Trendy ve zbrojení: Ukrajina ovlivňuje dění na trhu, ale evropské zbrojení začalo už před ruskou agresí

Evropa významně zvýšila v uplynulých letech své výdaje na vyzbrojování. Vyplývá to ze zprávy vydané Stockholmským mezinárodním institutem pro výzkum míru (SIPRI).

Ten srovnával období mezi lety 2013–2017 a 2018–2022 a upozorňuje, že evropské státy navýšily nákup zbraní o 47 procent. Evropské členské státy NATO dokonce o 65 procent. Celkový mezinárodní obchod se zbraněmi přitom klesl o 5,1 procenta.

„Přestože celosvětově došlo k poklesu transferů zbraní, v důsledku napětí mezi Ruskem a většinou ostatních evropských států transfery do Evropy prudce vzrostly,“ uvedl Pieter D. Wezeman, vedoucí výzkumný pracovník programu SIPRI.

Vojenské výdaje ve světě loni stouply po očištění o inflaci o 3,7 procenta na 2,24 bilionu dolarů (47,9 bilionu korun), rostou už osmý rok v řadě. Výdaje v Evropě zaznamenaly nejprudší meziroční nárůst za posledních nejméně 30 let, zejména kvůli válce na Ukrajině stouply loni o 13 procent.

Turecké drony expandují

Turecký Istanbul hostil na konci července jeden z největších mezinárodních veletrhů se zbraněmi IDEF (Mezinárodní veletrh obranného průmyslu). A právě Turecko se spolu s Polskem a s Austrálií za poslední roky významně posunulo vzhůru na žebříčku světových vývozců zbraní. Mezi největší vývozce zbraní stále patří Spojené státy, Rusko a Francie.

„V první polovině roku jsme dosáhli rekordní úrovně exportu zbraní ve výši 2,3 miliardy dolarů. Do konce roku očekáváme, že prodáme zbraně v hodnotě šest miliard dolarů, což by byl 36procentní nárůst oproti loňskému roku,“ uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve videoproslovu určeném účastníkům veletrhu.

Podle SIPRI se turecký zbrojní export zvýšil za posledních pět let o 69 procent. Úspěchy zaznamenává Ankara především s bojovými drony Bayraktar, které používá už více než 30 zemí.

Před pár týdny podepsali Turci dohodu se Saúdskou Arábií, která patří ke světovým největším dovozcům zbraní. Saúdové projevili zájem o nákup pokročilých dronů Akinci a dalších vojenských technologií v odhadované hodnotě až tři miliardy dolarů.

S Turky už přitom dvě saúdské společnosti koprodukují výrobu dronů Karayel-SU pro lety ve střední výšce. Podobnou spolupráci navázali Turci třeba také s Kazachstánem, kde se vyrábí středně velké bezpilotní letadlo Anka určené pro průzkumné mise. Koprodukční drony by se měly začít vyrábět také na Ukrajině.

Ukrajina: skokan roku

Zemi bojující s Ruskem studie SIPRI označila – nijak překvapivě – za „skokana roku“. V období, které studie zkoumala, tedy mezi lety 2018–2022, byla Ukrajina 14. největším dovozcem zbraní na světě. V loňském roce ale poskočila na třetí místo, hned za Katar a Indii.

Ukrajina loni na armádu vydala 44 miliard dolarů (942 miliard korun), více než šestinásobek výdajů z roku 2021. Vojenské výdaje loni na Ukrajině představovaly 34 procent hrubého domácího produktu.

V souvislosti s válkou na Ukrajině se ale dá podobný trend vysledovat i v dalších evropských zemích. Podle SIPRI sice Evropa v celosvětovém měřítku nakupuje méně zbraní než asijské a blízkovýchodní státy, v porovnání s „mírovým obdobím“ let 2013–2017 se ale mnohé změnilo a zbrojení v evropských členských státech NATO se zvýšilo v posledních letech o 65 procent.

Statistiky uvedené ve zprávě mezi hlavní evropské dovozce zbraní zařadily Velkou Británii, Ukrajinu, Norsko, Nizozemsko a Polsko. Zajímavý je v těchto zemích právě trend významného nárůstu dovozu zbraní mezi sledovanými obdobími, které tyto země nakoupily především ve Spojených státech, Jižní Koreji a v Německu.

Nákup zbraní se ve srovnání pětiletek 2013–2017 a 2018–2022 na Ukrajině zvýšil o 8631 procent, v Nizozemsku o 307 procent, v Norsku o 285 procent, v Polsku o 64 procent a ve Spojeném Království o 31 procent.

Mezi největší dovozce zbraní ale evropské země ani s takovými čísly nepatří. Evropský kontinent pokrývá v součtu jen zhruba jednu šestinu z celosvětového importu zbraní. Nejvíce jich stále nakupuje Indie (11 %), Saúdská Arábie (9,6 %), Katar (6,4 %), Austrálie (4,7 %), Čína (4,6 %) a Egypt (4,5 %).

Proměna trhu

Zajímavé je sledovat také vývoj obchodu z hlediska prodejců. Ačkoliv se mezi srovnávanými obdobími nezměnil fakt, že k největším výrobcům zbraní na světě stále patří Spojené státy (40 %), Rusko (16 %), Francie (11 %) Čína (5,2 %) a Německo (4,2 %), výdělky z obchodů se zbraněmi se pro zmíněné země značně proměnily.

GRAF: Podíly největších výrobců zbraní na prodejích
V letech 2018 až 2022, v procentech.

Zdroj: SIPRI

USA si však ve vývozu zbraní v období 2018–2022 polepšily o 14 procent, Francie dokonce o 44 procent. Významný propad naopak zaznamenala Velká Británie a Německo, jejichž export se snížil o 35 procent. Propad vykázalo také Rusko (–31 %) a Čína (–23 %).

Na těchto změnách nejvíce vydělala Jižní Korea, jejíž podíl na celosvětovém trhu se zbraněmi se zvýšil o 74 procent. Celkově se na trhu výroby zbraní podílí ze 2,4 procenta. Své výrobky prodali Korejci například Britům, Norům, Thajcům, Filipíncům, Indonésanům, ale také třeba Polákům.

GRAF: Srovnání zemí, jak se změnil objem vývozu jejich zbraní
Srovnání období 2013–2017 a 2018–2022, v procentech. 

Zdroj: SIPRI

Ruské zbraně se nekupují

Právě u Ruska, které zásobuje zbraněmi tradičně například Indii, Čínu, Egypt nebo Pákistán, je patrný významný propad. Jejich export zbraní se snížil především v posledních třech letech a podle analytiků je pravděpodobné, že tento trend bude pokračovat i nadále.

„Je pravděpodobné, že invaze na Ukrajinu ještě více omezí ruský vývoz zbraní. Rusko bude upřednostňovat zásobování svých ozbrojených sil, navíc poptávka ze strany dalších států zůstane nízká kvůli obchodním sankcím uvaleným na Rusko a rostoucímu tlaku ze strany USA a jejich spojenců, aby nekupovali ruské zbraně,“ doplnil Siemon T. Wezeman.

SIPRI uvádí, že v letech 2021–2022 například nedošlo k žádným dodávkám do Egypta. Tato severoafrická země v dřívějších letech odebírala přes devět procent z celkového exportu ruských zbraní. Vloni Egypťané dokonce zrušili velkou objednávku na bojová letadla, pravděpodobně kvůli tlaku ze strany USA.

Významně klesly také objemy dodávek do Číny, která se na trhu se zbraněmi snaží čím dál více osamostatnit a zvyšuje vlastní výrobu i export zbraní.

Do poklesu příjmů z vývozu ruských zbraní se promítla i válka na Ukrajině, a to nejen z důvodu sankcí a obchodních omezení uvalených na Rusko, ale také proto, že Moskva potřebuje více zbraní pro vlastní armádu.

VÍCE K TÉMATU:

Jak vypadá plán amerických stíhaček F-16 pro Ukrajinu. Potřebuje je vůbec?

Jak se obcházejí sankce, aby měl Putin své oblíbené víno

Izraelské firmy vycítily příležitost. Dodávají zbraně evropským armádám

Polsko mohutně nakupuje

Podle SIPRI je těžké predikovat, jaké trendy se na trhu se zbraněmi objeví v následujících letech. Podle autorů studie se však dá ze současných statistik alespoň vyčíst, které státy budou patřit k největším vývozcům zbraní.

Výmluvné mají být zejména údaje o bojových letounech a velkých válečných lodích, které mají vysoký vojenský význam i hodnotu. Podle závěrů SIPRI budou téměř jistě i po roce 2023 největším exportérem velkých zbraní Spojené státy. A to i proto, že přibližně 60 procent všech bojových letounů, které jsou v současné době objednány různými zeměmi, budou dodávat právě Američané.

V počtu dodávek bojových letadel se na druhém místě drží Francie následovaná Jižní Koreou a Itálií. V oblasti výroby válečných lodí zase vedou Němci, dále Britové, Číňané a Francouzi.

Ačkoliv Rusům se podle predikcí do budoucna prodeje dále zkomplikují, ani tak prý není pravděpodobné, že by z žebříčku největších výrobců a exportérů zbraní hned tak vypadli.

Analytici očekávají, že bude i nadále růst dovoz zbraní evropských států NATO. Například Polsko, které už v letech 2018–2021 objednalo 32 bojových letadel a čtyři systémy protiraketové a protivzdušné obrany ze Spojených států, oznámilo vloni další objednávku na 394 amerických tanků, 96 bitevních vrtulníků a 12 systémů protiraketové a protivzdušné obrany.

Celkem 48 bojových letadel, 1000 tanků, 672 samohybných děl a 288 vícenásobných raketometů pak objednalo z Jižní Koreje a koupit hodlá i tři fregaty z Velké Británie.

Článek, který byl redakčně upraven a jehož autorem je Tereza Engelová, původně vyšel na serveru HlídacíPes.org.