Mohlo by vás také zajímat
Petr Bartoš (Medevio): Naše komunikační platforma šetří čas pacientům i lékařům
Pavlína Zítková, Libor Akrman 16. května 2023Před třemi lety založil Petr Bartoš platformu Medevio, s níž chtěl především zjednodušit komunikaci mezi lékaři a pacienty. Platforma se…
Němci končí s jádrem, inflace zpomaluje a na burzu míří Footshop skrze WOOD SPAC One aneb souhrn 15. týdne 2023
Libor Akrman 14. dubna 2023Po poštách stát zruší i některé berňáky; inflace u nás i ve světě zvolňuje; VW volá po odkladu normy Euro…
Co je akviziční funnel a jak díky němu vygenerujete víc leadů?
Komerční sdělení 27. března 2023Prodej neznamená jen to, že vymyslíte produkt, na který uděláte reklamu, a vše už poběží samospádem. Je potřeba vybudovat kvalitní…
- KOMENTÁŘ
Jak vnímají mladí Češi média? Klíčové jsou sociální sítě
Svět informací se nástupem sociálních sítí změnil, především u mladých, kteří tuto technologii dokázali přijmout za svou daleko rychleji než starší generace. Je to patrné i u mladých Čechů, na jejichž vnímání světa se zaměřilo šetření společností Člověk v tísni a Median. Jací tedy jsou čeští teenageři?

Dominantními zdroji informací studentů jsou sociální sítě, on-line servery a televize. Zcela marginálním zdrojem je naopak tisk a rozhlas. Méně než polovina českých středoškolských studentů pak věří, že má dostatek informací o společenských a politických tématech. Více informovaní se cítí být chlapci než dívky a studenti z rodin s vyšší životní úrovní.
Struktura vzorku |
![]() |
Výsledky dotazníkového šetření mezi studenty středních škol, které provedla agentura Median pro společnost Člověk v tísni, nabízí i řadu dalších zajímavých postřehů o tom, jak mladí lidé vnímají média a jaké jsou zdroje jejich informací.
„Pocit informovanosti příliš nezávisí na studované škole a vzdělání rodičů, které by měly informovanost jako hlavní zdroj ovlivňovat. I to naznačuje, že do postoje se nepromítá jen objektivní informovanost, ale také schopnost nedostatky ve své informovanosti posuzovat,“ komentují autoři průzkumu.
Oproti podobnému průzkumu z roku 2014 poklesl informační vliv televize a výrazně posílil vliv sociálních sítí.
Průzkum se zabývá nejen zdroji informací, ale zkoumá i další vnímání mladých, např. závažné problémy Česka i světa a možnosti, jak je řešit, nebo prostředky komunikace.
Viděl jsem to na Facebooku
Nejčastějším zdrojem informací na sociálních sítích jsou repostované články.
Více než polovina studentů ale přiznala, že často vnímá informace i z postů a sdílených zkušeností lidí, které nezná. K tomuto typu zdroje má však většinou důvěru jen deset procent studentů.
„Některé mediální výzkumy ovšem upozorňují na takzvaný sleeper efekt – tedy že informace může mít dlouhodobě vliv, i když primárně nevěříme jejímu zdroji, protože racionalizovaná nedůvěra v paměti příjemce odezní, zatímco často emotivní sdělení v ní zůstává,“ připomíná komentář k průzkumu.
Bodují i méně důvěryhodné zdroje
Zpravodajství nejčastěji studenti sledují na hlavních zpravodajských serverech a v komerčních televizích. Na alternativních webech typu Parlamentní listy či Aeronet sleduje zpravodajství alespoň občas 20 procent studentů a 15 procent jim důvěřuje.
Tyto servery tedy přímo ovlivňují zhruba šestinu studentů. Jejich obsah se však sekundárně může šířit pomocí sociálních sítí či ústní komunikace, v níž navíc mizí deklarace zdroje, a tím i možnost posoudit jeho důvěryhodnost.
GRAF: Zdroje informací o společenských tématech
Graf vlevo ukazuje zjištění za rok 2017, vpravo pak je srovnání s rokem 2014, údaje jsou v procentech.
Zdroj: Člověk v tísni, Median, JSNS.cz
Středoškoláci, kteří uvedli, že sociální sítě jsou jedním z jejich nejčastějších zdrojů informací, se na sociálních sítích o aktuálním dění nejčastěji dozvídají z odkazů na články v on-line zpravodajství.
Ostatní informační zdroje byly zastoupené srovnatelně. U důvěry v tyto informační zdroje už je patrné jasné odstupňování, které odpovídá četnosti jejich užívání.
GRAF: Zdroje informací o společenských tématech dle typologie respondentů
Údaje jsou v procentech.
Zdroj: Člověk v tísni, Median, JSNS.cz
Studenti středních škol sledují zpravodajství a publicistiku nejčastěji na internetu, a to na hlavních zpravodajských serverech. Na druhém místě v užívání jsou komerční a jen o něco málo méně sledované veřejnoprávní televize.
Tištěné noviny jsou pro středoškoláky až za televizními stanicemi. Nejméně často středoškoláci sledují zpravodajství a publicistiku na alternativních webech nebo v zábavních/bulvárních denících (mohou v nich ale sledovat informace jiného druhu).
Středoškoláky zajímá bulvár, gymnazisty méně
Gymnazisté jsou ve sledování zpravodajství a publicistiky silnější, a to u všech typů médií kromě zábavních/bulvárních deníků (tedy včetně alternativních webů).
Studenti ze středních odborných škol a učilišť častěji čtou zábavní/bulvární deníky. Sledování zpravodajství a publicistiky roste i společně s věkem – to pravděpodobně kopíruje rostoucí zájem o veřejné dění obecně.
Alternativní weby nejčastěji sledují studenti z rodin se střední životní úrovní. Studenti s větším místem bydliště zase častěji sledují veřejnoprávní televizi.
Důvěryhodnost rozhoduje
V důvěryhodnosti vedou podle středoškoláků jednoznačně informace z veřejnoprávních a zpravodajských médií.
GRAF: Nakolik mladí důvěřují informacím podle typu médií
Údaje jsou v procentech.
Zdroj: Člověk v tísni, Median, JSNS.cz
Za nejméně důvěryhodné naopak považují zábavní/bulvární deníky a komerční televizní stanice. Mezi spíše nedůvěryhodné zdroje informací se u středoškoláků řadí i blogy, časopisy a alternativní weby; u těchto druhů médií je ale zásadní část studentů nerozhodnutá.
Pro studenty učilišť a mladší studenty celkově je těžší vytvořit si názor na důvěryhodnost alternativních webů (nebo ho zkrátka ještě vytvořený nemají), u nichž častěji než ostatní uváděli možnost „Nevím/Bez odpovědi“.
Gymnazisté častěji než další středoškoláci nedůvěřují komerčním televizím (tento rozdíl je u studentů SOŠ a učilišť vyrovnán spíše nerozhodností než nedůvěrou) a naopak častěji důvěřují veřejnoprávní televizi, hlavním zpravodajským serverům a rozhlasu.
Jaký je svět na školách?
Kromě přístupu středoškoláků k médiím se průzkum zabýval i používanými prostředky komunikace, lokálními i globálními problémy, možnostmi mladých, jak by mohli ovlivnit řešení problémů, politickými preferencemi nebo spokojeností se životem.
Zároveň výsledky srovnává s předchozími šetřeními v roce 2014, 2012 a 2009. Výsledky celého průzkumu včetně koncepce samotného dotazníku si můžete prostudovat ZDE.
Článek, jehož autorem je Robert Břešťan, původně vyšel na serveru Hlídací pes.org.