnímu posunutí termínu lokálních motorshow v Bangkoku a Záhřebu, důležitý autosalon v Pekingu se v dubnu určitě konat nebude a nejnověji bylo oznámeno, že se posouvá i termín newyorské výstavy z dubna na srpen.

Virtuální premiéry

Narychlo zrušená výstava ukázala, jak (ne)pružně dokážou reagovat tisková oddělení jednotlivých značek. Většina firem dokázala zajistit videopřenosy se svými premiérami, některé automobilky dokonce uspořádaly živá představení.

Vrcholem byl v této oblasti Mercedes-Benz, který dokonce zorganizoval i původně domluvené rozhovory s členy představenstva. Jen místo z očí do očí probíhaly přes Skype.

Mercedes-Benz byl jeden z mála, kteří dokázali pružně zorganizovat živou premiéru svých novinek v centrále ve Stuttgartu. Na snímku šéf firmy Olla Källenius s moderátorkou. Zdroj: Mercedes

Vloni nově jmenovaný šéf Mercedesu-Benz Olla Källenius přitom není ve snadné situaci. Značka se v Německu musí vypořádat s pokutou za nesprávnou certifikaci naftových motorů, což je spolu s masivními investicemi do elektrického pohonu jeden z důvodů, proč devět let v řadě rostoucí automobilka a celosvětová jednička prémiového segmentu (vloni 2,34 milionu vozů, nárůst 1,3 procenta) vykázala v roce 2019 výrazně nižší zisk.

Källenius řekl nahlas to, co potichu zaznívá i z jiných automobilek: příští dva roky budou v Evropě velmi složité. Hlavní příčinou jsou poplatky za překročení flotilových emisí. „Od roku 2022 již budeme v lepší situaci,“ prohlásil.

I proto firma představila další dobíjecí neboli plug-in hybridní vozy CLA a GLA, které mají „naředit“ flotilové emise díky tomu, že na elektřinu dokážou ujet až 70 km. Zatímco běžné auto této velikosti se srovnatelnou dynamikou vykazuje emise CO₂ kolem 130 až 150 g/km, nová generace hybridů se dostane na hranici 31 až 42 g/km. Zásluhou spalovacího motoru mají zajištěný dojezd pro dlouhé trasy.

Elektřina na plný proud

Elektrifikace se nevyhnula ani jedné z ikon značky Mercedes-Benz, reprezentativnímu modelu třídy E, který v modernizovaném provedení nabízí dokonce sedm hybridních variant.

Jedna z pragmatických premiér: modernizovaný Mercedes-Benz třídy E, na němž je nejlépe vidět postup elektrifikace. Nová verze má sedm hybridních provedení, kombinujících elektromotory s benzinovými i naftovými jednotkami. Zdroj: Mercedes

Samozřejmostí je nejen u Mercedesu zavádění 48voltové palubní sítě. Díky ní se z běžných vozů stávají tzv. mild hybridy, tedy vozy, které mají například přímo v převodovce nainstalovaný menší elektromotor.

Ten slouží k častějšímu a hladšímu vypínání spalovacího motoru a využije se třeba i k bezemisnímu popojíždění v kolonách.

Fanoušky techniky a futuristických řešení však může mrzet, že naživo neviděli hvězdu nedávné americké výstavy CES: filmem Avatar inspirovanou studii Vision AVTR, bionické vozidlo s úžasnými tvary a špičkovou technologií.

Jeho hlavním přínosem mají být baterie na bázi grafenu, které umožní dojezd 700 km a dobití za 15 minut.

BMW: limity v EU splníme!

Hlavní soupeř BMW kontroval premiérou obdivuhodného konceptu BMW i4. Jde o téměř sériový elektromobil, na jehož zvukovém projevu pracoval známý hudební skladatel Hans Zimmer.

Od letošního června dostanou zvukový tuning i další modely s elektrickým pohonem, sériová i4 s ním dorazí příští rok. Nabídnout má výkon až 530 k a dojezd 600 km. Šéf BMW Oliver Zipse je také optimističtější než jeho kolega z Mercedesu, pokud jde o emisní limity: „Tvrdé limity pro roky 2020 a 2021 v EU splníme.“

Obří příď jako bobří zuby? Maska na studii BMW i4 už nepřipomíná „ledvinky“, ale spíše pořádné tesáky. Tít do živého má tento elektromobil od roku 2021, kdy s pomocí nové generace baterií nabídne dojezd 600 km. Zdroj: BMW

Pomoci v tom může delší tradice s prodejem vozů elektrické řady „i“, ale i odbyt malých vozů značky Mini.

Na elektrickou strunu zahrála vlastně každá automobilka, protože kvůli limitům emisí nelze jinak. Takže například i z českého pohledu hlavní novinka Škoda Octavia RS bude hybrid.

S osvědčeným čtyřválcem 1,4 l/110 kW a s elektromotorem dodá systémový výkon 180 kW neboli 245 k, což stačí na zrychlení 0–100 km/h za 7,3 s a nejvyšší rychlost 225 km/h. Na elektřinu přitom má ujet 60 km, to ale samozřejmě v mnohem vlažnějším tempu.

Legenda končí s běžnými motory

U Fiatu, někdejšího hlavního odpírače elektrické lobby, vzali své rodinné stříbro – ikonický minimodel 500 – a vozítko, které ve své prapůvodní dvouválcové verzi motorizovalo poválečnou Itálii a které poslední desetiletí udrželo Fiat nad vodou, předělali na čistý elektromobil.

Legendární Fiat 500 jako symbol elektrické éry: nová generace už bude výhradně elektromobil. Design zůstal líbivý, technika vypadá nadějně. Otázkou je cena a zájem kupujících. Zdroj: Fiat

Sviští rychlostí až 150 km/h (na elektro minivůz solidní hodnota), jeho 87kW elektromotor zajišťuje svižnou akceleraci a baterie má zajistit slušný dojezd 320 km.

Na první poslech exotickou novinkou byl vůz Cupra Formentor, ojedinělé sportovně řešené SUV s dravými tvary. Jde o první sériový vůz nové divize španělské značky Seat, která vytvořila Cupru jako „něco extra“.

A Formentor to naplňuje: jeho výkony sahají od 180 kW/245 k po 228 kW/310 koní a notně zprohýbaná karoserie od prvního pohledu naznačuje, že tohle nebude nákupní taška pro slečinky.

Přitom jde o praktické auto s lákavou vyšší pozicí sedadel, která stojí za současným úspěchem všech SUV. Slabší pohonné ústrojí sdílí s hybridní Octavií RS, silnější motor je nadupaný benzinový dvoulitr. S naftou se vůbec nepočítá.

Další důležitou novinkou bylo Audi A3, kompaktní sourozenec nové Škody Octavia a VW Golf. Samozřejmě i tento model spoléhá na plug-in hybridní ústrojí, ale také na pohon všech kol quattro.

Zůstanou jen vzpomínky?

Mimochodem, přelomová konstrukce pohonu všech kol quattro, určená pro zástavbu i do kompaktních osobních vozů, se světu poprvé představila právě před 40 lety, samozřejmě na ženevském autosalonu.

Audi představilo pohon quattro právě před 40 lety, kde jinde než na ženevském autosalonu. Kde jsou ty doby… Zdroj: Audi

Bylo to v dobách, kdy se na autosalon stály fronty, aby odborníci i laici mohli na vlastní oči vidět mezi prvními všechny ohromující technické inovace. Letos všichni sledovali novinky vlivem koronaviru na obrazovkách počítačů. Nepřispěje globální nákaza k definitivní zkáze autosalonů?