Bankovky jako reklamní nosič: Proč na nich tedy nemít inspirativní tváře vědy a techniky?

Jinak než znalostní ekonomikou, inovacemi a důrazem na technické obory prý svět nedobudeme. Dobrá, proč ale všichni nosíme po kapsách bankovky s obrázky šestice osobností, které měly k technice velmi daleko?

Jistě, jeden z nich byl alespoň Učitel národů, ale náš národ měl co světu nabídnout i mimo politiků a kulturních pracovníků. Poučme se třeba od Britů.

Nedávno totiž britská centrální banka oznámila, že na nové padesátilibrové bankovce bude Alan Turing, zakladatel počítačové vědy a umělé inteligence, který se do historie zapsal jako ten, který dešifroval nacistický kód Enigmy.

V Česku jsme to alespoň „osladili Evropě“ v reklamním spotu o vynálezu kostkového cukru při našem prvním předsednictví EU v roce 2009. Při příštím, za tři roky, však bude stále na našich bankovkách chybět nejen jakýkoli vynálezce, ale i kdokoli z vědy a techniky.

Mluvit o podpoře vědy, výzkumu a vzdělanostní společnosti umíme, do peněženky nám však stále nesmí. I eurobankovky tiskneme raději s Karlem Gottem.

Není lepší reklamy

Bankovky jsou geniální reklamní kampaň. Nejsme ve Švédsku, kde dnes již mnohde penězi nezaplatíte (a do čtyř let už nikde). U nás pořád ještě nosíme po kapsách pětici buditelů, ti movitější (nebo méně daňově disciplinovaní) dokonce i šestici.

À propos, to, že máme již tolik let pro běžný provoz „příliš drahocennou“ bankovku, jen ilustruje, že ČNB dlouhodobě podstřeluje svůj inflační cíl. Ale o tom zase někdy jindy.

Každý den ty vyobrazené lidi vidíme, saháme na ně, mnozí v nich vidí i štěstí. Dostat klienta na bankovky musí být nedostižným snem každé reklamní agentury.

Nosíme je po kapsách

A koho že nám tam stát vložil? Aniž bychom se zatěžovali konkrétními jmény, pojmenujme si je obecněji: vladař, pedagog, spisovatelka, politik, zpěvačka, vladař.

Tedy tři politici (světe, div se) a tři zástupci humanitních oborů.

I na Slovensku měli podobné skóre, než je vyměnili za obrázky mostů (zcela vymyšlených, než je malé nizozemské město postavilo): vladař, misionáři, svatá, buditelský lingvista, buditel, kněz, politik.

Opět politici a humanitní obory.

Britské srovnání

Srovnejme to nyní s britskými bankovkami. Od decimalizace jich bylo několik sérií, vždy s jinými lidmi. Už to samo ukazuje, jak britský stát využívá mnohem efektivněji tuto reklamní plochu k podpoře „vzkazu“ svým obyvatelům. (Zatímco my se díváme na ty stejné lidi již více než čtvrtstoletí.)

V každé sérii britských bankovek byl alespoň jeden zástupce vědy a techniky. Většinou dva:

70. a 80. léta: matematik a fyzik, vojevůdce, statistička, dramatik, architekt.

90. léta: stavební inženýr, spisovatel, vědec, bankéř.

Nultá léta: reformátorka věznic, biolog, skladatel, ekonom, vynálezce a jeho investor.

10. léta: politik, spisovatelka, malíř, vynálezce a matematik.

Všimněme si, jak jsou Britové vyváženější. Zástupci humanitních oborů či umění nechybí, ale jsou v lehké menšině. Politici naštěstí chybí a ten jeden, který se tam nedávno dostal, byl zároveň nositelem Nobelovy ceny za literaturu. Mládež tak má pro hospodářský život mnohem přínosnější vzory.

Východoevropské peníze jsou jedna báseň

Abychom však Čechům nekřivdili příliš, ve svém regionu se nijak neodlišují. V rámci Visegrádu jsme na tom ještě dobře – Poláci a Maďaři jsou jen samí vladaři. (Stejně jako většina neevropského světa.)

Ale pak už v našem okolí přicházejí na výsluní básníci; ať skuteční, nebo básníci, co nepřicházeli o iluze o změně lidské podstaty:

V NDR to byli: náboženský reformátor, protokomunistka, básník, komunista, komunista.

Bosna a Hercegovina: jenom samí básníci.

Bulharsko: svatí, básníci, vladaři.

Je zajímavé, že alespoň jihovýchod Evropy dokázal k básníkům občas přidat nějakého vědce, aby se neřeklo.

Rumunsko: básník, dramatik, básník, malíř, vladař, vynálezce.

Srbsko: lingvista, básník, skladatel, vynálezce, malíř, zeměpisec, bankéř, astronom, vladař.

Turecko: dějepisec vědy, matematik, architekt, spisovatelka, hudebník, básník.

Zato západní Německo poměr obrátilo, básnířku mělo jen jednu a technici měli víceméně převahu: spisovatelka, matematik, básnířka, architekt, skladatelka, biolog, ilustrátorka přírodních věd, právník.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Riziko zrušení hotovosti? Všechny peníze budou daněny a pod dohledem

Peníze nejsou všechno. Většina lidí dá přednost smysluplné práci

Blockchain pro dobro lidstva: buď musí přinést peníze nebo lepší život

Bez básně a hany

Nic proti básníkům. Je možná třeba se ptát, nakolik by zrovna básníci ocenili, že jsou umístěni na penězích.

Americký básník Robert Frost (dodnes jediný čtyřikrát oceněný Pulitzerovou cenou) jednou prohlásil, že „v poezii nejsou žádné peníze“, ale na druhou stranu, že ani „v penězích není žádná poezie…“.

Jako by jej dnes většina centrálních bank chtěla ujistit, že v penězích možná ne, ale na penězích jí je ažaž.

Lze i lépe…

…vybírat následováníhodné vzory pro bankovky. Pokud opravdu chceme vybudovat znalostní ekonomiku, přestaňme se opájet jen lyrikou národního obrození a po britském vzoru dejme na bankovky alespoň nějaké inovátory i z technického světa.

Vždyť i v Nobelovkách máme vedle Seiferta také Heyrovského! Máme poslední šanci, jednou i my skončíme jako Švédi a přestaneme tisknout „obrázky“ do každé kapsy.

Pak už budeme tisknout jen věci na 3D tiskárnách – a hle, i tam bude česká stopa díky inovátorům jako Josef Průša. Zítřek je tu, otevřme mu své kapsy.

Článek, jehož autorem je Petr Bartoň, původně vyšel jako součást seriálu „Lze i lépe…“ na serveru Hlídací pes.org.

Petr Bartoň vystudoval ekonomii na univerzitách v Cambridgi a Chicagu a spolupracuje s ekonomickým výzkumným ústavem ve Švýcarsku. S „nastavením systémů“ v těchto zemích má nejvíce zkušeností, ale dobře ví, že velké bohatství příkladů úspěšných reforem nabízejí i jiné státy (například Švédsko již dávno není odstrašujícím příkladem, jak nenastavit daňový systém). Bartoň je nyní hlavním ekonomem investiční skupiny Natland.