Peníze nejsou všechno. Většina lidí dá přednost smysluplné práci

Nalézat smysl ve své práci je výsadou jen několika šťastných, napsal americký spisovatel a historik Studs Terkel v předmluvě své knihy Working z roku 1974, ve které Američané hovoří o práci. Jen málo z nich práci nebere pouze jako prostředek k obživě. Po více než 40 letech se ukazuje, kam se v tomto ohledu společnost posunula.

Studie amerických odborníků ze společnosti Better Up, jež pomáhá lidem najít zaměstnání, které je bude uspokojovat a bavit, došla k závěru, že pro většinu lidí je smysl práce důležitější než peníze.  Ptali se 2 285 lidí z 26 různých oborů, na odlišných pozicích a z různě velkých firem.

O čtvrtinu méně peněz

Devadesát procent dotázaných je ochotno slevit ze svých finančních požadavků, pokud budou dělat práci, která má smysl. Autory výzkumu především zajímalo, kolik ze svého platu jsou lidé ochotni slevit, aby dělali práci, která je naplňuje.

Většina lidí odpověděla, že je ochotna obětovat 23 procent ze svých celoživotních příjmů, pokud budou mít záruku, že jejich práce bude mít smysl.

Pro srovnání Američané 21 procent ze svých příjmů utratí za bydlení. To znamená, že střecha nad hlavou má pro ně stejnou váhu jako užitečnost jejich práce.

Roste produktivita a úspory pro firmu

Pocit naplnění u zaměstnanců je ale výhodný i pro samotné firmy. Takoví lidé jsou produktivnější. V průměru stráví na pracovišti hodinu navíc týdně a berou si ročně o dva dny méně dovolené.

Autoři studie dokonce vyčíslili přínos pro firmu u spokojeného pracovníka na 9 078 dolarů ročně (v přepočtu přes 200 tisíc korun).

Snižuje se také fluktuace zaměstnanců. Ti, které práce baví a vidí v ní smysl, neplánují v 69 procentech odchod z firmy v následujících šesti měsících. U velkých korporací to pak znamená úsporu ve výši 6,4 milionu dolarů ročně (144 milionů korun) na 10 tisíc zaměstnanců.

Zaměstnavatelé selhávají v nabídce

„I přes oboustranné výhody smysluplné práce firmy selhávají v její nabídce. Naše studie zjistila, že lidé vnímají svou práci smysluplnou jen z poloviny, než by mohla být. Také jsme dospěli k tomu, že pouze jeden z dvaceti respondentů hodnotí svou současnou pracovní pozici jako nejlepší, jakou si umí představit,“ napsali autoři studie v časopise Harvard Business Review.

Pro firmy to znamená, že změnou přístupu mohou získat na trhu práce kvalitní talentované zaměstnance, pokud jim vyjdou v jejich požadavcích vstříc. Pokud to nedokáží, mohou o ty nejlepší lidi přijít, což ovlivní produktivitu celé firmy.

„Vytvoření většího smyslu práce už není jen hezkou věcí, kterou je dobré mít, ale nezbytností,“ zdůraznil ředitel firmy Better Up Alexi Robichaux.

Sociální podpora

Koučinková společnost doporučuje firmám tři kroky, které jim pomohou udržet nejlepší talenty ve společnosti.

Jedním z nich je vytvoření a podpora sociálních vazeb na pracovišti. Ti, kteří mají větší podporu na pracovišti, nacházejí v práci větší smysl. Je to o 47 procent více, než ti, kteří podporu na pracovišti necítí a hodnotí pracovní kulturu jako nízkou.

Další doporučení spočívá v tom, aby manažeři více hovořili se svými podřízenými například o tom, jaké aspekty v práci považují za smysluplné a jaké nikoliv.

Důležité je také lidem vysvětlovat, v čem je jejich přínos pro firmu, například při činnosti na konkrétních projektech. Sociální podpora vede k poklesu frustrace na pracovišti a zvýší produktivitu.

VÍCE K TÉMATU:

Zdržují vás dlouhé porady a mítinky? Odhalte tajemství agilní práce

Bída, hlad, lidé bez práce? Ne. Digitalizace žádnou nezaměstnanost nezpůsobí

Praha vs. Atény aneb pohled na dva opačné póly trhu práce EU

Znalostní pozice

Pozice, které jsou spojeny s hlubšími znalostmi pracovníků, jsou vnímány pozitivně. Takoví lidé mají větší pocit aktivního profesního růstu, lépe se dokáží identifikovat a inspirovat vizemi vedení firmy.

Také důraz na kreativitu vede k tomu, že zaměstnanci jsou se svojí prací spokojenější, vidí v ní smysl.

Zpětná vazba od podřízených povede k tomu, že lidé jsou více do činnosti firmy zapojeni, tím se opět může zvýšit jejich produktivita, radí firma Better Up.

Sázka na starší pracovníky

Ne všechny skupiny pracovníků vnímají smysluplnost práce ve stejné míře. Starší zaměstnanci si považují práce více než jejich mladší kolegové.

Také lidé, kteří vychovávají děti, oceňují práci jako smysluplnou o 12 procentních bodů více než bezdětní pracovníci. Pokud firma využije například starší motivované pracovníky, ti mohou pocit smysluplnosti rozšířit i na ostatní.

Záleží také na sektoru. Lidé pracující v lékařství, sociální péči nebo vzdělávacím oboru pociťují smysluplnost své práce ve větší míře, než ti, kteří pracují v administrativě nebo dopravě.

A jak vidíte svoji práci vy? Je pro vás dostatečně smysluplná?