Mohlo by vás také zajímat
Rozevírající se nůžky mezi USA a Evropou? Zakopaný pes leží v síle kapitálových trhů
Kryštof Míšek 9. prosince 2024Jaké jsou hlavní faktory vývoje ekonomik na opačných březích Atlantického oceánu? Kde se může vhodnými kroky podařit situaci zásadněji zlepšit?
Obchodní válka mezi USA a Čínou: Přinese pokles světového obchodu a vzestup nových center
Libor Akrman 4. prosince 2024Zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA pravděpodobně znovuobnoví obchodní válku s Čínou. Nová americká administrativa nejspíše zvýší cla na čínský a další…
Trumpovo varování Putinovi: 100procentní clo na dovoz pro země, které se odkloní od dolaru
Lukáš Kovanda, Libor Akrman 2. prosince 2024Americký prezident Donald Trump hodlá zavést clo ve výši 100 procent na dovoz z těch zemí, které by zamýšlely snižovat…
- ČLÁNEK
Svět se připravuje na Trumpova cla a obchodní válku s Čínou
Donald Trump se po čtyřech letech vrací do Bílého domu a spolu s ním se na scénu globální ekonomiky dostávají také americká dovozní cla. Země v jihovýchodní Asii už s tím mají zkušenosti.
Donald Trump je fascinován ekonomickou školou merkantilismu, která vznikla už před 500 lety a je považována za první ekonomické učení začínajícího kapitalismu. Merkantilismus je založen na myšlence, že ekonomická síla země se rovná síle vývozu jejího zboží a služeb. Aktivní obchodní bilance má zaručit danému státu prosperitu a bohatství.
I proto Trump už před svým zvolením slíbil uvalit dovozní cla na veškeré zboží, které vstupuje na americký trh s cílem ochránit domácí výrobce. V době globalizované obchodní výměny ale tento protekcionismus způsobí – pokud budou Trumpovy myšlenky skutečně zrealizovány – značné obchodní šoky.
Co to je merkantilismus? |
Merkantilismus je směr hospodářské politiky kladoucí důraz na maximalizaci ekonomického vývozu (exportu) státu do jiných ekonomik. Považuje se za první buržoazní ekonomickou teorii, která vznikla na přelomu 16. a 17. století v západní Evropě. Taková politika často vedla k válce nebo ke koloniální expanzi. V oblasti evropského ekonomického myšlení tato teorie převládala od počátků kapitalismu až do průmyslové revoluce. Samotné slovo „merkantilismus“ je latinského (mercator – obchodník, Mercurius – římský bůh obchodu) či francouzského (merkantile – tržní, obchodní) původu. Zdroj: Wikipedia |
Největší obchodní nepřítel: Čína
Trump si chce posvítit hlavně na negativní obchodní bilanci Spojených států s Čínou. Proto hrozí uvalením cel až do výše 60 procent.
Na tuto situaci už se připravují globální firmy, ale také řada států, zejména těch asijských, jež sousedí s říší středu, ale mají s Washingtonem mnohem přátelštější ekonomické nebo vojenské vztahy.
Většina světových lídrů staronovému prezidentovi největší ekonomiky světa, který se úřadu ujme 20. ledna příštího roku, už gratulovala.
Například filipínský prezident Ferdinand „Bongbong“ Romualdez Marcos Jr. do Ameriky vzkázal, že doufá v trvání „neotřesitelného spojenectví“ mezi dvěma tradičními spojenci. A že Trumpova politika povede k růstu prosperity a přátelství na obou stranách Pacifiku. Podobně se vyjádřil i malajský premiér Anwar Ibrahim. Rovněž kambodžský premiér Hun Manet očekává, že dojde k posílení role USA v regionu.
S Trumpem už mají zkušenosti
Všechny tyto země mohou vydělat na přesunu řady firem z Číny do okolních zemí, i když i pro ostatní země Trump slíbil zavést cla ve výši deseti až dvaceti procent. Na druhou stranu už nyní jsou značně ekonomicky závislé na exportu do Spojených států.
„Jihovýchodní Asie má předchozí zkušenosti s jednáním s Trumpem a s jeho administrativou. Znamená to, že jsou lépe připraveni na druhé Trumpovo prezidentské období,“ prohlásil pro německou Deutsche Welle Le Hong Hiep, vedoucí pracovník ISEAS – Yusof Ishak Institute’s Vietnam Studies Program v Singapuru.
Politická analytička Bridget Welshová z University of Nottingham, jež se zaměřuje na země jihovýchodní Asie, dodala, že zejména pro Filipíny, Malajsii a Vietnam bude druhé funkční období Trumpa znamenat zvýšená bezpečnostní rizika v době rostoucí ekonomické a vojenské síly Číny.
Obávat vysokých amerických cel by se měl nicméně i Vietnam. Jeho vztahy s USA se totiž zhoršily v roce 2019, protože Trump byl stále více frustrován rostoucím obchodním přebytkem s touto zemí. Navíc se od té doby výrazně navýšil.
Kdo na protičínských clech vydělá?
Poradenská společnost Oxford Economics odhadla, že by Trumpova navrhovaná cla mohla způsobit tříprocentní pokles exportu z asijských zemí kromě Číny. Na druhou stranu by tento negativní dopad mohl být kompenzován, pokud dojde k vyostření obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem.
„Země jihovýchodní Asie by mohly zaznamenat určité potenciální výhody,“ míní Frederick Kleim z univerzity S. Rajaratnam School of International Studies v Singapuru.
Už v roce 2018, kdy první Trumpova administrativa začala uvalovat cla na čínské zboží, začalo docházet k odlivu zahraničního kapitálu z asijské ekonomiky číslo jedna. Nejvíce na tom tehdy vydělaly právě země jako Vietnam a Malajsie.
Kleim dodal, že politici řady států v Asii uvažují podobně jako Trump, tedy zejména v kategoriích národních zájmů. Proto by jim mohla být nová zahraničí politika Spojených států blízká a nakonec by mohli s Washingtonem najít společnou řeč.
Trumpovy celní války
Na změnu obchodní politiky se pochopitelně připravují i globální firmy, včetně amerických. Čeká se hlavně na to, co „Trumpovy celní války“ udělají zejména s automobilovým sektorem. „Můžeme očekávat relativně brzké změny, pokud jde o tarify,“ připustil pro list Financial Times ředitel poradenské společnosti SC Insights Andy Leyland.
Už před zvolením Trumpa jeho velký podporovatel a fanoušek, miliardář Elon Musk, slíbil, že pozastaví plány na vybudování další gigatovárny automobilky Tesla v Mexiku. Ne všechny firmy ale budou moci přenést výrobu přímo na území Spojených států.
I proto společnost Oxford Economics uvedla, že ceny automobilů pro americké zákazníky zdraží kvůli dovozním clům o 3,7 procenta. Pod největším tlakem zůstanou zřejmě německé automobilky, zní z automobilové branže. Trump slíbil uvalit vysoká dovozní cla také na auta dovážená z Mexika, kterých loni bylo 2,5 milionu.
Vysoká cla podle analytiků těžce dopadnou i na dodavatelské řetězce výrobců letadel a letecké společnosti. Sektor se přitom stále vzpamatovává z pandemie covidu-19, protože se kvůli rozsáhlým lockdownům přestalo prakticky létat mezi jednotlivými kontinenty. Cla by mohla zdražit letenky v řádu několika procent. Poškodit mohou také amerického výrobce letadel, společnost Boeing. Kvůli obchodní válce by mohl nastat propad objednávek letadel ze třetích zemí.