Mohlo by vás také zajímat
Bitcoin prolomil hranici 100 tisíc dolarů; Babiš zrušil svěřenský fond a královnou Spotify je Taylor Swift aneb souhrn ekonomických událostí 47. týdne 2024
Libor Akrman 6. prosince 2024MPO zadotuje 700 miliony projekty s AI; průměrná mzda vzrostla; ČEZ koupil elektromontážní EL-ENG; Juchelka bude dál v čele KB;…
Obchodní válka mezi USA a Čínou: Přinese pokles světového obchodu a vzestup nových center
Libor Akrman 4. prosince 2024Zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA pravděpodobně znovuobnoví obchodní válku s Čínou. Nová americká administrativa nejspíše zvýší cla na čínský a další…
Bublina kolem AI? Může to zajít ještě mnohem dál
Dmytro Spilka 27. listopadu 2024Americké akciové trhy žene vzhůru z velké části nadšení z potenciálu umělé inteligence. Po uvedení ChatGPT od OpenAI, kterou pomohl…
- Komentář
Byli byste ochotni za Facebook platit? Kolik by stála verze bez reklam?
Skandál Cambridge Analytica se zneužitými daty uživatelů Facebooku vyvolává další otázky ohledně budoucnosti sociální služby. Na přetřes přichází i placená varianta. Kolik by lidé byli ochotni za lepší verzi Facebooku zaplatit?
„Senator, we run ads.“ („Pane senátore, pouštíme reklamy.“) Tak zněla odpověď Marka Zuckerberga 84letému republikánskému senátorovi Orrinu Hatchovi na otázku, jaký je obchodní model Facebooku.
Dotaz a odpověď na to, jak bezplatná služba vydělává, byly jedním z nejcitovanějších okamžiků slyšení zakladatele Facebooku v americkém Kongresu minulý týden.
Pokud něco chcete, aniž byste platili penězi, musíte za to zaplatit něčím jiným.
Podle komentátorů to byl důkaz, že šedivějící senátoři nechápou základ ekonomiky internetu: Facebook a další bezplatné platformy vydělávají peníze cílenou reklamou.
Nic není zadarmo
Senátor Hatch přitom přednesl (bohužel však nerozvedl) zásadní problém současného vztahu internetových platforem k jejich uživatelům.
„Skandál s firmou Cambridge Analytica mnohé šokoval, protože si neuvědomovali, že Facebook a Google sdílejí uživatelská data s inzerenty. Přemýšleli tito lidé, proč jsou služby těchto společností zadarmo? Nic v životě není zadarmo. Pokud něco chcete, aniž byste platili penězi, musíte za to zaplatit něčím jiným,“ řekl.
Facebook i další bezplatné internetové služby fungují na takzvaném dvoustranném trhu: vydělávají tím, že propojují uživatele s inzerenty, kteří těmto uživatelům prodávají služby.
Obchod s pozorností uživatelů
Inzerenti jsou v tomto modelu platícími zákazníky, my uživatelé – nebo konkrétněji naše pozornost – jsme produkty nabízené těmto platícím zákazníkům. A v situaci, kdy je naše pozornost produktem pro inzerenty, můžeme těžko předpokládat, že k ní platformy budou přistupovat se zvláštním ohledem.
Facebook je po Google nejúspěšnějším obchodníkem s naší pozorností na světě. Jejich společný podíl na světovém trhu s digitální reklamou výzkumníci odhadují na 61 až 84 procent.
Samotný Facebook v roce 2017 na reklamách vydělal 39,9 miliardy dolarů, což tvoří 98 procent jeho celkových příjmů. Suma je větší než třeba HDP Slovenska.
GRAF: Vývoj tržeb Facebooku podle segmentu
Od roku 2009 do roku 2017, tržby jsou v mld. USD.
Zdroj: Statista, Facebook
Přes všechny Zuckerbergovy omluvy, slibované i provedené úpravy a promluvy o bezpečné komunitě a smysluplně tráveném času velí ekonomický model Facebooku, abychom na jeho stránkách trávili ještě více hodin. Aby díky tomu Facebook a jeho platící zákazníci mohli svoje reklamy na nás ještě lépe zacílit.
Bez ohledu na naše soukromí nebo na kvalitu obsahu, který na svých „zdech“ vidíme. Nemorální či nelegální chování se Facebooku zkrátka vyplatí.
Chování jako obyčejné firmy
Čistě z ekonomického hlediska – proč by Facebook neměl sbírat naše osobní data a poskytovat svým zákazníkům co nejlepší služby?
Proč by neumožnil inzerentům v realitách cílit pouze na lidi určitého etnika? Proč by na síti nenechal dezinformace a hoaxy, když často přitahují pozornost lépe než kvalitní zpravodajství?
Proč by nás pomocí algoritmů neuzavíral do názorových bublin, když se v nich cítíme lépe a zůstaneme na síti déle? Proč by měl Facebook chtít, abychom svůj čas trávili smysluplně, když nejvýhodnější pro něj je vybudovat v nás závislost na jeho službě?
Jedním z čím dál více propagovaných řešení situace (které během slyšení připustil i sám Zuckerberg) je státní regulace. Zakazování určitého obsahu či rozšiřování ochrany uživatelských dat jsou však v rozporu se samotným ekonomickým modelem této firmy, a je tedy otázkou, zda má Facebook skutečnou pozitivní motivaci se novým pravidlům přizpůsobovat.
Nebylo by tedy efektivnější předefinovat samotný ekonomický model tak, aby Facebook na sledování uživatelů a fake news nevydělával?
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Kauza Facebook: O propojení lidí nejde, jejich data jsou „jen“ zboží k prodeji
Aféra s Cambridge Analytica může zlomit Facebooku vaz
Proč vám mizí na Facebooku přátelé? Jsme vězni facebookového „žaláře“
Zpoplatnit, či nezpoplatnit?
Existují různé varianty, jak změnit ekonomický model Facebooku. Nejradikálnější komentátoři i aktivisté navrhují dokonce znárodnění této společnosti. Podobně jako státy v minulosti znárodňovaly jiné prvky klíčové infrastruktury, od železnic po pošty. Další se domnívají, že by nám Facebook za využívání našich dat měl platit.
Nejpravděpodobnější varianta, kterou během slyšení připustil sám Zuckerberg a kterou zmínila i jeho kolegyně Sheryl Sandbergová v rozhovoru pro NBC News, by nám dala možnost zaplatit si za Facebook bez sledování a reklam.
Podobně jako je to například u streamovací služby Spotify, nadále by existovala základní služba Facebooku placená podle současného modelu dvoustranného trhu, přístupná těm, kteří nechtějí nebo nemohou za službu platit. A vedle ní by existoval jakýsi Facebook Premium, který by uživatele něco stál.
Sociální síť zčásti závislá na uživatelském předplatném, a ne pouze na inzerentech by měla opravdový zájem poskytovat svým novým zákazníkům kvalitní službu. Facebooku by už nezáleželo na tom, aby za každou cenu udržel naši pozornost, a tak by nás nemusel bombardovat neustálými upozorněními, kdo že to dnes má narozeniny.
Přestal by nám předkládat senzační nepravdy podporující náš názor. Nepotřeboval by o nás sbírat data. Náš čas strávený na Facebooku by byl účelnější a bezpečnější.
Cena? Pád dolarů měsíčně
Kolik by takový Facebook Premium stál? Jak spočítal server Tech Crunch, Facebook loni v USA vydělal 84,12 dolaru na uživatele a 20,21 dolaru na uživatele globálně (inzeráty v rozvinutých zemích mají větší cenu než v méně rozvinutých).
Pokud by si Facebook chtěl udržet své současné příjmy, musel by průměrný americký uživatel za službu platit průměrně sedm dolarů měsíčně, uživatel odjinud pak necelé dva dolary.
Kolik stojí Netflix a Spotify? |
Jde o platby za měsíc, Spotify nabízí buď bezplatnou službu, nebo službu Premium.
Netflix Basic 7,99 EUR Spotify Premium 5,99 EUR |
Jedná se o podobnou částku, kterou za legální streamování filmů či hudby měsíčně platí třeba uživatelé služeb společností Netflix a Spotify.
Zvykáme si platit
Byli bychom ochotní za kvalitnější službu platit?
Čerstvý výzkum serveru Recode.net ukázal, že za Facebook bez inzerátů by si zaplatila pouze necelá čtvrtina Američanů. Většina z nich by preferovala předplatné do pěti dolarů měsíčně.
GRAF: Kolik by Američané byli ochotni zaplatit za předplatné Facebooku
Průzkum proběhl v dubnu, zúčastnilo se ho 750 respondentů.
Zdroj: Recode.com
Zkušenost s internetovými službami však ukazuje, že lidé si postupně zvykají za lepší služby platit. Výše zmíněné streamovací služby třeba zásadním způsobem přispěly k poklesu uživatelů, kteří si filmy a hudbu stahují zdarma a ilegálně.
Stejně tak noviny čím dál častěji skrývají své články na paywally a uživatelé si postupně zvykají za ně platit, především za kvalitní tituly jako New York Times (ve středoevropských podmínkách je příkladem početné a rychle vybudované komunity internetových předplatitelů třeba slovenský Denník N).
Tyto příklady dokazují, že lidé si i na internetu rádi připlatí za bezpečí, kvalitu a pohodlí. Nastal čas začít platit i za bezpečnější a férovější Facebook?
Článek, který byl redakčně upraven a jehož autorem je Klára Votavová, původně vyšel na serveru Hlídací pes.org.