Nutnost nebo utopie? Evropské automobilky uvažují o spojení po vzoru Airbusu

Stále častěji dumají manažeři evropských automobilek nad tím, jak čelit levnější konkurenci především ze strany čínských výrobců a americké Tesly. Ti jim totiž zle zatápí především na poli elektromobilů, jejichž výroba je u evropských výrobců dražší.

A přestože samotné automobilky v Evropě jsou i samy mezi sebou velkými rivaly, nyní uvažují o nemyslitelném. Německý Volkswagen, francouzský Renault a nadnárodní skupina Stellantis zkoumají možnosti spojení, aby srazily náklady při výrobě elektromobilů.

Elektroautomobilový Airbus

Jedním z řešení by mohlo být vytvoření jakéhosi nadnárodního “Airbusu pro elektroauta”. „Společný podnik evropských automobilek by prý mohl čelit konkurenci snáze, jako v letecké výrobě čelí konkurenci Boeingu právě společný evropský Airbus,“ podotknul v reakci na zprávu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Analytici banky HSBC již dříve uvedli, že rostoucí konkurence v autoprůmyslu velmi silně tlačí ceny elektromobilů dolů. Zároveň ale odhadují, že trh s elektromobily bude růst do roku 2030 ročním tempem o 25 procent. Na konci dekády by mohly elektromobily na evropském trhu tvořit až tři pětiny nově prodávaných aut.

Je logické, že při podobných prognózách nechtějí výrobci v Evropě nechat tržní potenciál konkurenci ze zámoří. Hrozí nám „krvavá lázeň“ varoval dokonce nedávno šéf Stellantisu Carlos Tavares, který stojí v čele společného podniku sdružující značky Fiat, Chrysler a Peugeot s Citroenem. Ta by podle něj mohla přijít, pokud evropské automobilky rychle nenajdou rozumnou odpověď na současný vývoj.

„Podniky, které nejsou schopny čelit čínské konkurenci, se v budoucnu dostanou do problémů,“ prohlásil Tavares v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.

Odbyt elektroaut letos zpomalí

Podle aktuálních údajů Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) za leden 2024 vzrostl tržní podíl elektrovozů meziročně na 10,9 procenta z 9,5 procenta před rokem. Proti předchozímu měsíci se ale prodej bateriových elektromobilů propadl o více než dvě pětiny.

Letos v lednu se v EU prodalo bezmála 93 tisíc vozů z celkem prodaných 851,7 tisíce vozů. „V lednu 2024 se trh s novými osobními automobily v EU zotavil z útlumu, který zažil v prosinci 2023,“ uvedlo sdružení. „Všechny velké trhy zaznamenaly výrazný růst,“ dodalo.

Nicméně agentura Bloomberg upozorňuje, že letos nelze od prodejů plně elektrických vozů čekat příliš oslnivé výsledky. Podle její analýzy porostou prodeje nejpomaleji od roku 2019, místo aby vytlačily benzinové vozy.

GRAF: Vývoj prodejů elektromobilů v Evropě
Od roku 2017 do roku 2024 (odhad), v tis. vozů.

Zdroj: Bloomberg

Což potvrzuje i ACEA; podle jejích statistik během prosince prodeje elektromobilů v EU poprvé od dubna 2020 klesly meziročně o 17 procent.

Mezi brzdy autoprůmyslu, resp. rozvoje elektromobility patří i vlády, které upouštějí od pobídek. Autopůjčovny zase odmítají platit narůstající náklady na opravy, což např. vedlo americkou autopůjčovnu Hertz k rozhodnutí, že prodá třetinu své americké flotily elektromobilů. Celkem se jedná o 20 tisíc vozů a výnos z jejichž prodeje vloží do aut se spalovacím motorem.

Pokles je patrný i na straně spotřebitelů, kteří jsou podle Bloombergu stále více frustrovaní klimatickou politikou, která dopadá na jejich peněženky. Navíc prezidentské volby v USA a volby do Evropského parlamentu by mohly ještě více posílit nálady proti elektromobilům.

GRAF: Srovnání počtu prodaných aut největších výrobců elektromobilů
Za rok 2023, v abs. počtech.

Zdroj: Bloomberg/údaje automobilek

Nová emisní pravidla

Koncem loňského roku Evropský parlament schválil nové emisní limity pro osobní i nákladní auta. V rámci jednání sice došlo ke zmírnění těchto limitů, ale i tak vyvíjejí na automobilky tlak, aby reagovaly na nové požadavky.

Zcela nově se zavádí opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd a ke zvýšení životnosti baterií. Ke zmírnění přísnosti došlo u limitů výfukových plynů. Limity zachovávají stávající testovací podmínky pro všechny kategorie vozidel a částečně zachovávají limity Euro 6 pro osobní automobily.

Evropská komise původně chtěla přejít na přísnější Euro 7 již od půli roku 2025. Nyní počítá se zavedením opatření 2,5 roku od vstupu normy v platnost u nových modelů osobních vozidel a 3,5 roku u stávajících modelů. U nákladních aut to má být čtyři roky, respektive pět let. Tyto lhůty umožní automobilkám připravit se na nové požadavky.

Bloomberg nicméně upozorňuje, že nová pravidla donutí automobilky prodávat hlavně bezemisní auta, jinak budou čelit finančním sankcím. Například Volkswagen by podle výpočtů agentury vycházející z údajů automobilky a regulačních orgánů by v nejhorším scénáři mohl čelit sankcím až ve výši více než 2 miliard eur.

Problém pro celou EU?

Laciná čínská konkurence na trhu s elektromobily navíc neznamená jen zásadní ohrožení pro evropský automobilový průmysl, ale pro celkovou ekonomickou prosperitu. Odvětví totiž zaměstnává přes 13 milionů lidí a další statisíce jsou pak v navazujících subdodavatelských firmách. Automotive navíc představuje zhruba 7 procent výkonu evropské ekonomiky, podotýká Bloomberg.

Právě vytvoření nadnárodního „elektromobilového Airbusu“ by mohlo srazit výrobní náklady při výrobě levných elektromobilů. Tedy vytvořit konkurenceschopná auta odolávající čínské záplavě elektromobilů.

Otázka bude, zdali se manažeři evropských výrobců dokáží případně dohodnout. Zatímco Tavares otevřeně hovoří o „existenční nutnosti spojení“, šéf Renaultu Luca de Meo má jiný názor. Podle něj spíše než vybudovat velký podnik je potřeba se zaměřit na agilitu. „Jsme otevření sdílet tento druh investic, protože u malých vozů jsou nízké marže a tudíž je velmi obtížné vydělat,“ prohlásil de Meo.

„Ve správních radách, v zasedačkách a mezi generálními řediteli panuje velká nervozita. Všichni vyčkávají, jak dopadne rok 2024,“ podotknul Bloombergu Alexandre Marian, výkonný ředitel analytické společnosti AlixPartners v Paříži.