Mohlo by vás také zajímat
Kam se vypařil růst německé ekonomiky?
Jan Bureš 22. října 2024Německý ekonomický model již nějakou dobu prochází mizérií. Jde o důsledek rozhodování v oblasti energetické politiky, investic do infrastruktury a…
Elektrický Elroq na scéně; Kellnerová v čele českých boháčů a Brusel může zavést cla na čínská elektromobily aneb souhrn ekonomických událostí 40. týdne 2024
Libor Akrman 4. října 2024Vláda si plácla s odbory; dálniční známka zdraží; povodňový schodek prošel; O2 může převzít Nordic Telekom; Rozpočtové radě se nezdá…
Milovaná i proklínaná Tesla. Očekávání investorů zatím ale spíš nenaplňuje
Marek Nemky 3. října 2024Tesla se v poslední době potýká mimo jiné s rostoucí konkurencí ve Spojených státech, slabou státní podporou prodeje elektromobilů v…
- ČLÁNEK
Čína určuje vývoj a produkci elektrobusů ve světě. Západu „ujel vlak“ i v tomto sektoru
Produkce čínských elektrických autobusů dominuje a ovlivňuje jejich vývoj i jinde ve světě. Západ se nyní ptá, jak je to možné.
Největší asijská ekonomika je světovým lídrem ve výrobě a používání elektrických autobusů. Už od roku 2014 ve velkém jezdí autobusy s lithiovými akumulátory například v 25milionové Šanghaji.
Jejich rozšíření ukazuje technologické ambice čínského režimu, který fakticky celosvětově dominuje celému řetězci těžby, zpracování a výroby lithium-iontových baterií.
Čínská BYD lepší než Tesla? |
Čínský výrobce elektromobilů a hybridních vozů BYD v loňském roce zvýšil celkový prodej o 62 % na zhruba tři miliony vozů. Zhruba 1,6 milionu vozů byly elektromobily s plně bateriovým pohonem a 1,4 milionu byla hybridní auta. V samotném čtvrtém čtvrtletí prodala rekordních 526,4 tisíce vozů s čistě elektrickým pohonem. Hlavní konkurent, americká Tesla, pak dodal ve čtvrtém čtvrtletí na trh 484,5 tisíce vozů, což je více, než se čekalo. Firma tak překonala svůj celoroční cíl, který činil 1,8 milionu vozů. Tesla tak těsně udržela své vedení na poli výroby elektromobilů. (Reuters/ČTK) |
V případě výroby osobních elektromobilů už způsobují čínské automobilky velké vrásky na čele (nejen) evropským automobilkám. Číňané totiž dokážou produkovat vozy s elektromotory za mnohem nižší cenu. To je způsobeno i promyšleným systémem státních subvencí.
Ale v sektoru výroby elektrických autobusů západní konkurenci ujel pomyslný vlak už před několika lety.
Pohodlí jako v trolejbusu
Elegantní autobusy, které jsou tiché a také jejich rozjezd a brždění je plynulé (jedná se o stejný zážitek z trolejbusů, pokud bydlíte například v Brně, v Plzni, Ostravě nebo Pardubicích, pozn. red.) se už rozšířily do velké části čínských měst.
A jak píše web BBC, jejich stoupající popularita v zemi, kde žije 1,4 miliardy obyvatel, ovlivňuje při revoluci v dopravě a odklonu od spalovacích motorů i zbytek světa. Britský server připomíná i to, že se v roce 2020 komunistická vláda zavázala stát uhlíkově neutrální ekonomikou do roku 2060. Pro tak velkou zemi jde o ambiciózní cíl, pro srovnání EU to plánuje na rok 2050.
Podpora elektromobility, nejen osobní, ale v případě čínských aglomerací i v sektoru hromadné dopravy, je stále silnější. Pro města to znamená ambici zásadně snížit znečištění ovzduší.
Čína přitom v roce 2018 figurovala jako největší emitent skleníkových plynů v dopravě hned po Spojených státech. Z globálního pohledu USA tvořily 21 procent emisí v dopravě, Čína pak 11 procent.
Největší trh s elektrobusy na světě
Po dvou dekádách vládní podpory se může asijská velmoc chlubit tím, že vytvořila největší trh s elektrobusy. Zároveň fakticky ovládá 95 procent světové produkce autobusů poháněných bateriemi. Jen za rok 2022 tvořily e-busy už 84 procent veškerých prodejů nových autobusů v Číně, jež se využívají pro potřeby městské hromadné dopravy.
„Čína je skutečně v čele v přechodu na elektrická vozidla, zejména na autobusy,“ tvrdí Heather Thompsonová, ředitelka newyorského Institutu pro dopravní a rozvojovou politiku (ITDP), což je nezisková organizace zaměřující se na udržitelnou dopravu.
GRAF: Čína dominuje trhu s elektrickými autobusy
Údaje za rok 2019. Celkový počet elektrických autobusů v dané zemi/regionu.
Zdroj: Statista
Nyní se západní svět ptá, jak je možné, že země, která byla přijata do Světové obchodní organizace (WTO) až v roce 2001, dokázala tak rychle vyrůst v technologickou velmoc.
Před více než dvěma dekádami automobilovému průmyslu dominovaly americké, evropské a japonské značky. V té době ale většinově sázely na vývoj spalovacích motorů, takže komunistická země zvolila vlastní cestu.
Elektrobusy mají přednost
Aby mohla porazit západní konkurenci, začala se stále více zaměřovat na výrobu vlastních elektromobilů za vydatné pomoci vlády v Pekingu. „Čínská vláda přijala velmi chytrou strategii. Uvědomila si, že by měla rozvíjet sektor elektromobility prostřednictvím elektrických autobusů,“ vysvětlil Liu Daizong, ředitel ITDP pro východní Asii.
Autobusové trasy ve městech jsou ideální pro využití vozů na dobíjení, protože se pravidelně vrací do depa, kde může být vybudována dobíjecí infrastruktura. Typický denní nájezd čínského autobusu ve městech je okolo 200 kilometrů. A to je realistický parametr, který dokázali čínští výrobci autobusů splnit.
Už v době olympijských her v Pekingu v roce 2008 ukázal čínský režim, že má globální ambice ovládnout trh s elektromobily i autobusy. Po městě tehdy dopravoval sportovce i diváky téměř šesti stovkami zelených autobusů.
Silná centrální podpora navíc dala čínským výrobcům jistotu, že se jim vyplatí postavit nové továrny na produkci elektrobusů. Městům zase nabízela zlevněné tarify na elektřinu, aby se jim vyplatilo nakupovat elektrické autobusy ve velkém.
BYD si plní své sny i v Evropě
Jednou z firem, které dokázaly státní podporu naplno využít, je také automobilka s názvem Build Your Dream, jež je známější pod zkratkou BYD. Kromě autobusů už nyní vyrábí plně konkurenceschopné elektromobily a dělá starosti evropským zavedeným značkám, protože postaví velkou továrnu v maďarském Szegedu (Segedínu).
Podle místního ministra zahraničí Pétera Szijjártóa půjde o jednu z největších zahraničních investic v historii Maďarska. BYD přitom už ve městě Komárom u slovenských hranic vyrábí právě autobusy s elektrickým pohonem.
Úspěch výroby a používání elektrických autobusů v desítkách čínských měst v konečném důsledku vedly k tomu, že se podařilo nastartovat ve velkém i výrobu osobních automobilů. Tím se dále snižují náklady na výrobu akumulátorů, jež tvoří většinu ceny nových aut se zástrčkou do elektřiny.
Čína také dokázala vybudovat největší síť veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily na světě, na konci roku 2022 jich bylo na území pevninské Číny 1,8 milionu. Jak Amerika, tak Evropa budou jen těžko druhou největší ekonomiku světa v tomto sektoru dohánět.