Častokrát slýchávám dotaz, jak se bude v budoucnu vyvíjet zájem i ceny za bydlení. Například na pražském bytovém trhu, kde byla kvůli pomalým povolovacím procesům nová výstavba dlouho uměle brzděna, nabídka dnes roste.
K tomu se navíc přidává mírný vzestup úrokových sazeb z hypoték, jenž poptávku také tlumí. To vše by znamenalo, že tlak na zdražování nemusí být tak výrazný. Ve skutečnosti se ale jedná jen o dočasný stav. Nárůst cen se může vrátit v plné síle.
Drahé materiály
Pro další zvyšování cen za nové bydlení hovoří jiné důvody. Tím nejpádnějším je fakt, že lidé jednoduše musí někde bydlet. Je to jejich základní potřeba. Zájem o bydlení mávnutím kouzelného proutku prostě nezmizí.
Stavební trh je zároveň poznamenaný poměrně nízkým počtem dodavatelů. Je to logické, doteď, kdy se tolik nestavělo, o ně nebyl dostatečný zájem.
Co to ale znamená v praxi? Například beton je v metropoli mnohonásobně dražší, než je tomu v jiných městech. Nedá se jednoduše dovážet z moc velké dálky.
S tímto vývojem je spojená i celková změna struktury dodavatelského řetězce. V důsledku menšího počtu firem někdy na trhu chybí určité komponenty, jež jsou pro stavbu nezastupitelné. Příkladem jsou třeba jeřáby.
Vliv na ceny mají i suroviny, jako je ropa. A nejde jen o drahé pohonné hmoty. Její deriváty jsou také hlavní složkou pro řadu stavebních materiálů – od podlah, přes spojovací materiály až třeba po okna. Ropa je zároveň primárním zdrojem energie.
Prakticky veškeré stavební materiály, které jsou z hlediska výroby či přepravy náročné na energie, skokově zdražily.
A k tomu občas přistupuje ještě jeden faktor. Mění-li se na trzích stavební normy, projektanti z opatrnosti nasadí raději vyšší cenu a prodlouží harmonogram.
Mezinárodněpolitický aspekt
Nejistota je všudypřítomná také v důsledku aktuálních mezinárodněpolitických problémů. Ať už jde o krizi v Hormuzském zálivu nebo tarifním válkám, jež normálnímu fungování tržního prostředí brání.
Dodavatelé se proto také někdy obávají zakázky na delší období zasmluvňovat. Nevědí, zda nebudou za pár měsíců nákladově výrazně výše, než původně předpokládali. Není se co divit. V posledních šesti letech jsme šli z krize do krize. Každá z nich měla na hodnotu zdrojů i stavebních materiálů výrazný dopad.
Na Slovensku, kde naše společnost původně vznikla, narážíme ještě na jednu překážku: kvůli konsolidačnímu balíčku a zvyšování daní a odvodů došlo k dalšímu nárůstu cen zabydlení i nákladů na samotnou stavební práci.
Odvody zaměstnavatelů jsou zde tak momentálně vyšší než v Česku. V oblasti nedostupnost bydlení jsme na Slovensku i kvůli tomu Čechům stále silnější konkurencí.
Sázka na vlastní strategii
Developeři nyní stojí před úkolem, kdy musí reagovat na aktuální situaci a předvídat budoucí vývoj. Každá odpovědná firma, která v oboru působí, však zároveň s tím stojí na dlouhodobých hodnotách, z nichž její strategie vychází.
U nás takovou hodnotu představuje udržitelnost. Například zelené střechy znamenají sice pro projekt vyšší náklad, pro zákazníka ale přidanou hodnotu v podobě lepšího ochlazování celého okolního prostředí. Dalším pilířem, jenž je pro nás podstatný, je důraz na propracovaný urbanizmus.
Na jedné straně je sice mnohem náročnější na přípravu a logicky i nákladnější, vede ale současně k tvorbě prostředí, kde se lidé cítí příjemně a lépe. V té souvislosti pak hovoříme o sociálním aspektu udržitelnosti. Zákazníci, kteří se do našich budov stěhují, si to naštěstí uvědomují.
Pokud trhu uvolníme ruce a přestaneme výstavbu kvůli dlouhým procesům schvalování a extrémně přísným normám prodražovat, budou developeři o přízeň klientů soutěžit nejen cenou, ale hlavně kvalitou, vyspělými urbanistickými řešeními a důrazem na udržitelnost.